Young girl in the mafia

Chapter 26.

    ,, Už jsem tady!" zavolám na Tonyho a on na mě vykoukne zpoza počítače.
,, Tady to je." řekne a Jarvis zobrazí nahrávku na zdi. A já uvidím, jak se měním ve veliké monstrum. Černá srst, rudě svítící oči, veliké tesáky a ještě větší drápy. A pak jen vidím, že zbytek noci sem se snažila vyrvat z těch řetězů a pořád jen vyla ... jen když se dívám na to video, cítím z něho moje pocity. Ne moje, ale toho co mě ovládlo ... bylo to moc naštvané a agresivní.
,, Musím to co nejrychleji ovládnout."
,, Vypadá to děsivě, ale teď mi řekni jak se cítíš, když máš smečku. Určitě cítíš tu sílu, ne?"
,, Jo. Když jsem nebyla Alfa, tak jsem slyšela, cítěla a viděla líp než člověk. Ale jak jsem teď Alfa, všechno se to zesílilo. Cítím víc pocity okolí ... cítím pachy lidí, kteří tady byli včera, slyším silněji tvůj tep ... cítím silněji tvoje pocity ... cítím, že nad námi a pod námi jsou lidi. Tohle bys chtěl zažít věř mi."
,, Tak to zní úžasně." řekne Tony a vypne video.
,, Co tady vy dva děláte tak brzo? A nemáš být ve škole?" objeví se tam z ničeho nic Nat.
,, Jo, měla, ale zašla sem sem, protože mi bylo nějak divně, ale Bruce ještě spí, tak sem se zakecala s Tonym.
,, Jestli chceš, můj pokoj je teď volnej ... můžeš si jít lehnout a počkat než sem příjde Peter ze školy." řekne a já se podívám na Tonyho.
,, Jak chceš ... místa je tu dost a když budeš chtít, tak bych ti přinesl jídlo."
,, Dobře." souhlasím, protože cítím příval únavy.

    Po obědě, který jsem uvařila já, protože Tony spálil těstoviny ... ano těstoviny se dají spálit, když tam dáte málo vody ... a ostatní se tomu jen smáli, sem udělala ratatouille.
,, Ovládala tě u toho myš?" zeptá se Tony a ostatní se zasmějí.
,, Ne." řeknu a položím to na stůl. Každý si nabere na talíř a pak se tím začnou cpát.
,, Zeleninu jsem moc nikdy nevyhledával, ale tohle je výborný." řekne Stev a já se začervenám.
,, Je to fakt výborný." pochválí mě Nat a usměje se na mě.
,, Co to tady tak voní?" objeví se v jídelně Peter.
,, Ahoj, pojď si dát. Donesu ti talířek." řeknu a jdu do kuchyně pro další talířek.
,, Proč jsi nebyla ve škole?" zeptá se Peter.
,, Nebylo mi dobře, tak sem zajela za Brucem, ale ten spal, tak sem usnula v pokoji Nat a zapomněla ti napsat."
,, Aha."
,, No a pak chtěl Tony uvařit, ale spálil těstoviny, tak sem udělala ratatouille." zasměju se při zmínce na spálené těstoviny.
,, Tony spálil těstoviny?" zasměje se Peter.
,, Jo." odpovím a přesuneme se do jídelny za ostatními.
,, Čemu se smějete?" zeptá se podezřívavě Tony a já se začnu tlemit ještě víc.
,, El, mi jen vyprávěla jak moc dobře jste udělal těstoviny." začne se smát a ostatní taky.
,, No dobře, neříkejte mi, že jste nikdy nic nespálili." řekne vážně Tony a nikdo neodpoví.
,, Vážně jste nikdo nikdy nic nespálil?" zeptá se zoufale.
,, Já jednou vajíčka." pochlubí se Steve.
,, Tak vidíte ... není se čemu smát." chce se z toho vyvlíknou, ale ostatní se začnou ještě víc smát. Tony se na mě podívá, ale jakmile uvidí můj úsměv, tak se začne taky smát.
,, Tvůj úsměv mě vždycky dostane, dárečku." poškádlí mě a já jakože zvážním ... ale nakonec se tomu zasmějeme. Tohle chci, tohle je rodina ...