Když jsme byli zhruba v polovině cesty a ani jeden z nás neměl co říct podíval jsem se na ní a začal. ,,Bakugo on....z toho co říkal Denkimu vypadalo to no...že ví jak zníš..."
pohled y/n:
Cože? Jestli mu došlo, že mluvím- ,,Je mi jasné, že nejsi úplně bez hlasu, že nemluvíš kvůli sobě, ale... nenapadlo mě že by si mluvila s Bakugem když nemluvíš s námi..." zamumlal a já nasucho polkla. Stočila jsem svůj pohled k němu a začala doopravdy přemýšlet. ,,To...nevím jak to myslel" ukázala jsem po chvíli váhání. ,,Takže jsi s ním nemluvila?" Jen jsem zakroutila hlavou a on si povzdechl.
Chvíli jsme v tichosti pokračovali v cestě, než se objevil v mém zorném poli. ,,Jsi si jistá?" Zeptal se a zastavil se přede mnou. ,,čím?" ,,že jsi s ním nemluvila" odpověděl hned. ,,Nejsme" zazubila jsem se otráveně a obešla ho. No tak! Nech to prostě plavat, Shinso. Vážně nechci nikomu dalšímu říkat, že vlastně mluvit můžu. ,,Cože?" zarazil se hned a pokusil si znovu stoupnout přede mne.
Nakonec jsme došli domů a já byla přesvědčena o tom, že to vzdal. Ale bohužel to bylo jen mé domnění. Jen co jsme totiž došli a já si položila aktovku, chytl mě za paži a odtáhl do chodby, mezi našimi pokoji. ,,y/n..." začal a já jen polkla. Pusť mě! Pusť mě! křičel menší hlásek v mé hlavě a já si přála aby zmlkl. Alespoň na chvíli. Jen malou chvíli....
,,Promiň" pronesl hled a pustil mne. ,,Jen jsem to chtěl... no mluvíš s Bakugem protože spolu chodíte?" Zeptal se a můj výraz se z vyděšeného změnil na zaražený. Dělá si ze mě srandu?? ,,Nemluvím s ním" namítla jsem hned. ,,Ale chodíš" povzdechl si a přešel ke svým dveřím. ,,Tak jo. To jsem chtěl vědět" řekl a otevřel dveře. Zmateně jsem ho sledovala a pak k němu v rychlosti přešla a chytla ho za rukáv, abych ho zastavila.
Zalezla jsem s ním do pokoje a odstrčila ho hned na postel. On si mě jen nechápavě prohlédl a já zavřela dveře. ,,Proboha, ty jsi takový idiot" pronesla jsem s povzdechem. ,,ty..." pokusil se hned něco říct, ale já ho hned jedním slovem umlčela. ,,Mlč" Jen pokývl hlavou a zavřel pusu. ,,Nechodím s Bakugem a nevím co s tím pořád máš" už se připravoval, že něco namítne, ale pak si to rozmyslel a jen dál seděl. ,,Tak jo...co jsi chtěl říct?" ,,máš krásný hlas" vypadlo z něj a já se opřela o dveře. ,,Ty vážně... aby ti bylo jasno už nikdy na tebe nepromluvím" ,,Cože? Proč?" ,,Prostě ne." ,,A proč..." začal zase a já si hned povzdechla. ,,Prostě s tebou mluvit nebudu" řekla jsem aniž bych si poslechla celou otázku. ,,...s ním nechodíš, když je jasně jediný s kým mluvíš?" Co to je za pitomou otázku??
,,Protože mám ráda někoho jiného než ho?" odpověděla jsem nechápavě. ,,A koho?" Nadhodil hned další otázku. Jo, na to ti určitě budu odpovídat.
ČTEŠ
𝓯𝓸𝓻𝓫𝓲𝓭𝓭𝓮𝓷 𝓵𝓸𝓿𝓮
Fanfictiony/n. šestnácti letá dívka, které před pěti lety umřeli rodiče. Celých těch pět let strávila v sirotčinci kde prožila spoustu špatných věcí. Týden před její narozeninovou oslavou si ji někdo adoptuje. Dokáže se mu y/n otevřít? Jak bude vycházet s o...