Romeo/ Ca$hanova Bulhar

5

'pojd ven'

'Mates já nemuzu'

'proc?'

'mama'

Nechápala jsem proč mi píšeš,to že jsem spolu byly na kávě ,z nás kamarády nedělá ,ale i kdybych chtěla s tebou jít někam,tak stejně nemůžu. Máma se zas opila a hází tady se vším, nadává mi ,jak jsem neschopná. Ty to znáš,jak to u nás je ,proto jsi mi dal na to jen zobrazeno.

Tyhle mámi stavy nesnáším,nikdy nevím co udělá. Jednou mi řekla ať vypadnu ,že už mě nechce nikdy vidět, v tu chvíli jsem fakt odešla. A další den mi volala ať zase přijdu domu,že nemám být u toho "čuráka" Matěje.

"Báro,kdo to kurva zvoní!?" někdo ťuká a zvoní na dveře. Asi sousedi, to se mámě děje často. Kdyby ten byt nebyl mámi,tak by nám dávno daly výpověď.

"Já nevím" říkám ji,mezitím co se máma už chystá otevřít.

"Co ty tu kurva chceš?! Vypadni! Nikdo tu na tebe není zvědavej!" 

"Já nejdu za vámi, ale za Barčou" Matěj.

"Pokud vím,tak spolu už dávno nejste. Tak vypadni!" v tomhle měla máma pravdu, on tady fakt nemá ,co dělat.

"Mami nech ho. Matěji pojď dovnitř" už jsem se do toho vložila i já. Jestli se chtějí hádat,tak alespoň uvnitř než na chodbě ,kde je každý uslyší.

"Barboro, ty s tímhle čurákem zas chodíš!"

"Mámo,uklidní se! S Matějem jsme kamarádi"to byla pravda ne?

"Vůbec ,nebudeš se kamarádit s takovým kokotem!"

Mami jen kdybys věděla,jak mi tenhle člověk pomáhal,abych se nezhroutila. I když je to nějakých let zpátky,ale on byl jedinej. Jen díky němu jsem tam kde jsem,kdybych ho neměla,možná tady už ani nejsem.

"Možná jsem kokot,ale vždycky budu dobrej rodič!" měl pravdu ,máma se nikdy neměla stát rodičem, asi silný slova,ale je to pravda. Který rodič by svoje dítě psychicky ničil, někdy to bylo i fyzicky. Do teď nechápu proč, když jsem byla malá,tak se máma chovala jako máma,nevím kde se to posralo.

Když jsem přestoupila na střední asi.

"Tím chceš říct co? Že jsem špatná máma?"

"A nejste? Víte vůbec,co kvůli vám Barča musela přetrpět? Anor..."

"Matěji nech to být, rozebírej to.." nechtěla jsem, aby to máma věděla.

"Vypadněte! Oba dva!"

"Zase musíte svojí dceru vyhazovat? To už tady jednou bylo,no nemám pravdu, Báro?"

Je to tady zase,ale jen s tím rozdílem,že dneska nemám kam jít. Nechci být bezdomovec,jen kvůli mámě.

"Mámo, ale já nemám kam kurva jít?".

"To není můj problém" ale je mami.

"Fajn.." tím jsem ukončila naši debatu.

"Budeš bydlet u mě, Baru jo?"

Matěji,že by se nám konečně náš sen splnil, i když po nějaký době,jen teda s tím rozdílem,že dneska je všechno jinak, že už netvoříme pár.

"Dobře.." máma chtěla ještě něco namítnout,ale nestihla to. Už jsme zabouchli dveře.

Zítra si ještě dojdu pro všechny věci, a tím končí kapitola já a máma. Jak říkal Matěj, není to moje vina,ale mámi,máma přišla o dceru,jen díky tomu,že se neuměla chovat a to máme s Matějem stejný. Každá máma není dokonalá, holt my si rodiče nikdy nevybereme a vlastně i díky tomu jsme, tam kde máme být.

Všechno má svůj důvod.

Třeba kvůli tomu ,dneškem začíná nová kapitola mého života. Možná zas kapitola mě a Matěje.

Začínají se nám plnit sny,o kterých jsme snili,když jsme byli fakani.

Sny se plní,když si to moc přeješ!

Ty sis to přál Mates?