Milý Harry Pottere (SNARRY)

2.kapitola

Drahý Severusi Snape,

Dneska se stala ta nejdivnější věc. Draco přišel do Bradavic, aby si odpracoval prospěšné práce a chovali jsme se k sobě civilizovaně. Byli jsme v mudlovské kavárně a mluvili o minulosti. Dohodli jsme se, že budeme přátelé a teď spolu pracujeme na obnově sklepení.

Byl jsem venku s Ronem, Hermionou, Nevillem a Lenkou. Měl jsem pocit jako by to bylo roky, co jsme spolu naposledy mluvili. Popravdě to bylo vážně fajn. Jsem rád, že je Ronovi lépe. Bál jsem se o něj. Pořád se bojím o George a paní Weasleyovou.

Dneska jsem si uvědomil, že nechci být bystrozor. Už mám plné zuby boje a chránění lidí. Skončil jsem. Rozhodl jsem se, že budu pracovat s lektvary. Ano, je mi jasné, že se smějete.

"Harry Potter a lektvary?"

Směšná představa, já vím. Ale teď mě ten předmět zaujal, ať už z jakéhokoliv důvodu a chci se naučit víc. Jsem si jistý, že se otáčíte v hrobě, ať už je kdekoliv.

Doufám, že jste se přesunul do dalšího skvělého dobrodružství a že si ho užíváte. (Usměrnil jsem svého vnitřního Brumbála, jste rád?)

Se vší úctou,

Harry Potter.

**************

Samozřejmě, že Potter nepošle jen jeden dopis. Ne, bere ho jako by byl nějaký deník. Vážně, ze všech lidí na světě, proč zrovna on? Proč ne Brumbál, Lupin nebo Black? Nebo dokonce rodiče, pro Merlina. Proč on.

"To je karma za to, že jsi špatný člověk." Zašeptal mu hlásek v mysli.

"Sklapni." Zamumlal a rukou si promnul unavený obličej.

Co s tímhle měl dělat? Nevěděl, jak se s takovými věcmi vypořádat.

Co od toho Potter očekává? Rozhodně nepočítal s odpovědí. Potter neměl nejmenší tušení, že je naživu, tak co chce?

Snape si znovu prohlédl dopis.

A Potter chce pracovat s lektvary! Taková pohroma. Válka ho musela poznamenat víc, než si myslel. Bylo jasné, že utrpěl nějaké poranění mozku.

Tohle bylo vážně směšné. Neměl by cítit chuť odepsat mu. Potterovi nic nedluží.

Ale jeho ruka se třásla a nepřestala, dokud nezačal psát odpověď. Zase za to Pottera proklínal. Měl začít žít nový život! Ne se vypořádávat s emocionálními výlevy teenagera.

Ale navzdory svému otrávení začal psát odpověď.

Milý pane Pottere,

Jsem konsternován. Nejsem si jistý, že k té situaci jde říct něco dalšího.

Proč máte potřebu psát mi o vašich nebelvírských sedánkách jde mimo mě. Samozřejmě, že se mi ulevilo, když jsem zjistil, že se má pan Weasley dobře. Vážně skvostné. Přesně to jsem potřeboval slyšet. Jen škoda, že jste zmínil pana Longbottoma. Jen z pomyšlení na něj je mi zle.

A také, jestli vás mohu citovat,

"Harry Potter a lektvary? Vážně směšná představa."

K této věci už asi nemám víc, co bych dodal, možná jen to, že vám to s lektvary půjde strašně. Ale prosím, klidně mi dokažte opak.

A Pottere, pokud věříte, že budu pyšný, protože jste uzemnil svého Brumbála, pak se mýlíte. Brumbál nebyl ničím jiným, než starým bláznem, který vás skoro zabil.

S úctou,

Severus Snape.