16.Naše historie

35 2 38
                                    

Ahoj, opět jsem tu s novou kapitolou, páni už 16, no a moje klasická slova - užijte si kapitolu.

Purple Freddy se pomalu otočil a rozešel se ke mě, dostala jsem strašný strach, co když mě odhalí, co když zjistí že je to jen hra a nejsem animatronik? Tak v tom případě se asi můžu rozloučit se životem, řekla jsem si. Purple Freddy přešel až ke mě a poprvé na mě promluvil

"Odkud pocházíš a co jsi zač"?

Teď jsem věděla že musím začít hrát tu nebezpečnou hru, odpověděla jsem mu

"Jmenuji se Lisa, moc si toho nepamatuju, ale moje nynější jméno je prý Nessia, ale jsem v tomhle těle už pár let, jsem ale strašně sama, žila jsem v lese mimo dosah lidí, ale pak jsem uviděla tuto pizzerii a našla jsem vás".

"Já jsem Purple Freddy a tohle jsou mí přátelé", postupně začal na všechny animatroniky ukazovat, "Greg Shadow, jeho partnerka Elisabeth Corrage a toto je Toy Bonnie".

Toy Bonnie se na mě usmál a zastříhal ušima, taky jsem zastříhala ušima, Greg Shadow mě zarytě a podezíravě pozoroval, zatímco Elisabeth mě šťastně přivítala

"Vítáme tě zde Liso".

"Můžu se zeptat víte ono je to trochu osobní, ale kdo vám ublížil"?

Všichni se zadívali někam do blba a pak mi odpověděli

"Ublížil nám jeden člověk, nalákal nás do takový místnosti v pizzerii kde nás potom zavraždil, probrali jsme se až v nějaké dodávce která nás někam vezla. Doteď si na to vzpomínám".

Vzpomínky:

Tma, nic než jen tma a hluk, něco kde jsme byli se hýbalo ale my jsme zůstali dokonale nehybní, po strašně dlouhé chvíli jsem se rozhodl otevřít oči, ostré světlo mě bodalo do očí, zamžoural jsem a napodruhé jsem otevřel oči, vedle sebe jsem uviděl jakési roboty, pak jsem se podíval na sebe a došlo mi to - já jsem taky robot?! Jak je to možné, to je nemožné! Po chvilce vnitřního vyšilování jsem se uklidnil (v rámci možností), posadil jsem se a podíval se na ty roboty, i když jsem je nikdy neviděl, poznával jsem je.

"Gregory"? "Liame"? "Roxy"?

Liam se zničehonic posadil, zlekl se když si šáhnul na čumák a zjistil že má liščí zuby, chtěl začít řvát, dal jsem mu ruku na čumák a snažil jsem se ho uklidnit.

"Ššš, buď zticha".

Když se Liam trošku uklidnil, sundal jsem mu ruku z čumáku.

"Kde to jsme"?

"Nevím".

"Teď hlavně musíme být zticha dokud nás nepřevezou".

Když jsme ucítili že dodávka zpomaluje, rychle jsme si oba lehli a udělali ze sebe zase nehybné roboty.

Lisa's POV:

"To je mi líto, taky mě jeden takový člověk zabil".

"Ten co nás zabil doteď si pamatuju jeho jméno - Wiliam".

V tu chvíli ve mě hrklo, takže je to on, je to Wiliam, ten stejný vrah který zabil Freddyho, Foxyho, Chicu a Bonnieho.

"Už budu muset jít", řekla jsem.

"Moment ty chceš zůstat venku, tam venku, mezi všemi těmi lidmi"?

"Žiju tam venku celý život".

"Chápeme, je to tvůj domov", řekl Toy Bonnie.

Pokývala jsem hlavou a vydala jsem se směrem k východu, Toy Bonnie mi ještě zamával, já jemu taky a odešla jsem do lesa, když jsem si byla jistá že mě nikdo nevidí, sundala jsem si masku a umělé králíčí uši a vydala jsem se směrem domů, teď jsem neměla strach z toho že by se mohlo něco stát v té nové pizzerii, ale z toho že mě (a teď si nedělám srandu) Freddy zabije, ale i tak jsem se rozhodla jim to zajít ještě rychle dneska říct, pro klid v duši mojí i Freddyho.

Vydala jsem se do pizzerie, byly 4 ráno, takže jsem se tam nechtěla vybavovat, jen jsem je chtěla ujistit že jsem v pořádku a podat jim nové informace. Přišla jsem za nimi, než jsem stačila něco říct všichni naráz vykřikli

"Liso"!

Než jsem se stačila vzpamatovat, Freddy přiběhnul ke mě a obejmul mě, nečekala jsem to a tak mi chvíli trvalo než jsem se opět nadechla

"Freddy počkej, vždyť mě uškrtíš".

"Jo, promiň", omluvil se mi, odtáhl se a trochu zrudl, nevěděla jsem že je to u animatroniků vůbec možné.

"V pořádku", řekla jsem a usmála jsem se.

"Jsem tak strašně rád že jsi v pořádku".

"Jo nic mi není, ten plán fungoval, mám pár nových informací".

Chica s Foxym se na mě nadějně podívali, Bonnie ten už si sedal, šla jsem si s Freddym sednout taky, Chica a Foxy udělali totéž.

"No takže zjistila jsem o nich víc, Purple Freddy bude asi šéf, ale ten Greg Shadow asi taky velí, možná jeho Beta, ta Elisabeth je přítelkyně Grega a Toy Bonnieho už znáte".

"Zajímalo by mě jak se tam Toy Bonnie dostal, přece prý žil s ostatními v jiné pizzerii v jiném městě i s Toy Chicou a ostatními Toy animatroniky", řekl Bonnie.

"Zvláštní je že se o tom nezmínil, prý se probudil v dodávce s ostatními animatroniky a nic jiného si nepamatuje, jen že ho zavraždil...Wiliam".

"Wiliam"?!

"Ano, zabil je Wiliam".

"Stejně jako nás", řekl trošku šokovaně Bonnie.

"Vypadají docela mile, nepřijdou mi zlí, asi jsou zlí jenom když vidí člověka".

"Nepoznali tě", zeptal se Bonnie.

"Ne, ta maska a ty uši zafungovaly skvěle, děkuji Chico".

Chica se na mě usmála.

"Moment Liso co jsi jim řekla když jsi musela odejít", zeptal se mě Foxy.

"Řekla jsem jim že až doteď jsem celý život žila v lese mimo dosah lidí a že je to můj domov takže si myslí že žiju v lese".

"No už půjdu, pokusím se příští víkend ještě něco zjistit a pak přijdu".

"Hlavně buď opatrná", řekl mi Freddy.

"Budu", řekla jsem, usmála jsem se a odešla domů a šla jsem spát, rozhodla jsem se ráno všechno dospat, byla jsem z toho všeho vážně unavená.

Pondělí, 10:50, Lisa's POV:

Právě jsem byla ve škole a měli jsme biologii, z tohohle tématu znám už téměř všechno, takže jsem místo učení přemýšlela, co kdybych se s těmi novými animatroniky více sblížila, třeba by mi pak věřili a já třeba jednou mohla sundat i tu masku, ale to teď nepřipadalo v úvahu. A taky to že ti animatronici patří mým rodičům a že ta pizzerie patří právě jim, budu muset ještě zjistit víc, ale teď ne. Zajímalo by mě proč právě pizzerie a jak se vůbec dostali k těm animatronikům?

Ok, tak další kapitola hotová, uf😅, no a já se budu těšit zase příště.


Tomorrow is a new day [FNAF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat