Tomorrow is a new day [FNAF]

18.Noví přátelé nebo nepřátelé?

Ahoj, opět další kapitola, asi jedna z posledních no a moje klasická slova opět zazní - užijte si kapitolu.

Trpělivě jsem čekala na jejich reakci, bylo ticho, byla jsem strašně nervózní, pokud se teď rozhodnou že si to nenechají vysvětlit tak se zítřejšího večera nedožiju.

"Tak vysvětlíš to", zeptal se a zároveň mi to nakázal trošku výhružným hlasem.

"Já..", vydechla jsem, "víte tady ve městě je ještě jedna pizzerie a v té žijí animatronici jako vy".

"Cože", vykřikl nadšeně Toy Bonnie.

Ostatní byli celkem v šoku až na Purple Freddyho, nebyl zas tak překvapený ale asi si spíš udržoval jen ten svůj kamenný výraz.

Pokračovala jsem

"No a mí rodiče vlastní tuto pizzerii, postavili ji", teď jsem zpomalila s hlasem a mírně ho ztišila

"A oni vás sem dovezli".

Všichni zalapali po dechu

"Jak"? "Jak jsme se sem dostali", ptala se Balerína.

"Mí rodiče se dívali ve vedlejším městě po nějaké staré pizzerii která by šla zrekonstruovat a jednu našli, ovšem byla moc zničená na to aby šla opravit a oni vás tam našli rozbité, ale ne naštěstí tak aby jste nešli spravit, takže vás můj táta za pomoci opraváře spravil a až zde budou návštěvníci budete zde vystupovat jako animatronici na stage".

"Páni", vydechla Balerína.

Jen jsem tam tak stála a koukala se na ně bez jediného slova, málem jsem ani nedýchala, asi minutu jsem takhle tiše na ně zírala než Purple Freddy promluvil

"Můžeme se pokusit ti věřit, ale pod jednou podmínkou".

Trpělivě jsem vyčkávala jakou podmínku si Purple Freddy stanoví.

"Ty nám přivedeš ty svoje animatroniky".

"Co chcete dělat"?

"Nic jen se chceme přesvědčit že jsi nám nelhala a chceme poznat ty tvé kamarády".

"Dobře", souhlasila jsem rychle než bych vypustila z pusy něco co by mohlo nadělat ještě větší paseku.

"Dobře, tak už běž", řekl Purple Freddy s rukou mávnul směrem ke dveřím.

Okamžitě jsem přikývla a rychle utekla směrem ke dveřím, otevřela jsem je, ani se na ně nepodívala a zavřela jsem rychle za sebou dveře a utíkala jsem směrem domů.

Sobota, 20:30, Lisa's POV:

Šla jsem směrem do pizzerie, přišla jsem k nim, sedla si a řekla jsem

"Máme problém, ti animatronici to prokoukli, sice prý nic neudělají, ale chtějí vás vidět".

"Hmmmm", zabručel si Freddy pod nosem.

"No teoreticky bychom mohli, aspoň by jsme věděli na čem jsme", řekl Foxy.

"No ale co když něco udělají nám nebo Lise"?

"Neboj se Chico, jestli něco zkusí, tento železný hák se jim zabodne přímo do-"

"Klid Foxy, klid", uklidňoval ho Bonnie a ruku měl mírně nataženou.

"Fajn, tak zítra se tam vydáme, pokud souhlasíte", řekla jsem a podívala se na každého z nich.

Freddy měl naštvaný výraz a ostatní se tvářili neutrálně, asi taky měli strach z toho co to způsobí, ale nakonec všichni přikývli, i když u Freddyho to spíš vypadalo jako když kroutí hlavou, ale neřešila jsem to.

Další noc jsem počkala ve Freddyho pizzerie u exitu,samozřejmě vevnitř aby mě pokud možno nikdo neviděl.

"Fajn takže tady pár pravidel, až půjdete venkem tak buďte potichu, asi by nebylo moc dobré kdyby nás někdo načapal, nebo nevím jak bych mu vysvětlila 4 animatroniky chodící po lese v noci, tím bych si stoprocentně zajistila výlet na psychiatrii nebo rovnou do léčebny".

