část 15/ to tajemství

292 16 3
                                    

Bylo ráno a já s Rebekou jsme si vybírali oblečení bylo to unavující zatím co Rebeka a já si hráli Klaus se Stefanem se upíjeli šampaňským.

"k těm šatům musí být ještě něco" zakřičela Rebeka.

"není" řekl Klaus a Rebeka vyšla z kabinky.

"pak se ženy ve 21 století oblíkají jako prostitutky" řekla Rebeka a já jsem povytáhla obočím.

"když jsem na sobě měla kalhoty tak na mě všichni měřili pohledy" řekla Rebeka.

"kalhoty si nosila proto aby dnešní ženy nemusely nosit nic" řekl Klaus.

"Stasia vylezes už z té kabinky" zařvala na mě Rebeka já jsem si zkoušela taky šaty které mi vybrala Rebeka.

"ne myslím že se převleču zpátky" zařvala jsem zpět ale Rebeka to nebrala v potaz když mi strhla závěs já jsem tedy vyšla z kabiny. Měla jsem na sobě červené hodně odvážné šaty.

"tohle je hrozný Rebeko" řekla jsem ji když jsem viděla jak se na mě dívá Klaus

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

"tohle je hrozný Rebeko" řekla jsem ji když jsem viděla jak se na mě dívá Klaus.

"to není pravda že Niku" řekla Rebeka viděla jsem jak si mě Klaus okukuje od vrchu až dolů.

"bacha kam se díváš" řekla jsem mu on protočil očima.

"myslím že si úchvatná" řekl mi když mi podal skleničku šampaňského já jsem šla k němu ale místo toho jsem si vzala celou láhev co tam byla a napila se Klaus se jen díval a zasmál se.

"oh prosím" slyšela jsem Stefana.

"nezapomínej že pořád je to moje malá sestra" řekl Stefan Klausovi  a vstal já protočila očima.

"musím jít na vzduch" řekl a odešel.

"já musím jít z těchto šatů" řekla jsem když jsem šla do mé kabiny. Snažila jsem se ty šaty dostat dolu ale můj zip se mi zasekl.

"sakra" povzdechla jsem si.

"Rebeka pomůžeš mi" zakřičela jsem ale místo Rebeky tu vešel Klaus.

"řekla jsem Rebeka" řekla jsem mu.

"jo ale ona je na obchodě lásko" řekl mi.

"takžee" dodal a já si povzdechla.

"dobře rozepneš mi ten zips prosím" řekla jsem a cítila jsem jak na mě dal ruku a druhou táhl ten zip pomalu dolů cítila jsem jeho teplý dech u mého krku když už s tím zipsem skončil tak jsem se otočila a chvíli jsme se na sebe dívali naše oči skončili zrakem u naších rtu a zanedlouho i naše rty skončili u naších rtu políbil mě já jsem mu to vracela potom mě opřel o tu zeď a jel mi rukou po těle já jsem zamotala v jeho vlasech když se odtáhl aby mohl jít k mému krku tak jsem ho odstrčila on si sjel po rtech rukou.

"a já si myslel že to skončí jinak" řekl a já jsem ho odstrčila z té kabiny.

"sklapni" řekla jsem a pak jsem ze sebe dávala ty šaty a oblékla si normální outfit který jsem měla vybraný. Vyšla jsem z kabiny a Klaus už tam nebyl viděla jsem Rebeku jak se na mě díva s úsměvem.

Anastasia Salvatore| Klaus Mikaelson| (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat