~29~

744 29 14
                                    

*Stále Dominikovo pohled*
"Cožee!?" Vykřikl Kuba
"No" mykl jsem rameny
"Aha tak to jsem úplně nečekal"
"To mi je jasný že jsi to nečekal ale Kubo já nevim co mám dělat já jsem v tom až po uši" řekl jsem zoufale
"Tak nejlepší asi bude když jí to prostě řekneš to že to budeš dusit v sobě a budeš to před ní tajit asi úplně nepomůže" řekl Kuba
"Jenže já nevim jak jí to říct navíc nedávno jsem jí ještě nesnášel a ona mě určitě ještě furt nesnáší tak jako to za ní najednou mám přijít a říct jí Lauro víš já tě miluju nebo já fakt nevim jsem úplně v prdeli Jakube" položil jsem si hlavu do svých dlaní
"Hele brácho můžu se Laury třeba zeptat jakej na tebe má názor podle mě už to nebude tak špatný že tě jako nesnáší taky na tebe určitě zmněnila názor" poplácal mě Kuba po zádech
"Jo to budu rád to můžež" usmál jsem se na něj
"Dominiku netrap se tim ale, nesnášim když se trápiš kvůly holkám protože to je vždycky nejhorší"
"Mě spíš teď znervózňuje že to neví a nevim jak bude reagovat prostě je mi z toho tak nějak na píču ale to bude dobrý kámo a děkuju za podporu" usmál jsem se na něj
"To je jasný jsem tady vždycky pro tebe" vrátil mi úsměv Kuba
"Tak já tě už nebudu rušit půjdu k sobě" zvedl se z postele Kuba
"Okey a díky Kubo za vše" řekl jsem
"Není za co" usmál se ještě a odešel.
Někdy si říkam co bych bez Kuby dělal mám ho fakt rád a jsem rád že ho mám a že se mu můžu takhle svěřit a že mi i pomůže.

*Jakubovo pohled*
Přišel jsem do pokoje a sedl si ke stolu.
Nečekal bych že se zrovna Dominik zamiluje do Laury ale jestli mu to s ní vyjde tak mu to budu určitě přát protože je daleko lepší než Tereza a zasloužil by si konečně takovou pořádnou holku jako je Laura ale upřímně jsem si chvilkama ze začátku myslel že by to mohlo vyjít s ní mně hned co jsem ji uviděl jak jí srazilo to auto tak mi padla do oka ale já jí asi úplně ne ale já to chápu budu to Dominikovi a Lauře přát prostě když jim to vyjde a fakt budu za Cittu štastnej že bude mít konečně pořádnou holku.
Snad to začně cítit tak i Laura protože jinak by to Dominika asi položilo.
On sice vypadá že je tvrďák ale má taky samozdřejmě city každej má city žejo.

Asi po dvou hodinách co jsem jen seděl u počítače a vyřizoval ruzný e-maily a takový věci jsem se rozhodl že půjdu do studia něco nahrát napadla mě jedna věc.
Zvedl jsem se ze židle oblíkl si mikinu džíny a vyšel z pokoje.
Oznámil jsem ještě Dominikovi že jdu do studia a vyšel z bytu.

Do patnácti minut jsem byl u studia.
Odemkl jsem a vyšel schody.
Otevřel jsem dveře od studia a hned jak jsem otevřel jsem uviděl jak na gauči sedí...

13.komnata Kde žijí příběhy. Začni objevovat