Snažím se, snažím jak jen mohu,
zapomenout ale nemohu.
Jít dál a předstírat, že neexistoval
to nesvedu ani v omylu.
V mžiku chvíle jako hodina zdá se,
kdy celé dny se táhne.
Vzpomínky v intervalech vracejí se,
bolí to víc než v prvotní míře.
Snadné zdá se to,
kdo ale nezkusil, nepochopí to.
Přijmout skutečnost, či utéct v dáli?
Nepovede se, i kdyby andělé při tobě stáli.
Zpátky na začátku jako v cíly,
neunikneš z této smyčky.
ČTEŠ
Iluze večerních snů
Poetryaneb střet s realitou Básně plné iluzí, směšné reality a posedlostí vlastních představ.
