Behind the wall Niam/Larry

Kapitola 16

Nialla probrala bolest na břiše. Když otevřel oči, zjistil, že je přes jeho trup ochranářsky přehozená ruka. Chvíli si prohlížel Liamova tetování, pak se ale on začal také probouzet. Přitáhl si Nialla k sobě, aniž by si to nějak uvědomil.

 Ovšem Niall si to uvědomoval dost. Když si ho v jeden moment Liam přitáhl silněji, už to nevydržel a syknul.A jelikož byl Liam už téměř vzhůru, neuniklo mu to. „Ni? Co se děje?" V ten moment mu došlo, že má ruku na jeho břiše. „Oh... promiň. Počkej, ublížil jsem ti nějak?" strachoval se Liam. „Ne, neboj." usmál se Niall. Jeho triko se ale vyhrnulo a odhalilo kousek modřiny.

Liam si toho všiml. „Nialle, kdo ti to udělal?" zeptal se smutně a zároveň naštvaně. „N-nikdo... Neřeš to, nic to není." „Dobře, ale kdyby něco, stačí říct." usmál se Liam starostlivě. Niall jenom přikývl. Po chvíli se vzbudil i Harry.„Hazz?" zavolal směrem k vedlejší síti Liam. „Hm?" ozval se Harry. „Pojď sem." „Proč?" zeptal se, když se rozházel k Liamovi. Odpovědi se mu už nedostalo.

„Potřebuji, abys něco zahojil." „Co se stalo?" stoupnul si Harry vedle Liamovy sítě. „Tohle." řekl Liam a vyhrnul Niallovo triko. „Proboha, co jsi dělal?" „Jsem nešikovný. Spadl jsem." Harry si prohlížel místo, které se tvarovalo jako pěst. „Jo...jasně..." řekl Hazz a dal ruku nad Niallovo břicho. Jeho modřina se začala pomalu hojit, až zmizela úplně. „Díky, Hazz." usmál se Niall a svoje tričko stáhnul zpět.

Harry se opět usmál a odešel za stále spícím Louim.Za nějakou dobu se sešli u ohniště. „Liame?" ozval se Harry. „Hm?" „Můžeš na chvíli?" „Jo." odpověděl Liam a vydal se s Harrym o kousek dál. 

„O čem se asi baví?" zeptal se Louis Nialla. „Netuším." odpověděl Niall zamyšleně. „Hele tu chemii..." Kluci se dál bavili o škole, o kousek dál ale probíhala mnohem vážnější debata. 

„Jay?" zeptala se Maura své dobré kamarádky, když spolu seděly nad šálkem kávy. „Ano?" „Poslední dobou Niall chodí nějak často ven, obecně je celý takový vyměněný, veselejší, Bobby dokonce myslí, že je zamilovaný. Je pravda, že jsem ho jednou našla u něj v pokoji, jak se blbě culí na stěnu. O žádné slečně nám ale neříkal. Taky má nějaké módní změny, třeba ta třpytka, kterou má mimochodem pořád, nebo jsem u něj na posteli viděla šátek, který byl údajně Louiho. Na něm jsem ale šátek nikdy neviděla. Nevím, co si o tom mám myslet." povzdechla si Maura, přičemž velmi dramaticky míchala kávu ve svém hrníčku. 

„Oh...upřímně, u Louiho si všímám docela podobných změn. Od té doby, co se podíval do lesa, je jako vyměněný. Tu třpytku má mimochodem taky. Zároveň mi neřekl o žádné slečně a to bych řekla, že jsme si ještě do nedávna říkali téměř vše. Dokonce byl pryč i v noci, když měl být doma. Doris k němu šla, protože je jeho pokoj nejblíž a ona se bála, ale když tam nebyl, šla za mnou. Ovšem nevím, jak se dostal ven a pak dovnitř, seděla jsem v obýváku a čekala, kdy přijde, ale on nic. Když jsem tam šla ráno, spokojeně spal ve své posteli. Šíleně mě to mate, protože má pokoj v patře a nemá tam žádný strom, nebo jakoukoli možnost, jak se dostat ven." povzdechla si Jay.

„To by mě zajímalo, co v tom lese viděli, že je to tak změnilo." povzdechla si Maura, přičemž svůj hrneček položila. „Možná tam nebyli jen jednou." zamyslela se. Jay se na ni vyděšeně podívala. „Ale jdi ty, proč by tam chodili? Však tam nejspíš nic není." „Co víš. Můj dědeček mi vyprávěl, že tam žijí lidé se schopnostmi. Že umí třeba létat a tak. Třeba kluci viděli někoho takového a chtějí ho vidět znovu." Jay se zasmála. 

„To zní jako zajímavá historka, jenže asi na tom nebude moc pravdy. Ale můžeš k tomu vymyslet ještě nějakou zápletku a napsat knížku. A pojmenuj ji třeba..."Za zdí" a bude to dokonalé." smála se Jay.

„Na každém šprochu..." téměř zašeptala Maura. 

 „Mimochodem... dneska přespávají u toho kamaráda, že?" zeptala se Jay. „Jo, Niall říkal, že přijdou v neděli. Ale i tak... přijde mi to podezřelé. Kluci se vydají do lesa a když se vrátí, jsou jako vyměnění. Záhadně mizí, chovají se jinak, dokonce působí jako zamilovaní. Je to...zvláštní." přemýšlela Maura. „Počkej, myslíš, že by se dali dohromady?" zeptala se zděšeně Jay. 

„Proboha ne, Niall není gay. Poznala bych to. I když... chvíli jsem si myslela, že s tím přijde. Však víš, teď je to moderní. Ale i kdyby přišel, nevadilo by mi to." Jay Mauřiným slovům pouze přikyvovala. Myslela si totiž to samé. 

V lese se děly zajímavé věci. Harry a Liam se snažili vymyslet, jak kluky dobře ochránit, aniž by o ně přišli. Nakonec přišli s řešením. Až se kluci vrátí domů, nebudou se moct vrátit do lesa, dokud zde bude ohrožení ze strany Zayna. Ale jelikož by bez nich nevydrželi, budou je navštěvovat. Ovšem minimálně. 

Kdyby jen věděli, že měli udělat pravý opak... 

Teď už jenom zbývá to říct klukům. Ale jak?