Behind the wall Niam/Larry

kapitola 21

Liam kouzlem odrazil dveře, které okamžitě vyletěly z pantů a nejspíše se i zlomily. To ale Liama vůbec nezajímalo. Jediné, co ho zajímalo, byl někdo, kdo se právě napřahoval, že dá ránu do těla jeho blonďáčka, který pomalu ztrácel vědomí. Moment, jeho? Liam okamžitě kouzlem chytil jeho ruku a dal mu ji do naprosto nepřirozeného úhlu. V ten moment na Chada skočil a začal mu oplácet pěsti na Nialla. Zastavilo ho až tiché:

„Li?"

Normální člověk by to neslyšel. Liam ovšem nebyl normální člověk, takže to slyšel naprosto jasně. „Nialle!" zvolal a nechal Chada Chadem, přičemž se hned sklonil nad Nialla. „Musím tě odsud dostat, nejlépe k Harrymu. Neboj se, budeš v pořádku." uklidňoval Liam jak Nialla, tak i sebe. 

„Jak-jak jsi se sem dostal?" řekl těžce Niall. „Třpytka, broučku, díky ní." Niall jenom přikývl a schoval se Liamovi v náručí. Ten se i s ním zvedl, jako by Niall nevážil vůbec nic. „A s tebou jsem ještě neskončil." s těmito slovy mířenými na Chada se rozešel pryč. „Louis." střelilo Liamovi hlavou. Bylo mu jasné, že se bude o Nialla bát. 

„Uhh, dobrý den." přišel Liam nervózně k recepci. „Kde je teď třída 3.A?" zeptal se Liam. „Druhé patro, vedlejší budova, první dveře vlevo. Mají Dějepis, takže paní profesorku Míchalovou." „Dobře, děkuji." řekl Liam a odešel s Niallem v náručí přes vrátnici, přičemž si jich vrátná vůbec nevšimla. Dveře jsou nonstop otevřené a paní dělá něco na počítači, nebo spí. Když doletěli k učebně dějepisu, položil Liam Nialla něžně na pohovku vedle třídy a zaklepal. 

„Dále." ozvalo se. Liam tedy otevřel. „Co potřebujete?" zeptala se profesorka. „Dobrý den, jsem z 4.A a byl jsem poslán pro Louiho Tomlinsona." Liam se podíval na Louiho pohledem "hraj to se mnou". „Jo, mám se jít domluvit na něco s fotbalem, má to být na pár minut, pan profesor mi říkal, že pro mě někoho pošle." řekl Louis. „Dobrá, tak běž." pronesla profesorka. „Děkuji." odpověděl Louis a odešel za Liamem. 

„Co tu děláš?" sykl Lou. Liam pouze kývl hlavou směrem k pohovce, na které ležel Niall. „Proboha." vypustil Louis. „Našel jsem ho na záchodech, jak ho tam mlátí nějaký týpek." řekl Liam. „Chad." odpověděl Louis. „Každopádně ho teď dostanu za Harrym, aby ho vyléčil. Vezmeš mu prosím věci?" zeptal se Liam. „Jasný, i ho omluvím z dalších hodin." přikývl Louis. 

Louis sešel schody dolů a pak znovu nahoru, aby to nebylo podezřelé. Následně se vrátil do hodiny. Učitelce oznámil, že Niallovi nebylo dobře, takže šel domů. Liam vzal Nialla, který se zdál v bezvědomí, do náruče a odešel ze školy. Paní vrátná právě spala, takže to nebyl problém. 

I když... 

Doletěl s Niallem co nejrychleji až do tábora. „Harry!" zakřičel, přičemž ho položil na svou síť. „Proboha, co se mu stalo?" zeptal se Harry. „Nějaký týpek ho zbil na záchodech ve škole. Nevím, jak dlouho tam byli. Louis říkal, že ten, co ho zmlátil, se jmenuje Chad." „Louis u toho byl taky?" zeptal se Harry zděšeně. „Ne, byl ve třídě. Šel jsem tam, aby mu vzal věci a nebál se o něj." Harry jenom přikývl a začal Nialla ošetřovat. 

Pomalu jezdil svýma rukama nad jeho tělem. Všude kde zaznamenal nějaké zranění svou ruku zdržel. Trvalo to. Niall měl těch úrazů víc. Správně by to bylo i na nemocnici. Když ale Harry skončil, nebyly na něm žádné stopy toho, co mu Chad provedl. Liam celou dobu seděl vedle Nialla. Sledoval každou ranku, jak se zaceluje a hojí. 

 Louis byl úplně vystresovaný. Vůbec nevěděl, co je s Niallem. Věděl, že je v bezpečí a v táboře. Ovšem informace o jeho stavu už se k němu nemohly dostat. Proto se rozhodl pro riskantní věc. Po cestě ze školy dal svoje a Niallovy věci k němu domů a vydal se na cestu. Pytlík s vílím prachem rozdělal a vzlétl. Spíše se ujistil, že vzlétnout může. Měl šílený strach. Poprvé toto podstupoval sám. Rozhodl se ještě chvíli počkat a uklidnit. 

Harryho třpytka začala příšerně svědit. Když mu došlo co se děje, běžel za Liamem, který stále seděl u Nialla a čekal, kdy se probere. „Liame! Musím najít Louiho. Má z něčeho strach, ale když se podívám na slunce, měl by být dávno doma. Musím to jít zkontrolovat." řekl Harry naléhavě.

„Fajn, běž." odpověděl Liam s malým přikývnutím. Harry se rozběhl do lesa a běžel k nejbližšímu kousku stěny. Když se zadýchaný o stěnu opřel, vyčaroval svoje kouzlo. Vyletěl kousek nad stěnu a vtom si všiml Louiho, jak opatrně vykukuje zpoza rohu. Harry se musel trochu zasmát. Opravdu se bál, co se děje. 

Harry uspal stráže a zaletěl si pro Louiho. „Ahoj." řekl mu, když ho zezadu objal. Louis trochu povyskočil leknutím. „Ahoj, co tu děláš?" zeptal se Louis. „To víš, třpytka mi řekla, že máš z něčeho strach, tak jsem to šel omrknout." usmál se Harry. Louis se jenom zasmál.