Rozhovory s k-pop autory [otevřeno]

༓☾𝐡𝐢𝐫𝐚𝐞𝐭𝐡☽༓

Přeji vám nádherný den! 

První rozhovor v této knize jsem dělala s úžasnou Hiraeth, kterou najdete na profilu -asphyxiia-. Věřím, že vás rozhovor s ní zaujme, její odpovědi jsou totiž vskutku obsáhlé a mnohé se o ní dozvíte - možná i věci, které jste doteď netušili! 

~.~.~.~.~.~.~.~ ᵈᵉ ᵖʳᵒᶠᵘⁿᵈⁱˢ ᶜˡᵃᵐᵃᵛⁱ ᵃᵈ ᵗᵉ ~.~.~.~.~.~.~.~

↪  Přestože jsi všechny povídky ze svého profilu stáhla, zůstáváš v kontaktu se svými sledujícími prostřednictvím konverzací na zdi. Je podle tebe budování „vztahů" se svými sledujícími, se čtenáři, důležité?

     Podle mě je to důležité. Myslím, že autoři pak mohou dostávat i větší zpětnou vazbu, protože se svými sledujícími udržují nějaký kontakt, a tak se nějak sbližují.
     Já osobně chci se svými sledujícími udržovat kontakt z toho důvodu, že chci (nebo si to spíš přeji), aby se cítili příjemně na mém profilu. Chci jim poskytnout nějaké útočiště, proto když se s někým dám do řeči, nabídnu mu, že mi klidně může psát i do zpráv, když bude potřeba.

↪ Je opravdu pěkné vidět, že se někdo zajímá, a dost často to může člověku pomoct. Podpora je vždy důležitá, ať už v osobním nebo autorském kontextu. Jsi člověk, kterého můžeme označit za tichého čtenáře, nebo necháváš autorům i nějaké komentáře? Píšeš spíš jenom pochvaly, nebo poskytuješ i kritiku?

     Komentáře zanechávám jak kdy. Když mám náladu někomu zanechat nějakou pochvalu, napíšu to, čím jsem ale starší, radši zůstávám u hvězdiček a komentář napíšu až na konci povídky. I když jako, když jsem byla mladší, psala jsem komentáře všude (ten typ komentářů, který se teď mně protiví xd).
     Snažím se psát slušnou kritiku, ač jsem to s ní dřív někdy přeháněla. Myslím si, že jenom chválit není dobré, protože to autorovi nedá zpětnou vazbu, kterou by měl dostat. Rozhodně se zlepšíš rychleji, když ti někdo napíše slušnou kritiku a ty víš, na čem zapracovat, než když ti dvacet lidí napíše "O můj bože, to bylo úžasný!", což ti maximálně dá dobrý pocit, ale nic víc.

↪ Kritika je někdy mnohem motivačnější a dokáže autorka nakopnout víc než pochvalné komentáře, to je pravda. Existoval u tvých povídek komentář (nebo jiná zpětná vazba), který ti utkvěl v paměti?

     Ty jo, asi ani ne. Kritiku mi napsal málokdo, většinou tam byl ten stejný typ komentářů a tak. Ale doteď mám v paměti zprávu, která mi přišla k jednomu příběhu. Holčina mi psala do zprávy, že čte moji povídku Alpha and Omega, že je v nemocnici, protože měla před několika měsíci bouračku a že nějak částečně přišla o sluch a tak, no a že by mi chtěla poděkovat, že tu povídku píšu, protože ji to zlepšilo náladu a tak. Bylo mi asi tak čtrnáct, a když mi ta zpráva přišla, brečela jsem, protože jsem byla ráda, že jsem někomu zlepšila náladu. Holčinu doteď sledují na instagramu a jsem ráda, že už víceméně žije (snad) normální život. ♡

↪ To je opravdu pěkná zkušenost, i takové zprávy dokážou dát člověku mnoho. Když už zmiňuješ své povídky, přihráváš mi k dalšímu dotazu. Plánuješ své staré povídky opět zveřejnit nebo je publikovat v nějaké upravené verzi, nebo se chystáš přispět na wattpad s úplně novou tvorbou?

     Na Nový rok jsem si promazávala profil, i jsem si měnila jméno. Bylo to z toho důvodu, že jsem se už na tom profilu necítila dobře, fanfikce už jsem nepsala a měla jsem v plánu začít psát jen s vymyšlenými postavami. Fanfikce, co jsem v té době měla jak v konceptech, tak publikované, se mi začaly hnusit, protože většinou byly z období, kdy mi bylo třináct a tak. To jen do úvodu.
     Každopádně nedávno jsem si projížděla koncepty a narazila na jednu fanfikci, kterou mi přijde líto si nechat jen pro sebe. Koncem března bych ji chtěla začít vydávat, chci si radši předepsat kapitoly, protože nikdy nevím, kdy na mě přijde spisovatelský blok.
     Jednou možná dám zpět i "It's okay Tae" a všechny mé staré fanfikce, které za to stojí, ale bude to chtít hodně úprav a tak ♡.