14.Nové informace

27 2 20
                                    

Ahoj, tak jsem tu s další kapitolou, teda říkala jsem že kapitoly budou možná nepravidelné ale zatím se mi docela daří udržet pravidelnost co myslíte? No a teď už jen přeji pěkné počtení.

Do...Sakra", vykřikla jsem a rozběhla jsem se i když jsem nevěděla kam běžím, po asi 15 sekundách jsem rychle odbočila doleva a tam byla SLEPÁ?! No skvělý, co teď, pomyslela jsem si, pak jsem si ale všimla nad sebou ventilačky, není to tak vysoko abych tam nevyskočila, řekla jsem si a bez přemýšlení jsem strhla otvor ventilace, dopadl s kovovým zaskřípáním na zem, vyskočila jsem, zachytila jsem se rukama o roh ventilace, zapřela jsem se rukama a vytáhla se nahoru, pak jsem si klekla a vlezla dovnitř, když jsem byla uvnitř oddychla jsem si.

Úleva ale netrvala dlouho, neboť před ventilací stál ten fialový medvěd a zíral přímo na mě. Bylo mi divné kam se poděl ten lišák a ta balerína, ale to jsem teď neměla čas řešit, medvěd začal nebezpečně škubat hlavou, pomalu jsem se začala pohybovat ve ventilaci, lezla jsem rovně a pak tu byla křižovatka, jedna cesta doleva, druhá doprava a třetí rovně, rozhodla jsem se to střihnout rovně, chvíli jsem se tam tak plazila ale pak byla odbočka vpravo a tam se ventilace nebezpečně snižovala a prostor se zúžil, nezbývalo mi nic jiného než si lehnout a plazit se dál, když jsem se doplazila na konec ventilace, byla tam další kovová mřížka - konec ventilace, nebo možná jeden z jejích konců.

Chvilku jsem přemýšlela a nakonec jsem otvor ventilace strhla na zem, stáli tam ti animatronici, ta balerína a ten černý lišák a pak jsem za sebou uslyšela jak se něco rychle snaží přejít přes ventilaci, pak mi to došlo, oni to na mě ušili, ten medvěd, sakra!

Přemýšlela jsem, když skočím dolů, skočím jim přímo do pasti, ale když tu zůstanu ten medvěd mě dostane, no nezbývalo nic jiného, musela jsem skočit.

Dřepla jsem si na místo kde byl otvor ventilace a skočila jsem dolů.

Pozornost obou animatroniků se okamžitě obrátila na mě.

Než jsem stihla nějak zareagovat ten lišák mě svým hákem škrábnul do ruky, chytla jsem se za ni a bez přemýšlení a s mizivou šancí jsem zkusila do lišáka vrazit, jen ho to mírně posunulo o asi čtvrt metru, pak se ale ve ventilaci objevila hlava toho medvěda a lišákova pozornost se obrátila na toho medvěda, balerína se dívala na lišáka, využila jsem příležitosti a proklouzla jsem mezi nimi, utíkala jsem tak rychle, přitom jsem za sebou ještě slyšela řev medvěda z ventilace, došlo mi že se tam zaseknul.

Po asi minutě jsem si všimla nějakých dveří, doslova jsem do nich vrazila celým svým tělem a dveře rozrazila, byl to nějaký sklad, rychle jsem dveře zavřela a zamkla je, schovala jsem se za malý kovový regál, když se chvilku nic nedělo, podívala jsem se na tu ruku, dost krvácela, vzala jsem si kus hadru, který jsem měla v kapse po ruce a zaškrtila si s ním ránu na ruce, pak jsem si všimla stolu a nějakých složek a papíru, přešla jsem ke stolu a rozsvítila malou lampičku , na stole ležela složka "Animatronici", zaujalo mě to a složku jsem otevřela, byly tam fotky a nějaké informace o těch animatronicích.

"Toy Bonnie", toho už znám, pomyslela jsem si a otočila další list připevněný ke složce.

