Behind the wall Niam/Larry

Kapitola 42

„Lou, jsi v pořádku?" zeptal se opatrně Harry. „Já... já vlastně ani nevím." odpověděl Lou. „Jestli chceš, můžeme se večer vrátit, sbalíš si věci a můžeš být s námi v lese." usmál se na něj Harry. Louiho tvář se rozjasnila.

Jay volala Mauře, aby ji informovala o tom, co se stalo. „Mauro, představ si, s Louim jsme se pohádali takovým způsobem, že už u nás nebydlí." řekla Jay. Možná svých skutků litovala. „Opravdu?" zeptala se Maura zaraženě. „Teď bydlí v lese." dodala Jay. Maura nevěděla, co si o tom má myslet. Jistě, byla na Nialla naštvaná. Ale že by ho vyhodila z domu?

Večer se rozhodli, že je správný čas. Vletěli do Louiho pokoje a začali balit jeho věci do dvou tašek. Harry přešel na druhou stranu pokoje zrovna, když Jay procházela kolem otevřených dveří. Harryho tedy neviděla. „To jsi se vrátil brzo." zasmála se. V tom Harry vyšel zpoza rožku s pár Louiho věcmi. „Lásko, tohle si bereš taky?" zeptal se, přičemž se snažil nesmát. Výraz Jay stál za vše. „Stěhuješ se do lesa?" zeptala se s neutrálním výrazem. „Ano." odpověděl Lou, přičemž Jay zavřela dveře jeho pokoje a odešla.

Tu noc přespali v Louiho pokoji. „Lou?" „Hm?" „Co tvým rodičům dát malou lekci..." podíval se na Louiho Harry s úšklebkem. „Ale tak proč ne." zasmál se Lou a Harryho políbil. Ten je přetočil tak, že Lou ležel na posteli a Harry byl nad ním. Rukou se opíral vedle jeho hlavy tak, aby na něm neležel celou vahou. Pomalu vysvlékl Louiho tričko a odhodil ho neznámo kam. Jeho tričko a zbytek jejich oblečení následovalo.

„Dělej si co chceš, jsem jenom tvůj." zašeptal Lou do Harryho rtů. Harryho oči zajiskřily. „To jsi neměl říkat, tvý rodiče budou mít trauma."

Ráno se všichni sešli u snídaně. „Tak jak to včera šlo?" zeptal se Niall Louiho s plnou pusou kaše. „Joo, bylo to... ehm, moje tašky jsou už v Harryho skříni." řekl Lou. „Oh." dostal ze sebe Niall s šokem. „To jsem nečekal." „Já vlastně taky ne." zasmál se smutně Lou. „Ale nemyslím si, že by to bylo špatně. Jsem tu vlastně radši." usmál se, tentokrát už vesele a opřel se o Harryho, který se bavil s Liamem.

„Harry?" začal Liam. „Hm?" „Víš, o čem jsme se včera bavili, že?" „No jasně." odpověděl Harry „Řekl ano." pronesl Liam jen tak. Vevnitř ale křičel, skákal radostí a málem explodoval štěstím. Harrymu zabralo dobré dvě vteřiny, než mu došlo, co Liam řekl. „A to mi říkáš jen tak ty pitomče?!" zakřičel Harry se smíchem a Liama objal.

„Co to dělá?" zeptal se Lou Nialla, když sledoval Harryho, který nadšeně objímal Liama. „Hm?" nerozuměl Niall, který byl ponořen ve vlastních myšlenkách. „Harry s Liamem." Niall vzhlédl a viděl, na co Lou naráží. „Oh, no, já možná... možná bych věděl." zakřenil se. Louis se na něj tázavě podíval.

„Já a Liam jsme se v noci dali dohromady." oznámil Niall. Čekal hodně věcí... „Tak proto máš na krku cucflek?" zasmál se Louis. Ale tohle ne. „Já mám že cože?!" vyděsil se. Louis se jenom zasmál a zatlačil na Niallovu modřinku na krku. „Au, Louisiano." zasmál se Niall a pleskl Louiho po ruce. „Ni... nechceš taky zůstat v lese? Přeci jen, ve městě nejspíš nejsme úplně vítaní a tady je nám dobře..." navrhl Louis téměř prosebným hlasem. Niall se zamyslel. „Rád bych." usmál se.

„Hele Liame..." začal Harry. Liam se na něj tázavě podíval. „Nechceš Niallovi navrhnout, aby tady zůstal?" „To bych mohl, že?" zasmál se Liam. „Ale pochybuju, že by to přijal. Má ve městě všechno." řekl Liam. „Ani ne, má tam školu, kterou tu k životu nepotřebuje a rodinu, která na něj není úplně nejpříjemnější. Tady má tebe, Louiho. Rozmysli si to."

Nebylo nad čím rozmýšlet. Za pár chvil se na to opravdu Nialla zeptal a ten jenom nadšeně souhlasil. Kdoví, jestli se někdy dozví, že se na svých otázkách Louis s Harrym domluvili. Věděli, že spolu jsou šťastní.

V pondělí se toho stalo hodně. Niall se stěhoval do lesa, z čehož jeho rodiče nebyli úplně nadšení, ale to bylo Niallovi prostě a jednoduše jedno. Společně s Louim šli do školy, aby oznámili, že už tam nepřijdou a kupodivu jim to samé chtěla oznámit ředitelka, která nesnesla pomyšlení na to, že by na její školu chodil někdo z lesa.

Ten večer spolu seděli všichni čtyři na louce a pozorovali měsíc. Věděli, že jich toho čeká ještě hodně. Hodně je slabé slovo...