Dark love

Nová moc

                                            Lisa
Procházeli jsme se s Klausem po městě oproti New Orleans je to slabší ale pořad to má své kouzlo vskutku krásné mále městečko.

,,jak se ti tu líbí ? Naše New Orleans je hezčí že?"
netuším proč ale jak Klaus řekl naše tak mě zahřálo u srdce.

"Ani né tak hezčí jak tohle,je to krásné městečko jen New Orleans má svoje kouzlo které tě chytne a už nepustí."

Klaus se na mě podíval a potom mě chytil v pase.
,,tak nějak ?" Zeptal se a políbil mě.

"Přesně tak."odpověděla jsem mu s úsměvem.

,,už se nemůžu dočkat až se vrátíme domu."
Odpověděl mi a znovu mě políbil.

" půjdeme domu ? Tedy tady domu?"

,,nechceš se ještě podívat na místní bar?"

"Moc ráda."

Šli jsme k baru kde jsem vešla první a hned na mě spadlo několik pohledu. Šla jsem první jen proto že Klaus to tak dělá vždy. Potom za mnou přišel dal mi ruku kolem pasu a šli jsme si objednat k baru.

"Co to bude? " zeptal se jeden kluk celkem znechuceně

,,taky tě rád vidím Matte." Odpověděl mu ironicky Klaus

,,tak lásko co si dáš?"
Zeptal se mě Klaus

"No tak třeba whiskey."

,,dobře tak dvakrát whiskey."
Řekl Klaus a hned se mi začal zase věnovat.

"Našli jste ji?"
Zeptala jsem se tak aby nikdo nevěděl o koho jde.
Potom za námi přišel jeden pohledný muž a odpověděl na mojí otázku

,,Stefane rád tě zase vidím."
Řekl Klaus a podíval se na mě. Já je sledovala nechápavě.

,,dovol mi abych ti představil mojí přítelkyni Lisu."

"Těší mě já jsem Stefan." Odpověděl mi a podal mi ruku. Hned jak jsem se ho dotkla tak jsem měla černo před očima. A viděla jsem něco divného jak se Stefan pokoušel zabít Rebekah.

"Lisa. Klausi?! Mužů s tebou prosím mluvit?"
Zeptala jsem se celá rozklepaná Klause ten hned poznal že je něco blbě.

,,ovšem lásko. Děje se něco?" Zeptal se starostlivě

"J-já nevím." Můj hlas se zlomil.

,,jdeme ven dobře ?" Zeptal se mě a chytal mě když jsem lehce omdlévala.

"Ano."

Venku mě Klaus posadil na lavičku před barem a ptal se mě na vše možné ale v chvíli kdy jsem měla další vidinou tak kolem nás šla Rebekah.

"Klausi Rebekah zařiď aby nešla do baru!"
Klaus se na mě podíval nechápavě a jak Rebekah otevírala dveře tak jsem jí strhla než celý bar vybouchl.

Slyšela jsem matně hlasy z dálky až potom se jeden začal s pískotem přibližovat.

,,Liso! Slyšíš mě?"
Byl to Klaus. Otevřela jsem oči a viděla jsem ho sice trochu rozmazaně ale zaregistrovala jsem jak mě zvedá a nese domů.

"Je v pořádku ?" Zeptal se dívčí hlas nepochybně patřící Davině.

,,ne ale bude je v menším šoku."
Odpověděl klidně Klaus.

"A Rebekah ?"

,,v naprostém pořádku díky Lise."
Klaus mě položil na postel a něco říkal ale moc jsem ho nevnímala protože jsem usínala."