Rozhovory s k-pop autory [otevřeno]

Studnice Sarkasmu

Ahoj! Po nekonečně dlouhé době vás opět vítám u rozhovorů s k-pop autory! Hned ze startu mám pro vás rozhovor hned se dvěma autorkami, které sdílejí jeden společný profil. Doufám, že se vám rozhovor bude líbit! :3

.~.~.~🍂.~.~ ᵈᵉ ᵖʳᵒᶠᵘⁿᵈⁱˢ ᶜˡᵃᵐᵃᵛⁱ ᵃᵈ ᵗᵉ ~.~.🍂~.~.~.

     ↪ Jak vás napadlo vytvořit si společný profil? Co tomu předcházelo a jakým způsobem na společném profilu fungujete?

     Netty: Upřímně si ani jedna z nás nepamatuje, jak přesně ten nápad vznikl. Má teorie je taková, že původně šlo o profil, na který dávala Ruu fanfikce, a když jsem pak začala psát fanfikce i já, tak jsem se tak nějak automaticky přidala. Vlastně mě nejspíš ani nenapadlo zakládat nový účet, když už existovala Studnice Sarkasmu. 
     Ruu: Přesně tak. No a funguje to způsobem, že každá si na profilu vydává své fanfikce a nijak si vzájemně nezavazíme. Upřímně o tom prostě už ani nepřemýšlíme, řekla bych.

     ↪ Je super, když takto dokážete koexistovat. Jak to máte se čtením? Zajímají vás stejné žánry a témata, nebo každá čte úplně jiné příběhy? 

     Ruu: Já bych neřekla, že čteme úplně jiné příběhy, ale spíš si myslím, že čtu trochu víc. A především moc nečtu fanfikce jako takové, ty čteme spíš společně s Netty.
     Netty: Ano, ano, čtení fanfikcí do jedné do rána nesmí chybět! Jinak rozhodně souhlasím, že Ruu čte víc než já. Myslím, že je to i tím, že je otevřenější více žánrům než já, a také má větší trpělivost a dokáže se „prokousat" i knihami, jejichž čtení bych já vzdala už někde na začátku.

     ↪ Trpělivost prokousat se knihami znám moc dobře (ehm.). Pokud jde o věci, které jste schopné v příbězích tolerovat (ať už dějově nebo pravopisně), a kdy už je to moc a příběh zavřete, kde jsou vaše hranice? O kolik se liší? 

     Netty: Co se fanfikcí týče, řekla bych, že jsme na tom podobně. Většinou se shodneme na tom, zda se příběh nedá číst, nebo jestli se vyplatí číst dál.
     Ruu: Na těch fanfikcích je hrozně moc věcí, co se dá zkazit. Někdo má skvělý příběh, ale nedá se to číst, protože text je plný chyb. Někdo píše bez chyb, ale chybí dobrý příběh. Mě na tom fascinuje asi to, že se dá napsat tolik různých věcí o těch samých lidech, proto to čtu. Hranice moc nemám (já jsem schopná číst všechno), asi se to fakt liší příběh od příběhu.

     ↪ Je pravda, že se dá napsat takové množství věcí a na Wattpadu je tolik autorů, že se vždy najde něco nového. Na druhou stranu je takové množství příběhů perfektní půda pro stejné nápady a téměř stejná zpracování. Stalo se vám třeba to, že jste otevřely nějaký příběh a ten byl úplně stejný jako něco, co už jste četly? Případně stalo se vám, že jste něco napsaly a pak jste zjistily, že stejný nápad už někdo zpracoval? 

     Netty: Neřekla bych, že jsou příběhy zcela totožné, avšak se v nich často opakují stejná prostředí (a někdy teda i náměty), takže některé fanfikce člověku zkrátka splynou. Mně osobně někdy splývají fanfikce ze školního prostředí. Nedá se však říct, že by to bylo pravidlo, najdou se i osobité a poutavé příběhy právě ze školního prostředí.A je fakt, že když jsme rozečetly fanfikci sᴄʜᴏᴏʟ ʙɪᴛᴄʜɪᴇs od •키키• (Yoongi_is_jimins83), tak jsme naznaly, že se podobá mé fanfikci NEPOUČITELNÍ, takže sama nemůžu tvrdit, že bych vždy měla ty nejoriginálnější nápady.
     Ruu: To je všechno samozřejmě pravda, ale když se na to podíváme z druhé strany, tak co ještě vůbec je originální? Na světě je nás holt osm miliard a neuvažujeme zase tak odlišně :D Tím chci jen říct, že někdy není nejdůležitější samotný námět, ale forma zpracování, jestli to dává nějaký smysl. V příbězích jsou často originální fikční světy samotné, ne místa a postavy.