Anaid Viguité: Zrozena v pekle (1. díl) ✓

》 "Jmenuji se Liam" 《

Dívka vylezla ze sprchy a oblékla se. Její rány se již zahojily úplně. Anaid si prohlédla tu nejhlubší, kterou ji vlk zanechal na stehně. Než se zahojila, byla dost hluboká na to, aby se tam člověku vešel článek prstu.

Koupelna se najednou osvěžila o pach krve. Kdysi dávno by Anaid zbystřila a hledala původ této vůně, ale nyní již si byla vědoma, odkud tato vůně je. To jen její upíří přítel James má svačinku. Sklenici krve A+, jeho nejoblíbenější, si dává každé ráno.

Dívka si povzdechla. Nesnášela upíry a to, jak vraždí nevinné. James byl jiný, toho si dívka byla vědoma. Její opatrovník, který byl sotva o 5 let starší, doslova omdléval při pohledu na krev tekoucí z nějaké rány, ať už to bylo říznutí od nože nebo otevřená zlomenina. Anaid se usmála nad starší vzpomínkou, kdy se lehce řízla o nůž a už musela křísit Jamese ležícího bezvládně na zemi, a vydala se do kuchyně.

„Anaid, konečně jsi tady! Trvalo ti to hodinu!" Upír byl značně podrážděn. „Hele, Jamesi, jsem ženská, a navíc lovkyně. Mám právo si odpočinout, a jelikož pracuji, tak jediným odpočinkem mi je sprcha." Lovkyně si založila ruce na prsou, její oči potemněly. Věděla, že James má obavy, když před ním stojí v celé své démonické kráse.

Upír sklonil hlavu a napil se krve. Anaid se natáhla do malé skříňky a do již nachystané misky si vsypala cereálie. Zalila je mlékem a užívala si tu skvělou čokoládovo-oříškovou příchuť.

„Dneska jdeš lovit toho upíra, nezapomeň." James vstal a upřel své tmavě hnědé oči na menší dívku stojící před ním.

Lovkyně přikývla a zhltla poslední lžíci. Poté si vzala mikinu s kapucí a vydala se na předměstí do krámku s potravinami doufajíc, že dnešní lov nebude dlouhý. Únava z toho, že 3 dny nespala, se na ní začala podepisovat.

„Anaid! Drahoušku, dneska jdeš pozdě." Starší žena s již bílými vlasy sepnutými do drdolu, aby ji nezavazely, napomenula příchozí lovkyni a potom se dál věnovala zákazníkovi. Anaid se zastavila v půlce cesty.

Někdo ji sledoval. Ten pocit znala díky tomu, že byla častou obětí upírů. Snažili se ji zabít už nesčetněkrát, jelikož byla jejich vážným nepřítelem. Avšak po nějaké době pochopili, že je to bezcenné. Vždy byla silnější a dovedla upíra zabít.

Dívka natočila hlavu ke straně a uviděla ho. Mladý muž, možná o rok dva starší než ona, si ji prohlížel smaragdovýma očima. Stál strategicky poblíž výlohy. Z obchodu ho mohla spatřit pouze ona. Ruce měl v kapsách, ale občas je vytáhl, aby si prohrál blond vlasy, a tím vystavil vytetovaný nápis na předloktí. Čínština. Tu Anaid poznala hned.

Najednou dívku zachvátil pocit strachu a obav. On nebyl jako ostatní. Cítila to. Ale kdo to byl? Ten pach nemohla rozpoznat. Poznala by hned, kdyby to byl upír nebo vlkodlak, ba dokonce i démon. Ale on se neřadil ani k jednomu. Jeho nasládlá vůně s příměsí limetky byla jiná. Ale jaká?

Pozorovala ho a on pozoroval ji. Smaragdové oči se provrtávaly stále hlouběji do fialových. Když v tom dívku někdo popadl za ruku.