"Purple Freddy", to je ten fialový medvěd, "má růžovo-fialové oči a je celý fialový, je to něco jako předělaná verze Freddyho Fazbeara".

Další list.

"Greg Shadow". "Černý lišák s pochmurnou minulostí, má žlutě zářivé oči, jinak je celý černý, místo ruky má hák a jeho konec ocasu je mírně šedý".

Další list, byla jsem čím dál tím zvědavější.

"Elisabeth Corrage". "Balerína s oranžovou sukní, oranžovými balerínkami, fialovými vlasy a fialovýma řasama a očima. "Historie:
Bývala úžasná balerína, pak ale vypukl požár a jí se pochroumaly součástky tak že nyní už slouží jenom jako robot pro zábavu".

Po dozvědění těchto nových informací mi bylo některých těch animatroniků líto, hlavně té baleríny.

Došlo mi že bych tu asi neměla zůstávat déle než bylo nutné a tak jsem pomalu a opatrně odemkla a otevřela dveře.

Pak jsem se vydala na chodbu, pomalým krokem jsem se vracela směrem k ventilaci, když jsem tam došla animatronici už tam nebyli, přeběhla jsem chodbu a odbočila doleva, chvilku jsem se v pizzerii motala, ale nakonec jsem našla cestu do místnosti s pódiem, vyběhla jsem ze dveří a zavřela je za sebou. Pak jsem se skrčila a opatrně jsem přešla až k lesu, odtamtud jsem ale neběžela domů ale rovnou do Freddyho Pizzerie, vběhla jsem dovnitř, třískla jsem za sebou dveřmi, ani jsem je nepozdravila, přiběhla jsem k nim a třískla jsem rukou do stolu, abych na sebe upoutala pozornost a vykřikla jsem

"Mám nové informace o těch animatronicích".

Všichni se na mě s úžasem v očích otočili, ale Freddy mi přišel spíš naštvaný, nedivím se mu, má na to právo.

Než ale stihnul něco říct, přerušil ho Foxy

"Co jsi zjistila"?

Automaticky jsem si sedla a všechno jsem jim začala říkat

"Ta balerína se jmenuje Elisabeth Corrage, kdysi to bývala úspěšná balerína, ale pak pódium kde vystupovala začalo hořet a ona už slouží pouze jako animatronik pro zábavu". "Pak ten lišák Greg Shadow, vím o něm že má pochmurnou minulost, ale nic víc jsem nezjistila, ten Purple Freddy, o něm tam toho moc není a Toy Bonnieho už známe".

"Zajímavé", řekl Bonnie.

"Děkujeme za informace Liso", poděkoval mi Foxy.

Usmála jsem se na něj a pak jsem se podívala na Freddyho, který nejdřív mlčel, vypadal docela naštvaně, jenom vydechl po chvíli a řekl klidným hlasem

"Liso neměla si tam chodit tak sama".

"Já vím Freddy".

"Prosím slib mi že si aspoň zajdeš na vyšetření té ruky".

"Ale Freddy to nic není".

"Prosím, aspoň to vyšetření".

"Dobře", souhlasila jsem nakonec.

Neděle, 15:30, Lisa's POV:

Šla jsem směrem do nemocnice, sedla jsem si do čekárny a čekala jsem až přijdu na řadu, po asi hodině sezení v čekárně jsem se konečně dostala na řadu.

"Pojďte dále", pozval mě doktor do ambulance, neochotně jsem ho následovala, proč neochotně? No protože nemám ráda doktory.

"Tak co vás trápí"?

"Vařila jsem a řízla jsem se dost silně do ruky".

"Tak pojďte podíváme se na to", řekl doktor a usmál se, já se s výdechem posadila na lůžko, ten výdech byl zoufalý.

Ok tak další kapitola za námi, kdyžtak dejte do komentářů vědět jak se vám kapitola líbila a ahoj zase příště.

Tomorrow is a new day [FNAF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat