Meow/𝐿𝑎𝑟𝑟𝑦

« 10 »

,,To je hybrid?!''

Louis

,,Tak tohle jsem nevychytal.'' zašeptám si pro sebe a zavřu dveře.

Urychleně vběhnu do obýváku, kde spatřím celou mou rodinu a hlavně vystrašeného Harryho. Ocásek má obmotaný kolem těla a ouška schovaná ve svých kudrlinkách. Členové celé mé rodiny de překřikovali.

,,Můžete být chvíli potichu?'' zeptám se své rodiny mírně nahlas. Ze dveří přejdu k Harrymu, kterého si přivinu k sobě. Chudáček, celý se třásl.

V mém pevném objetí si obmotal své tlapky a a ocásek okolo mého pasu. Hlavičku si zabořil do mé hrudi. Konejšivě jsem jej hladil po zádech a do ouška mu šeptal konejšivá slůvka.

,,Nevěděli jsme, že máš hybrida.'' ozve se po nějaké době mamka.

,,To já jsem před nedávnem taky nevěděl. Mám jej teprve chvíli.'' konstatuji a Harryho přemístím má svůj klín, kde pokračuji v hlazení jeho zádíček.

,,Jak jsi se k němu dostal? Vypadá mládě.'' zeptá se Lottie a sedne si na gauč metr ode mě a Harryho.

,,No, tak trochu jsem ho našel. V novinách se o něm psalo, že utekl majiteli. Hned jak jsem ho našel, tak jsem se s ním spojil. Sešli jsme se a domluvili se co a jak. Nakonec jsme podepsali smlouvu a Harry je teď můj.'' vysvětlím celou situaci a s Harrym lehce houpu ve svém objetí.

,,Aha. No mě to právě zarazilo. Nikdy jsi se nezmínil, že by jsi hybrida chtěl.'' ozve se opět mamka hlavou kývne k Harrymu, který nastraží ouška a zpozorní.

,,Nikdy jsem o tom neuvažoval. Ale teď, když mám Harryho, jsem šťastnější.'' usměji se a Harrymu vtisknu polibek mezi ouška, díky čemu zavrní.

,,Já ráda, že jsi konečně šťastný.'' usmála se na mě mamka.

,,Hlavně vypadáš odpočatě.'' konstatuje Lottie.

,,To jsem.'' pohladím to kudrnaté spící stvoření, které si položím hlavou má svůj klín a přikryju ho dekou.

,,V kolik si ho dal spát?'' zeptá se mě mamka zděšeně.

,,Víš že ani nevím? Asi v sedm? V osm? Nějak tak.'' samozřejmě že vím. Vždyť jsem ho 'uspával'.

,,Jak v tom případě nechápu, proč je tak unavený.'' zašklebí se máma.

,,Od rána mu není dobře. Chvíli před tím než jste přijeli tak zvracel. Jsem za jeho spánek rád.'' smutně se usměji a pokračuji v hlazení jeho vlásků.

,,To ti věřím.'' usměje se na mě mamka povzbudivě.

,,Zůstanete přes noc?'' zeptám se své rodiny po chvíli mlčení.

,,Zůstaneme.'' přikývnou všichni najednou.

,,Tak já vám zajdu nachystat pokoje.'' řeknu a začnu se zvedat.

,,Nikam nechoď. My si to sami nachytáme.'' usměje se mamka s Lottie a všichni odejdou do svých pokojů.

XXX

S

polečně s celou rodinou jsme spolu uvařili oběd, který jsme si snědli u pohádek. Na ty jsme se dívali celé odpoledne a nakonec si udělali i večeři. Harry celý den spal a já se začínám bát, že nebude spát v noci.

Teď mířím do postele z koupelny.

,,Lou.'' zakňučí Harry. Sedí uprostřed postele a pěstickama si protírá očka.

,,Copak se děje.'' zeptám se hraně zděšeně.

,,Ha-hazzymu se s-stýská.'' koktá mezi vzlyky.

,,Však už jsem tady. Pojď, jdeme spinkat.'' sednu si na postel a Harryho si přitáhnu k sobě.

,,D-dobře.'' zamumlá do mé hrudi a své tlapky omotá kolem mého pasu.

,,Tak pojď ty moje kotě.'' jemně jej chytnu rukou za pas a společně si lehneme pod mou peřinu.

Telefon si dám na nabíječku a zhasni lampička. Ani je o deset minut později do pokoje vtrhnou desetiletá dvojčata, Pheobe a Daisy, a chystají se vylézt na mou postel, jako to dělají vždy, když jsou tady. To co ale nikdo nečekal je to, že Harry vyskočí na čtyři a začne na ně vrčet a prskat. Rychle rozsvítím lampičku, abych mohl kdykoliv zasáhnout.

,,Hej, Harry. To se nedělá.'' pokárám ho a za pas si jej přitáhnu blíž k sobě, aby holky třeba nepoškrábal.

,,Lou můj. J-jen můj.'' vrčí dál.

,,Je to náš brácha.'' ohradí se naštvaně holky.

,,Lou m-můj alfa.'' a můj bože. Co jsem komu udělal.

,,Holky jděte spát za mamkou, zítra to vyřešíme a pak vás budu uspávat já.'' šeptám jim do ucha a pošlu je pryč.

,,A ty pojď spát. Jsem na tebe hodně naštvaný.'' kárám Harryho s naštvaným pohledem.

,,A-ale-'' chce něco říct.

,,Žádné ale. Zklamal jsi mě Harry.'' naštvaně se otočím a znovu zhasnu lampičku.

Ani ne o dvě minuty se z vedlejší půlky postele ozývají vzlyky.

,,Co se děje teď?'' zamumlám ospale.

,,Ha-hazzy se m-moc o-omlouvá. Ha-hazzy nechtěl. Lou to-totiž Ha-hazzyho.'' kňučí dál. ,,A-a na-navíc se Ha-hazzy bojí t-tmy.'' pokračuje dál.

,,Pojď sem.'' odselnu naštvaně a přitáhnu si ho blíž.

Harry spokojeně zavrní do mého ramene a víc se na mě natiskne. Druhou rukou jsem ho pohladil po tváři a zjistil jsem, že je má suché. A to znamená, že vůbec nebrečel a že to jen hrál. Jsem ale natolik unavený, že nemám sílu to řešit.

,,Jsi hrozná herečka.'' postěžuju si, ale zjišťuji, že Harry už spí.

Co jsem komu udělal...