Kuba mě začal líbat.
Kuba se po chvíly ode mě hned odtrhl.
"Promiň nevim proč jsem to udělal" koukal do země já jsem nevěděla co říct tak jsem byla jen zticha
"Já radši půjdu" zvedl se z gauče.
Ani jsem to nepostřehla a Kuba byl pryč.
"Co se to právě stalo" řekla jsem si.
Pak jsem na to už přestala myslet a šla si napustit vanu.
Ve vaně jsem byla asi tak hodinu. Když jsem vylezla tak jsem se utřela oblíkla a šla do postele.
Když jsem si lehla tak mi začal někdo volat.
Byl to Kuba a volal mi přes videochat no super já vypadám jak píča tyvole no vypnu si kameru.
Zvedla jsem to.
"Ano?" Hned jak jsem to přijmula vypla jsem kameru Kuba si ji nechal ale zaplou
"Ahoj no víš já bych se ti chtěl ještě jednou omluvit za to jak jsem tě tam začal líbat chtěl bych aby jsme na to zapomněli a prostě byli normal kámoši" Kuba se vůbec nekoukal do kamery asi mu je fakt trapně no
"Hele já už na to zapomněla takže v pohodě a nějak se tim netrap nebo tak a klidně můžem být kámoši" odpověděla jsem
"Dobře díky" až teď se pořádně koukl do kamery
"Jo v pohodě prosimtě" zasmála jsem se
"A proč máš vlastně vyplou kameru?" Zeptal se mě a přitom nadzvedl obočí
"Protože jsem teď vylezla z vany a mám mokrý vlasy a prostě vypadám strašně"
"Ježiš nemůže to být tak hrozný přece ne?"
"No je"
"Tak si ji zapni a já usoudim jestli to je pravda nebo ne?" Zasmál se
"No to nevim"
"Ježiš dělej" přemlouval mě
"No dobře no" zapla jsem kameru
"Ježiš vždyt vypadáš v pohodě prosimtě"
"Když myslíš" mykla jsem rameny
"Víš co je zvláštní?" Řekl Kuba já jen zakroutila hlavou že nevím
"Že se známe jeden den a mně to přijde jak kdyby jsme se znali roky" řekl a přitom se usmál
"Jako taky mi to tak trochu příjde no" usmála jsem se taky
"Hele a nechceš chvíly volat nemám co dělat" povzdychl si
"Tak klidně" usmála jsem se
"Okej tak třeba řekni mi něco o sobě třeba co kluci a tak?"
"No tak posledního kluka jsem měla rok zpátky a od tý doby kluci nic no" řekla jsem
"Aha tak to jono" usmál se lehce
"A co ty a holky?"
"No já neměl pořádnej vztah tři roky no nevim no každá holka se mě snaží vždy podělat tak jim to pak vracim protože si nenechám srát na hlavu žejo" zasmál se já sním
"No tak to je jasný že pan Kubík si nenechá srát na hlavu"
"No jasný" usmál se
Volali jsme asi hodinu a začínáme si hodně rozumět. Fakt si začínám připadat víc a víc jak kdyby jsme se znali hrozně moc let.
Když jsme se rozloučily tak jsem hned asi do pěti minut usla.
*Druhý den*
Vstala jsem v deset a už se připravuju na cestu abych mohla co nejdříve vyjet do Prahy.
Dneska už je ta noha o dost lepší už mě to nebolí takže to jsem ráda.
Příprava mi trvala asi tak půl hoďky.
Teď už se obuju vezmu si na sebe mikinu a vycházím z bytu.
Nastoupím do mýho auta nastartuju. A pustim si Kubovo album prozyum.
Do chvíle vyjedu.
*V praze*
Konečně jsem dorazila. Vystoupim z auta. A jdu ke dveřím baráku kde se nachazí moje rodinka.
Zazvoním.
"Ahoj Laurinko" otevřela mi mamka
"Ahoj mamko" obejmula jsem ji a ona mě
"Tak pojď do vnitř" usmála se a já jen vešla do vnitř.
Zula jsem se a šla do obýváku. Už tam byli úplně všichni táta,bráchove a i babička s dědou.
Jo mám dva bráchy no jsou to celkem idoti a někdy mě fakt serou ale samozdřejmě je mám ráda.
Jednomu je 17 a druhýmu je 26.
Ten mladší je Jáchym a starší Matěj.
"Ahoj" pozdravila jsem všechny s úsměvem když jsem došla do obýváku.
"No nazdar sestro moje" přišel za mnou Jáchym
"Čau bratře" obejmul mě já mu objetí vrátila
"Ježiš Jáchyme musíš hezkej pozdrav takhle koukej ahoj Laurinko sestřičko dlouho jsme se neviděli" přišel za mnou i Matěj a taky mě obejmul
"Ježiš vy jste praštěný" řekl se smíchem děda
"No ahoj dědo" usmála jsem se a šla ho obejmout.
Se všemi jsem se pozdravila a potom jsem si sedla za nimi na sedačku.
"No tak co ségra už máš chlapa?" Zeptal se mě Jáchym...
