Vyšli jsme z budovy
"Niku já tady mám auto takže mě nemůsíš vozit" usmála jsem se
"Dobře tak nechceš si dát cigaretu ještě aspoň?" zeptal se mě
"Jo klidně ráda" mykla jsem rameny
"Tak na vem si" podal mi jeho krabičku s cigaretama a potom i zapalovač
"Děkuju" vrátila jsem mu to
"Jasný není za co" usmál se
"Hele a Niku děkuju že si se mě zastal tam před nim" řekla jsem
"Vůbec není za co hele je to kretén musel jsem se tě zastat" pohladil mě po rameni Nik
"Chtěla bych se ti omluvit" řekla jsem
"Za co prosim tě?" Koukl se na mě nechápavě
"Ze začátku když jsme se poznaly jsem se k tobě nechovala úplně mile ale zjistila jsem že jsi fajn a dokázala bych i říct že tě mám ráda takže bych se ti chtěla omluvit "
"Nemáš se za co omlouvat taky jsem se k tobě nechoval nějak hezky prostě jsme si ze začátku nesedly to je normální jo a taky tě mám rád" usmál se já jsem mu úsměv vrátila.
Když jsme dokouřily tak jsme se rozloučily a já šla do auta a odjela domů.
*Z pohledu Nika*
Právě stojim před bytem a odemykám.
Odemknu a vcházim do bytu.
"Čauu" pozdravil jsem Jakuba
"Nazdar" ozvalo se zpátky
"Tak co jak to dopadlo budem mít ten klub?" Zeptal se mě Kuba když jsem přišel do obýváku
"Jo nejspíš asi jo" mykl jsem rameny
"A stalo se něco úplně záříš nebo sis už takhle dopoledne něco zahulil?" Zasmál se Kuba
"Nojo vidíš ti to musím říct" usmál jsem se a sedl si vedle něho.
Řekl jsem Jakubovi všechno co se s Laurou odehrálo.
"Tyjoo no brácho to jsi na dobrý cestě to ti přeju" poplácal mě Kuba po rameni
"Akorát teď nemá úplně práci no" řekl jsem
"Ale ona to nějak určitě vymyslí vždyť je šikovná"
"Jo to je " zasmál jsem se a Kuba se mnou
"Jo a napadlo mě že bych jí napsal jestli nechce příjít taky dneska do studia když se tam večer máme všichni sejít?" Zeptal jsem se Kuby
"Jasný klidně jí napiš jo a Dominiku představ si včera byla ve studia Terka" řekl Kuba
"Cože co tam dělala?" Vyvalil jsem oči
"No prej tam čekala na tebe a pustil jí tam Radek byla otravná prej ale vyhodil jsem jí"
"Ahaa no já jí včera taky viděl stavila se i tady" řekl jsem
"Jako fakt jo? A co chtěla" zeptal se mě Kuba
"Chtěla aby jsme se k sobě vrátily" zasmál jsem se
"Nene!?" Kuba se taky zasmál
"No bohužel ano" mykl jsem rameny
"Ach joo ona je fakt neuvěřitelná" řekl Kuba
"Jo to máš pravdu" znovu jsem se zasmál...
