~37~

690 24 8
                                    

*Stále Dominikovo pohled*

*Odpoledne*

Laura s její mamkou ještě společně s jejíma bratry byli dopoledne v nemocnici za jejich tátou. Už se probudil z umělýho spánku a vypadá to s ním dobře.
Teď už jedeme zpátky do pardubic.

*V Pardubicích*
Vyhodily jsme Lauru u ní doma a teď zastavujeme před našim barákem.

Do chvíle jsme v bytě a já jdu hned do svého pokoje.
Pořád dokola přemýšlim nad Laurou říkám si jestli to nebyla chyba že jsem jí to řekl jestli jsem jí tim třeba nějak nezaskočil nebo já nevim.
Myslel jsem že když jí to řeknu tak se mi uleví ale příjde mi že se s toho teď ještě víc stresuju.
Jako samozdřejmě chápu že nevěděla co mi na to odpovědět nebo že to má jinak tohle bych jí určitě nevyčítal.

*O měsíc později*

*Laury pohled*
Dneska jsem celý den pracovala ve skladu s Tokym bylo toho dneska opravdu moc ale upřímně mě to baví a jsem ráda že jsem dostala takovouhle možnost s ním tu pracovat.
Teď už jsi jdu jen pro svoje věci do studia protože jsem si je tam nechala.
Když vejdu do studia tak tam seděl Nik na gauči.
"Ahoj Niku" pozdravila jsem ho
"Ahoj Laury" koukl se na mě a usmál se
"Tak co jak to jde s Tokym ve skladu neni na tebe zlej?" Zeptal se mě a uchechtl se
"Ne není je v pohodě jde to s ním v chillu" odpověděla jsem
"No má štěstí" usmál se já jsem mu usměv vrátila
"Heleď tak já jdu tak se měj hezky ahoj" šla jsem ho obejmout
"Ahoj" pohladil mě po zádech

Do chvíle jsem byla venku a vyrazila domů.

*Nikovo pohled*

Od tý doby co jsem řekl Lauře že jí miluju tak se nic nezmněnilo stále jí miluju ale nejspíše na to už zapomněla že jsem jí něco takovýho řekl ale nevím.

Asi po deseti minutách co Laura odešla jsem se zvedl z gauče.
Rozhodl jsem se že už taky půjdu domů Kuba a Radek v nahrávačce ještě něco tvoří ale ja mám dneska už vše hotovo.
Když jsem si už pobral všechny svoje věci tak už jsem šel ke dveřím ale zahlídl jsem na zemi pěněženku zvedl jsem jí.
Poznal jsem že je Laury.
Rozhodl jsem se že za ní dojdu a přinesu jí tu peněženku.

Když jsem byl skoro už u jejího baráku tak jsem zaslechl nějakej křik.
"Pomoc!!" Uslyšel jsem, to je Laura kurva.
Rozeběhl jsem se směrem odkuď jsem to zaslechl...

Omlouvám se že nevyšla teď dva dny kapitola ale neměla jsem moc času takže pardón.❤

13.komnata Kde žijí příběhy. Začni objevovat