𝓯𝓸𝓻𝓫𝓲𝓭𝓭𝓮𝓷 𝓵𝓸𝓿𝓮

2.

Celou cestu autem bylo ticho. Mě se mluvit nechtělo a vypadalo to, že Aizawovi taky ne. 

Zastavili jsem u velkého rodinného domu a Aizawa vystoupil z auta. Udělala jsem to stejné a začala se rozhlížet okolo. Vytáhl moje kufry a odešel s nimi ke dveřím. šla jsem hned za ním, takže když zastavil vrazila jsem do něj. Nic na to neřekl, jen odemkl dveře a vešel do domu. ,,Jsme tady!" Zavolal a přišli za námi další lidé. Jako první se tu objevil nějaký dospělí blonďák. Vedl sebou malou holčičku s bílými vlasy. Jako poslední do místnosti přišel kluk s fialovými vlasy, který nesl malé černé kotě. 

Dala jsem si ruce před pusu a jen se usmívala nad tím jak je roztomilé. ,,Děje se něco?" Optal se blonďák. Než jsem, ale stačila odpovědět udělal to pan Aizawa. ,,Neodpoví ti. Nevím přesně co se tam stalo, ale podle toho co říkal ten kluk ji nejspíš znásilnil. Za celou dobu neřekla ani slovo, takže to je nejspíš následek" Jen jsem se zadívala do země a přemýšlela. 

Mohu mluvit, ale....nejspíš bude lepší pokud nebudu. Budu působit méně problémů. ,,Jak to myslíš, že ji někdo znásilnil? Nevyzvedával jsi ji z Tořina sirotčince?" Optal se ho kluk s fialovými vlasy. ,,Nevím co se tam stalo a Toru určitě také ne. Jinak by mi to řekla" Kluk si jen povzdechl a kotě položil na zem. ,,Jsem Hitoshi Shinso. Tohle je Eri, Hizashi, ale většinou se mu říká Mic a kotě se jmenuje Tlapka" Všechny představil a já jen mírně kývla. ,,Shinso odnes jí kufry a ukaž jí to tady" Poručil mu Aizawa. Rychle jsem začala mávat rukama a kufry vzala těsně před ním. Tohle bude těší než jsem myslela. 

,,Tak fajn. Pojď" Vydala jsem se tedy za ním. 

,,A tohle je tvůj pokoj. Můj je hned vedle kdyby něco" Jen jsem kývla a vešla do pokoje. Tak jo... Povzdechla jsem si hned po zavření dveří. Tady by to snad mohlo být v pořádku. Vypadají v pohodě. Teda ten blonďák je divnej, ale to půjde. Zajímalo by mě jak Aizawa přišel na to všechno. To mi četl myšlenky, nebo co? I když to asi ne... nevím co má za schopnost, ale bylo by divný kdyby jsme měli stejnou. 

Začala jsem prolézat pokoj a zkoumala jsem co všechno v něm je. Klasická jednolůžková postel, psací stůl, velká skříň a knihovna. Prostě klasický pokoj. Vzala jsem kufry a začala si skládat oblečení do skříně. 

Když jsem měla hotovo posadila jsem se na postel a dál se rozhlížela po pokoji. V tu chvíli mi někdo zaklepal na dveře. Chtěla jsem ho pozvat dál, ale pak si uvědomila, že si vlastně myslí, že nemluvím. Dveře se naštěstí i tak otevřeli a dovnitř vešel Shinso. ,,em...jsou čtyři hodiny, tak mě napadlo...nechceš něco na jídlo?" Optal se mě a já se hned podívala na hodiny pověšené na stěně. Pět minut po čtvrté... To jsem vybalovala tak dlouho?! 

Jen jsem zakroutila hlavou. Otevřela jsem pusu aby řekla, že počkám na večeři, ale nakonec ze mě nevyšla ani hláska a pusu jsem zavřela. ,,To nic. Něco jsem ti vlastně přinesl" Přešel ke mě a podal mi sešit s propiskou. Jen jsem se pousmála a převzala si ho.