Anaid Viguité: Zrozena v pekle (1. díl) ✓

》"Jsem A-A-Anna"《

Na tyrkysovém gauči seděla Anaid, Liam a Dez a společně si povídali a seznamovali se blíže.

„Dez, pověs mi, co jsi dělala po tvém odchodu?"

Černovláska se tázavě podívala na dívku snědé pleti a trpělivě vyčkávala na její odpověď. Destiny se lehce nadechla.

„Po odchodu? Pracovala jsem. A docela dost si i vydělala."

V tom do místnosti vtrhl James a mířil přímo za trojicí sedící na gauči. Ti na něj jen tázavě pohlédli.

„Lidičky," upír se podíval na Liama," a démone. Mám pro Vás novinu. Ve městě se vyskytla smečka vlkodlaků," James obešel gauč a hodil štos papírů přímo před mladé lovkyně," a je potřeba co? Přesně tak. Zničit je. S tím Vám mám pomoct i já. Bude to taková rodinná akce."

Upír se stále usmíval a pohledem těkal po ostatních přítomných.

„Ehm, Jamesi." Ozvala se Anaid a vstala.

„Ráda bych nejdřív vyhledala Nicolase a oplatila mu tohle."

Mladá lovkyně ukázala na svůj krk, který se honosil dvěma malými kruhovými jizvičkami.

„Anaid. Chápu tvé jednání a jsem si jist, že pokud splníme náš úkol, tak dovedu zařídit i lov na toho upíra."

James se díval Anaid do jejích fialových očí a ona jen přikývla. Pak vytrhla papíry z Deziných rukou a začala nahlas číst.

„Místo výskytu: Okolí ulic severní části Paříže

Počet: napočítáno 6 vlků, ale není pochyb o větším množství

Obsah: Lovec Martin Krolewski byl dne 12.7.2015 na obchůzce severní Paříží a zahlédl černého vlka. Po krátkém pronásledování nalezl smečku čítající 5 dalších vlků. S největší pravděpodobností se zde vlkodlaci usadili. Bla, bla, bla a z toho vyplývá bla, bla,bla."

Lovkyně hlasitě zaklapla šanson a podívala se krátce na ostatní.

„Tákže, lidičky. Vyrážíme do akce. Sejdeme se tady přesně v 20:00. Ani o minutu pozdějc. Rozumíte?"

Ostatní jen přikývli a každý se odebral svým směrem.

---------

Destiinu tvář ozářila záře displeje.

„Fajn. Je 20:01 a nikdo tu není. To si ze mě střílí?" Zamumlala si pro sebe.

Za jejími zády se ozvaly kroky. Černoška se otočila a spatřila její přítelkyni a Liama. Přimhouřila na něj oči.

Co to má, sakra, An za vkus? Opatrovník upír a kamarád démon. Vždyť tyhle lovíme, ne se s nima přátelíčkujeme. Pomyslela si.

„Vyrážíme?"

Ozval se za skupinkou upír oděný ve svém typickém černém a drahém obleku.

„Ehm, upíre," odkašlal si Liam," my jdeme lovit. A ty se oblečeš, jako bys měl rande. Opravdu se chceš líbat s tlamou plnou ostrých zubů?"

„Dozajista ne, drahý Liame. Když vraždit, tak stylově. Žijeme ve 21. století, ne? „

---------

Skupinka opravdu extravagantních lidí procházela ulicemi a každý se po nich otáčel.

Černoška oblečená v koženém overalu, vedle ní hrdě pochoduje blonďák v roztrhaných džínách a košili, po jeho boku ladně a tiše kráčí brunetka menšího vzrůstu, oděná v legínách a tílku a celé této čtveřici kraluje vysoký brunet oblečený v černém smokingu.

Anaid kolem sebe hází otrávené pohledy a každého kolemjdoucího doslova bije pohledem. Na to, že je nejmenší ze skupinky, si ji nikdo nedovolí odporovat.

„Jak je to ještě daleko? Bolí mě už nohy."

„Liame. Snad něco vydržíš." Poplácala ho po rameni Dez a usmála se na něj od ucha k uchu.

Blonďák zavrtěl hlavou ve snaze zahnat menší poznámku k její odpovědi. Nakonec uvedl za vhodné nenaštvat zkušenou lovkyni.

Jen si povzdechl a rozhodl se počítat kroky, které ušel.

412, 413, 414, 415, 416, 417, 418,-

Zničehonic se všichni trhavě zastavili. Jen Liam se vykračoval dál, dokud ho nezadržel upír kráčející vedle něj.

„Héj, už jsem byl u 420."

„Cože?" upír nadzvedl tázavě obočí.

„Nic."

Démonův hlas byl velmi rozhněvaný. Nebavilo ho to.

„Támhle se mihl vlk." James ukázal na zapadlou ulici kousek od nich.

„Jasně. Neosvětlená ulička uprostřed ničeho. Jak jinak." Liam si prostě nemohl rýpnout.

Vedle něj se objevil obrovský černý vlk.

Ozval se výkřik tak vysoký, až mi to někdo odhadoval na operní pěvkyni.

Všichni tázavě pohlédli na Liame, právě dopadajícího na zem.

„Co je? Lekl jsem se."

Dez jen pokrčila rameny a vyšla směrem do uličky.

Liam měl pravdu. Ulička byla pustá a neosvětlená. Ohraničená zdmi, až z toho Anaid dostala husí kůži. Až moc ji to připomínalo prostředí, kde potkala s Liamem Nicolase.

Zatřásla sebou, aby se zbavila toho tíživého pocitu a pohlédla do uličky. Její vlčí zrak okamžitě zaznamenal siluetu dívky, krčící se mezi popelnicemi.

Žďouchla čumákem do Dez a poté se podívala na dívenku. Destiny jen přikývla a vyšla k ní.

„Ahoj," usmála se od ucha k uchu,"copak tady děláš?"

Dívka se na ní podívala ustrašeným pohledem a ukázala za sebe.

„V-v-vlci. O-oni unesli mi b-b-bráchu. Byli vel-velicí. Ob-ob-obrovští."

Destiny dívenku pohladila po čokoládových vlasech a uchopila ji za předloktí.

„Pojď se mnou. Támhle ten pán," ukázala na Jamese," tě odvede domů, jo?"

Dívenka jen přikývla.

„Mim-mimochodem jsem A-A-Anna."

„Jamesi! Tohle je Anna. Odveď ji domů."

„Jak mám vědět, kde bydlí." Upír byl značně podrážděn.

„Jamesi!," okřikla ho Dez," prosím."

James jen neochotně přikývl a vyrazil odvést Annu domů.

„Tak a co teď?" Otázal se netrpělivě Liam.

Odpověď však vyšla z uličky.

„Takže na návnadu jste mi skočili. A na vlky určitě taky, že?"

„Nicolasi." Destiny přimhouřila oči a za jejími zády se objevila vrčící Anaid.

„Anaid. Moje drahá. Tentokrát to ukončím rychleji."

---------

Tak jsem tu zase s další kapitolkou. Pomalu ale jistě se blížíme ke konci :D