Líbí se mi to ticho a šero chodby ve velké budově. Venku to vypadá tak tmavě a posmutněle, jako kdyby mělo začít pršet. Ale uvnitř je poměrně teplo a i přes to příjemný chlad. Co atmosféru doplňovalo, i když by se mohlo zdát že by ji to mělo spíš rušit, byl šelest hlasů ze studovny.
A přes to... zazvonění. Jediné co vše zkazilo. Vše se rázem změnilo zpět ke starému. Zajímavé, jak se vůbec tak rychle něco může změnit.
Právě začalo sněžit což znamená... že cesta na vlak bude příšerná. Je na co se těšit.
.
.
.
Teď už zase svítí slunce a venku to vypadá tak... Teple a vesele.
.
.
.
Tak nic už zase sněží.
.
.
.
Napsala jsem to včera. Chtěla jsem toto nic o ničem vydat už včera, ALE... jakože nejsem člověk co by toho byl schopný.😅🤦 Tak to vydávám dneska...
To je jako když chci dopsat konečně mou ( třebaže krátkou ) fanfikci. Jsem u konce, chybí mi tak cca pět až deset vět a já že ¯\_(ツ)_/¯ mám je vymyšlený teď je jenom napsat, to udělám zítra a další den se zítra opakuje a znovu a znovu dokud si neřeknu : Dnes to napíšu. Konečně! ALE...co jsem to tam chtěla vlastně napsat XD😅
A takhle to bohužel vypadá i s prací do školy na sloh. Úplně vidím jak ještě pět minut před hodinou budu vymýšlet jak pojmenuju postavy v příběhu... Prostě je to marný. Jsem se nějak rozepsala, takže to tady utnu nebo se nevymotáme z mých keců XD
Moje arigato patří všem co se dostali až sem...
~Tamaki...
ČTEŠ
Jednodílovky
FanfictionChtěla jsem vydávat pravidelně, nedaří se mi to. Ale čas od času něco přibude...XD A jestli nějaké upozornění tak max, že některé jednodílovky jsou opravdu jakožeee...něco je dost otázkotvorný... Jako poslední tu mám jednu malou radu. Přeskočte prvn...