Nadskočila a otočila se. Její zaměstnavatelka, Astrid Flecherová, se na ni dívala přimhouřenýma očima. Poté se Astrid podívala směrem, kde stál ten mladý muž. Už tam nebyl.

„Drahoušku, na co se to díváš? Pojď, budeš krájet šunku." Její smetanový hlas se rozprostřel po celém krámku. Krájení šunky. To nejlepší, co mě mohlo potkat. Pomyslela si dívka ironicky.

Den uběhl jako voda a kukačkové hodiny na stěně ohlásili 17:00. Čas odchodu. Astrid se na svoji pracovnici jen usmála a kývla hlavou směrem ke dveřím z krámku, Anaid pochopila, že může jít.

Hned, jak lovkyně vyšla do ulice, ucítila zase ten trýznivý pocit, že ji někdo sleduje. Anaid hloupá nebyla, a tak ji došlo, že s největší pravděpodobností se jedná o toho neznámého kluka z rána.

Rozhodla se to ukončit a zjistit, co po ní chce. Nenápadně zamířila do postraní uličky kousek od krámku. Tyto uličky mají nadpřirození až moc rádi. Dívka šla dál, ale zpomalila. Trpělivě vyčkávala na útok.

Kroky se přibližovali a lovkyně zašmátrala v kapse. Do ruky ji zastudila čepel vrhacího nože. Zbystřila své vlčí smysly, a ucítila jemnou kolínskou a tu samou vůni limetky. Dech jejího pronásledovatele se zrychloval, když se přibližoval ke své oběti. Anaid si s ním ale hrála jako kočka s myší.

Znova se nadechla a tutéž kolínskou ucítila hned za sebou. Vrhací nůž pevně sevřela v dlani a otočila se. Vrhla se na protivníka a přimáčkla ho k cihlové zdi.

Smaragdové oči se na ni zadívaly, plné překvapení a částečného strachu. On nechtěl zaútočit? Dívka znejistěla, ale nechtěla to dát najevo. Proto vrhací nůž přitlačila nepříteli víc na krk, až mu začal proud krve značit cestu od rány k hrudníku.

„Co po mě chceš?!" Dívka nečekala. Buď ji řekne, co tu pohledává, nebo skončí na zemi s proříznutým krkem. „Promluvit si. Hledám pomoc." Jeho hlas zněl nejistě, možná to dělala chladná čepel na jeho krku nebo přítomnost velmi nadané lovkyně. Anaid kývla téměř neznatelně. Pustila ho a hlavou mu pokynula k parku. Usedli na lavičku a mladík spustil.

„Jmenuji se Liam Nelson. Před pár týdny mi zabil rodiče upír. Ty jsi jedna z nejlepších lovkyň, a tak bych chtěl tvoji pomoc." Liam si pohrával s prsty. Jeho nervozita byla ještě větší, než když mu dívka hrozila s čepelí v rukou.

„Teď nemám čas. Pojď se mnou, projednáme to u mě." Její ostrý hlas se dostával až do morku kostí.

„Co si dáš? Kávu, džus nebo něco jiného?" Po otevření dveří Anaid změnila styl chování. Teď z ní byla normální holka, co si domů přivedla návštěvu. Černovláska ucítila pach upíra. Její přítel je doma. Doufám, že Liama nezabije. Pomyslela si. Počkat, vždyť on by mi zase omdlel! Bože to by byl trapas. Upír omdlévající z pohledu na krev. Dívka se usmívala do ucha k uchu při pomyšlení ta takovouto scénku.

„Vodu." Odpověď mladíka byla tichá. Nebýt dívčina dokonalého sluchu, neslyšela by ji.

Liam se usadil na jednu z barových židlí a prohlížel si moderně postavenou kuchyň. Před ním přistála sklenice s vodou. Dívka se posadila na židli kousek od mladíka a upír si sedl naproti. Něco mu na Liamovi nesedělo. Ale co?

-----------------------------------

V médiích máte Liamovu fotku :D

Co myslíte na dneční kapitolu? Líbí se Vám? A co myslíte, že je Liam zač?