Všichni až na Freddyho se zasmáli.

"Fajn", vydechla jsem, otevřela jsem dveře exitu a všichni jsme vyšli ven na čerstvý trávník, vydali jsme se ve skrytu stínu do lesa, nemůžeme si dovolit jít po normální cestě po jaké jsem chodila já, trvalo nám to sice dýl když jsme šli lesem, ale nakonec jsme došli do druhé části lesa a pak jsme se vynořili přímo u pizzerie.

Pomalu jsme přešli ke dveřím a potichu je otevřeli poté jsme vešli dovnitř a ocitli jsme se v místnosti s pódiem.

Čekali jsme asi 5 minut a poté nás "obklíčili" animatronici, Purple Freddy promluvil jako první

"Vítejte, kdo jste a taky mě zajímá jak jste zemřeli"?

"Lepší otázku si fakt vybrat nemohli", řekl Foxy tiše avšak tak aby to Purple Freddy slyšel.

Podívala jsem se na něj vražedným pohledem a Foxy na odpověď jenom protočil očima.

Tentokrát promluvil první Bonnie

"Zdravíme vás, rádi vás poznáváme, jsme animatronici jako vy, já jsem Bonnie a tohle jsou mí přátelé Foxy, Chica, Freddy a naše kamarádka Lisa, kterou už znáte".

Bonnie se snažil být milý, ale Purple Freddy mu jenom naštvaně odvětil

"Očividně".

Sklopila jsem zrak v hanbě, Bonnie mi ale položil ruku na rameno a usmál se na mě

"Víte zajímalo nás co jste zač, pochopte byli jsme tu dřív než vy, hypoteticky jste vkročili na naše území, tak jsme chtěli vědět kdo nás to navštívil a tady naše kamarádka Lisa se nabídla že se s vámi seznámí abychom veděli jestli vůbec o nějaký kontakt stojíte".

"Hmmm".

Elisabeth se mě zeptala

"Proč ses sem ale vydávala v převleku za robota"?

Odpověděla jsem jí

"Elisabeth víš, byla jsem tu už jako člověk, ale pokusili jste se mě zabít, tak mi asi došlo že když vidíte člověka znamená pro vás hrozbu".

"Moment to jsi byla ty koho jsme naháněli"?

"Ano".

"Proboha a co ta ruka, jsi v pořádku"?

"Ano, nic to není jen malý škrábanec, ošetřil mi to doktor".

"Omlouvám se ti, ale měl jsem tě za vetřelce", řekl Greg, nečekala jsem to od něj že by se mi omluvil, možná si na tvrďáka jen hraje, ale ve skutečnosti je jiný.

Usmála jsem se na něj úsměvem který říkal že mu odpouštím.

"No mohli bychom jim dát šanci ne", zeptala se Balerína a přitom se otočila na Purple Freddyho, Purple Freddy se na ni podíval a nakonec svolil

"Dobrá, můžeme být přátelé, ale musíte nám slíbit, že nám nepřevezmete naší restauraci a nebudete nám dělat žádné problémy".

"Slibujeme", řekla jsem.

"Dobrá tedy, tak teď bychom se mohli třeba víc poznat"?

Všichni jsme souhlasili, sedli si a povídali si, dozvěděli jsme se dost zajímavých věcí o těch animatronicích a oni se zase dozvěděli více věcí o nás, najednou jakoby naše spory přestaly, uzavřeli jsme přátelství a pak jsem se vrátila s Freddym, Bonniem, Chicou a Foxym do jejich pizzerie, pak už jsem šla domů, ale to co na mě doma čekalo mě překvapilo. Rodiče mi právě oznámili že chtějí ty dvě pizzerie spojit.

Ok, tak další kapitola za námi, ta příští bude krátká a asi taky bude poslední, no doufám že se vám dnešní kapitola líbila a ahoj zase příště.