Klaus Mikaelson po 100 letech zase potká ženu která je ochotná vydržet vše, ona ví že jí Klaus miluje ale snaží se svojí lásku k ní potlačit, a nepřiznat jí jeho lásku k ní . Klaus má problémy s sebeovládáním,což ji vyděsí ale neodradí,její láska k...
Lisa Seděli jsme v jedné kavárně v Paříži. Klaus se rozhodl že teď když už se umím ovládat a nemáme žádné starosti tak procestujeme svět. Já se učím francouzsky protože jsem projela jednu sázku i když Klaus na to učení už nemá nervy.
,,nad čím přemýšlíš lásko ?"
"Ani nevím nad celým životem."
,,něco je špatně ?"
"Ba naopak až moc v pořádku."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,, to jsem rad."
Moc se toho nezměnilo jen to že mě Klaus požádal o ruku a je jasné že jsem řekla ano že? To bych tu teď nebyla s nim v Paříži. Doteď jsem nepochopila proč mu všichni říkají že je zlo ale Klausovi se to líbí má tak prý větší moc a nikdo si na něj netroufne. No vím o tom své ale asi mu to říkat nebudu protože já jsem se ho lekla jen jednou. A asi tak končí náš příběh no.. To že jsem byla rozparovač mě zavedlo k němu takže na jednu stranu jsem šťastná že jsem jim byla a na druhou jsem ještě víc šťastná že to dopadlo takhle. A já mám úžasného přítele a budoucího manžela. Jediné co ještě neví je že se stala výjimka protože nikdo nevěděl co jsem zač a co se muže stát a jaksi se stalo to že jsem otěhotněla a jsem šťastná za svou moc i když občas vidím dopředu to co nechci.. takže připravit nějaké překvapeni. Ehm to se úplně né vždy podaří.
,,lásko tak řekni pročpak nebo nad čím přemýšlíš?" Zeptal se mě Klaus
"Víš jak mužů vidět budoucnost.. tak jsem nás viděla jak máme dvě děti né dvojčata jsou od sebe věkově daleko byli jsme v Itálii měli jsme tam nádherný dům a děti si hráli venku na zahradě my je sledovaly z verandy a byli šťastní. No a než řekneš že je to nemožné tak počkej. Jak mám tu novou moc tak jsou i nové možnosti a asi tam byla možnost mít děti."
,,lásko to je nemožné." Odpověděl mi Klaus překvapeně a zároveň smutně
"Tak poslouchej kolik srdci slyšíš ?"
chvíli se na mě jen díval a potom se mu nahnali slzy do oči
"No?" Klaus vstal a šel ke mě zvedl mě opatrně a políbil.
,, asi mi hrabe."
"Ne nehrabe protože i test odpovídá. Tak co ? Co na to říkáš ?"
,,budeme mít rodinu je to ještě pořad divné. " Smál se
,,ale hezké."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
