Milý Harry Pottere (SNARRY)

1.kapitola

**Autorka uváděla poznámku, že vždycky na začátku bude i Harryho dopis, aby Severusova reakce nebyla tolik matoucí. :)**

/////////////////

Drahý Severusi Snape,

Nevěřil jsem, že to někdy řeknu, ale chybíte mi. Je mi líto, že jsem vás nemohl zachránit. Snažil jsem se. Je mi líto, že jsem vám nevěřil, dokonce i když mi to říkal Brumbál.

Každý den se dívám na vaše vzpomínky v myslánce, neschopen na vás přestat myslet, neschopen přestat myslet na válku, neschopen přestat myslet na mou maminku.

Je mi líto, že se mi nepodařilo lidi přesvědčit, že nejste smrtijed. Budu se snažit dál, slibuji. Po válce se nenašlo vaše tělo, ale já se ujistím, aby se našlo. Budete mít pořádný pohřeb.

Víte, myslel jsem, že po válce všechny noční můry skončí. Myslel jsem, že se mi přestane zdát o Voldemortovi. Ale nepřestalo a já už nevím, jak dál. Jak mu mám zabránit, aby mi lezl do hlavy, když je mrtvý?

Odstěhoval jsem se z Doupěte na Grimmauldovo náměstí. Vždycky jsem si myslel, že bydlet sám bude hrozné, ale zjistil jsem, že mi to nevadí. Nechybí mi mluvení s Ronem a Hermionou, i když vím, že by nejspíš mělo.

Dneska jsem byl zpátky v Bradavicích, abych jim pomohl s obnovou. McGonagallová mě požádala, abych opravil lektvarovou učebnu. Nemůžu si pomoct, ale myslím si, že byste byl zděšený, kdybyste věděl, že je to moje práce. Určitě by podle vás bylo všechno špatně.

Odmítli do nové učebny pověsit váš portrét, ale já najdu způsob, jak přesvědčit ministerstvo, že si ho zasloužíte.

Slibuju, že budu bojovat.

Doufám, že se máte dobře, ať už jste kdekoliv. Doufám, že se máte lépe, než já.

Se vší úctou, 

Harry Potter.

***********************

Severus Snape se opřel v černém křeslu, obočí zvednuté. To písmo na přední straně dopisu okamžitě poznal. Jak by nemohl, šlo tu o Harryho Pottera.

Nebyl si jistý, jestli byl naštvaný nebo překvapený, pravděpodobně kombinace obojího. Jak si Potter může dovolit předpokládat, že chtěl zachránit? Jak si mohl dovolit ho oslovovat celým jménem? To se ten kluk nenaučil žádnému respektu?

Ne, vypadalo to, že ne.

Samozřejmě, že to by pro něj bylo příliš.

Bylo pro něj příliš, aby nechal lidi v klidu a přijal, že jsou pryč. Měl vědět, že Potter byl příliš tvrdohlavý, aby jeho smrt akceptoval.

Zatracený Potter.

Prohrábl si rukou lehce rozcuchané vlasy, zavřel oči a frustrovaně si povzdechl.

Aniž by věděl proč, zvedl brk a začal psát odpověď.

Milý pane Pottere,

Jak dojemné. Jsem si jistý, že jste mou nevinou velmi zaujatý. Vždycky jste měl ten zatracený nebelvírský komplex, potřebu pořád někoho zachraňovat.

Napadlo někdy ten váš malý mozek, že nepotřebuju zachraňovat? Že to nechci? Samozřejmě, že ne. Myslíte jen na to, co se hodí vám. Cítíte vinu a potřebujete najít něco, co by ji snížilo. A já jsem byl náhodou po ruce. Jsem jen něco na co se soustředíte, něco co vám pomáhá zapomenout na vaše problémy.

A to, pane Pottere, je důvod, proč vás Voldemort i po smrti tolik ovládá. Odsunul jste vlastní pocity a neustále se rozptylujete. Uděláte cokoliv, abyste se vyhnul jádru problému.

Tolik k vaší předpokládané nebelvírské odvaze. Jen utíkáte a s tím vám nemůžu pomoci.

Jsem tak rád, že si myslíte, že je vhodné ventilovat pocity svému mrtvému profesoru lektvarů.

Jsem vašim životem prostě okouzlen. Prosím, pokračujte o těch mizerných studentech, které nazýváte přáteli. Rád uslyším víc. V jedné věci jste měl ale pravdu, jsem zděšený představou, že vy budete ten, kdo bude obnovovat lektvarovou učebnu v Bradavicích. Opravdu hrůza. Myslím, že se mé nejhorší sny staly skutečností.

S úctou,

Severus Snape.

Když inkoust uschnul, schoval dopis do šuplíku, s vědomím, že ho nikdy nepošle.