Anaid Viguité: Zrozena v pekle (1. díl) ✓

》Temné oči a ostré zuby 《

Dneska tu dávám kapitolu o něco dřív, ale je to z důvodu, že jsem ji sem nedala tuto středu. :) Doufám, že si ji užijete

O 14 let později ...

Temné ulicemi Paříže byly osvětleny pouze jednou až dvěma poblikávajícími lampami. Na obloze se majestátně tyčil měsíc v úplňku a ulice byly naprosto vylidněné.

Pod lampou se prohnal světlý stín a v těsném závěsu za ním se mihl další stín. Stíny se pohybovali obrovskou rychlostí, téměř neviditelnou pro člověka, ulicemi a první se snažil setřást druhý stín. Marně.

První stín zabočil do neosvětlené uličky a až teď si uvědomil, že je v pasti. Zastavil se a až nyní bylo vidět, co je stín zač. Mohutný, metr a půl vysoký popelavý pes, spíše vlk, se sotva držel na nohou. Zkoumal okolí a hledal únikovou cestu.

Za ním se ozvalo došlápnutí druhého stínu. Vlk černý jako sama noc s pronikavýma fialovýma očima upíral pohled k jeho kořisti. Dva svalnatí vlkodlaci si hleděli z očí do očí a odhadovali nepřítele stojícího naproti.

Popelavému vlkodlakovi se po levém boku rýsovala krvavá čára. Jeho potrhaný bok silně krvácel. Černý vlk byl trpělivý, vyčkával a čekal na správný okamžik. Byl si jist toho, že popelavý vlkodlak nezaútočí.

Černý vlkodlak vycenil své dlouhé tesáky a napjal se. Mohutně se odrazil a vyskočil do vzduchu.

Popelavý vlk semkl uši k hlavě a vyčkával na jistou smrt. Byl až příliš oslaben na to, aby se spolehlivě bránil. To, co však černý vlk udělal, ho naprosto vyvedlo z míry.

Černý vlk se v polovině skoku proměnil na štíhlou dívku s havraními vlasy, které jí vlály ve větru. Fialové oči upřené na vlkodlaka. Dívka vytasila svoje dýky Sai a připravovala se na dopad.

Dívka dopadla přímo na záda popelavému vlkodlakovi a dýky mu zabodla z obou stran do krku. Vlk se ohnal po dívce sedící na jeho zádech a snažil se ji setřást, ale marně. Tím, že otočil krkem, si dýkou prorval průdušnici.

Mrtvý se skácel k zemi a proměnil v chlapce, asi stejného věku jako jeho vražedkyně, a odkryl rozpáraný bok i hrdlo. Dívka pohodila neposlušnými loknami a vstala.

Další nadpřirozený, který zmizel z povrchu zemského.

O okamžik později se z chlapce stal pouze popel, který vítr odvlál pryč. Dívka schovala své dýky a vydala se domů.

„Anaid, dnes ti to teda trvalo." Na dívku se otočil muž s očima barvy noci a odvrátil svůj zrak od novin.

„Hele, Jamesi, víš jak je těžký dohonit vlkodlaka, který je dvakrát rychlejší než ty?" Anaid si založila ruce na prsou a vyčkávala na Jamesovu odpověď.

„Hmm. V tom případě máš běžet dvakrát rychleji." James si promnul bradu s mírným vousem a znova se začetl do novin. Anaid položila své dýky do skříně plné zbraní a vydala se do koupelny, smít ze sebe všechnu krev. Jak svoji, tak i mrtvého vlkodlaka.

„Mimochodem, Anaid, máme dalšího zákazníka." Upír James se přesunul před dívku, která byla o půl hlavy menší, a zastavil ji. „A co potřebuje?" Anaid upřela své fialové oči na upíra a podupávala nohou, aby dala najevo, že spěchá.

Upír se na ni usmál a tím odhalil své tesáky. „No. Ve městě se vyskytuje upír, který vraždí na potkání. Řekl, cituji," upír se nadechl a začal imitovat zákazníkův hlas, „Chci, aby ta lovkyně našla toho odporného zplozence pekel a zabila ho."

Anaid zasalutovala na souhlas a vydala se do koupelny. James se jen usmíval.

Stoupla si před zrcadlo a pozorovala svůj obličej. Její oči potemněly. Bělmo, čočka i fialová duhovka zčernaly a její zuby se zašpičatěly. Svoji démonickou tvář nerada ukazovala na veřejnosti, jediný, kdo ji takto viděl, byl její učitel James.

Anaid si prohlížela své temné oči a ostré zuby, kterýma kdysi zabila hned několik upírů. Ano, démoni jsou pro upíry jako jed. Stačí jedno kousnutí a upír je otráven. Do dvaceti čtyř hodin se poté mění na popel.

Nikdo ji zatím nevysvětlil, proč zrovna ona se musela stát vlkodlakem a démonem zároveň. James jí tvrdí, že je to unikátní. Jelikož démoni a vlkodlaci jsou dva znepřátelené rody jako kočka a pes. Jenže Anaidina matka - poloviční démonka ovládající vítr - a její otec - vlkodlak- se opravdu milovali a z jejich lásky vznikla Anaid Viguité, démonická vlkodlačice a lovkyně nadpřirozených.

V kapse ji zavibroval mobil. Dívce s havraními vlasy přišla SMS. „Devce, nenech se rusit, ale trva ti to pekne dlouho. Jsem slusny a neposloucham ale pak mi laskave vysvetli, co tam delas uz hodinu. James"

Anaid zapnula vodu a poté vystavila své unavené tělo plné uzdravujících se ran od vlčích drápů kapkám vody stékajícím ze sprchy. Jedna z několika výhod vlkodlaka. Uzdravování.

Co si myslíte o této kapitole? Chtěli by jste být v kůži Anaid a dělat to, co dělá ona? :)