Young girl in the mafia

Chapter 15.

    Odemču dveře a zamířím do pokoje. Švihnu s batohem k posteli, sednu si ke stolku a opřu si obličej do dlaní. Někdo zaťuká na dveře a vstoupí dovnitř.
,, Můžu?" zeptá se táta.
,, Co chceš?" zamumlám do dlaní.,, Zarazit mi omějový nůž do nohy?" zvednu hlavu a otočím se na něho.
,, Za to se omlouvám ... byl sem moc naštvanej ... všimla sem si."
,, Jelikož si dospělá, tak bys měla pochopit, že tvůj bratr chce bát jako ty. Chce být součástí naší rodiny ... ty víš jak to myslím. Prostě se s tím smiř." Mohla bych toho aji využít. Budu doma na oko zlá jak Lew a nakonec to nějak vysvětlím Avengers, že se na ně táta chystá.
,, Je mi to jedno ... jen jsem myslela na mámu. Nemohla pomalu unýst, že jsem vlkodlak. Natož aby byl z jejího syna medvědodlak." 
Chvíli zapřemýšlí a pak si sedne na postel.
,, Máš nějaký novinky o Avengers?"
,, Jen ví o těch diamantech, ale to už víš ne?"
,, Ne nevím." odpoví naštvaně.
,, Ví o tom, že budeš kupovat diamanty."
,, Dobře, budeme připravení ... a ty půjdeš zase se mnou." Mám mu říct, že mě chcou unýst, když tam budu?
,, Pokusím se udělat si čas." usměju se.
,, Jak udělat si čas?"
,, Tati, mám kluka, potřebujeme být spolu."
,, Kdo to je?" stoupne si z postele.
,, To zatím nikomu neřeknu, protože to není až tak vážný." řeknu a dotlačím ho ke dveřím.,, A opovaž se, mě nechat někým sledovat ... víš, že zabít někoho mi nedělá problém." řeknu a zavřu za ním dveře. Sjedu zádama po dveřích dolů a opřu si hlavu o ruce. Co to se mnou je? Proč jsem proti svojí rodině? Proč ... mám radši Petera? Zeptám se sama sebe a zvednu hlavu. Pane bože ... Vstanu a jdu si pro batoh. ... já ho miluju ... doopravdy ho miluju. Usměju se na sebe do zrcadla a zadívám se na sebe. Jestli mám být aspoň stejně silná jak Lew, tak potřebuju větší sílu ... a to mi dopřeje jenom mrtvej člen smečky.

    Druhej den jdu do školy a chodím kolem lidí. Usmívají se na mě a já se v nich snažím najít něco co potřebuju. Velké ego ...
,, El ... naše třída je druhým směrem." dojde ke mě Flash.
,, Já vím ..." a v tu chvíli mi to dojde.,, ... jen s tebou potřebuju mluvit." pousměju se.
Jakmile jsem to na něho vyklopila, tak po kousnutí musel jít domů, protože mu nebylo zrovna nejlíp. Tak jo, Betu bych měla ...
,, Hej, El." řekne Peter a vytrhne mě z myšlenek. Kéž bych mohla proměnit ho.
,, Co?" zeptám se.
,, Dneska jdeme víš kam ..."
,, Jakože do tvojí práce?" zeptám se.
,, Jo." odpoví a praští mě do nosu pach jeho pocitů. Když někomu vymažu paměť, tak cítíte silněji jeho pocity a někdy, ale fakt malinko, můžete číst jeho myšlenky, ale to musí být už někdo dlouho Alfa.
,, Je ti něco?" zeptá se mě Peter a já z něho cítím obavy.
,, Ne ... jen přemýšlím nad tím, jak moc tě miluju." usměju se a jeho obavy zmizí.
,, Já tebe taky."

    Jdeme do A.T. a já napíšu Flashovi, aby prostě ležel a snažil se nenaštvat se.
,, Kdo je Beta?" zeptá se mě Peter.
,, Kamarádka z předešlé školy." odpovím a schovám mobil.
,, Asi nemusím říkat, kdo je Alfa, že?" zasměje se.
,, Myslím si, že ne." řeknu a dám mu pusu.
,, Za co to bylo?"
,, Za to, že tě miluju."