Red lips. - Grey256

Spaghetti

Rum musí být s námi v ložnici jinak bych si nedokázala představit co by tropil v obýváku. Má tam sice svůj pelíšek ale stejnak nám skáče do postele.

"A kde máš špagety?" Křikla jsem na Martina který byl v ložnici. Nic neodpověděl tak jsem šla k němu a všimnu si toho že streamuje. "Jej pardon" cukla jsem sebou abych tam nebyla vidět. Martin se začal smát "kde máš špagety?" Zeptala jsem se ho po druhé "pojď ukážu ti je" zvedl se ze židle a šel mi je ukázat.

"Díky" dám mu pusu a on to prodlouží do polibku. Uvařila jsem špagety s omáčkou a sýrem, přinesla jsem večeři Martinovi na stůl a hned se vrhl do jídla.

"chutná jo?" usměju se "hodně" odpoví mi s plnou pusou a pokračoval dál v jedení špaget. Martin furt pracoval na jeho tracku, na reprácích hrála hlasitá hudba s pořádnými bassy. "věř tomu, až se na to bude natáčet videoklip, budeš tam i ty" řekl mi potichu, hned jsem na něho koukla "semnou to bude strašný" koukl na mě jestli to myslím vážně "drž hubu" usmál se provokativně, vstal ze židle a lehl si ke mně "dodělám to zítra" pošeptal a zapl televizi "na co chceš koukat?" zeptal se "na nějaký horror" odpovím mu a přitulím se k němu.

"potřebuju čůrat" řekla jsem potichoučku "tak běž na záchod ne?" koukl na mě "ale já se bojím" odpovím a sednu si "Martine.. pojď semnou" zakňučím, vstal a šel semnou na záchod.

"díky" vyšla jsem a usmála se, hned jsme zase zalezli pod peřinu, zapli horror a koukali dál.

"Domi?" koukl na mě "Domčo?" pošeptal, všiml si že spím tak mě nechal, vypl televizi a usnuli spolu.

5:28 vstala jsem jak nějaký zombie. koukla na mobil kolik je, pomalu jsem vstala z postele a šla se napít. Martina jsem nechala spát a já se mezitím připravovala do školy. V koupelně jsem si udělala lehký makeup řasenka, rozjasňovač, rtěnku a slabší linky.

vybírala jsem si oblečení a z razu "vem si ty tmavě šedý džíny s tím nike krátkým tričkem" chraptivým hlasem mi řekl Martin "dobře" odpověděla jsem mile a on se usmál. Vzala jsem si to na sebe a Martin si mezitím čistil zuby.

"máš všechno?" optala jsem se Martina když jsme byli už na odchodu "jo" pro jistotu si prohrabal i kapsy kdyby něco.

Museli jsme jet Martinovým autem aby jsme stíhali protože pan Martin si musel vychutnat snídani. Nastartoval a vyrazil do školy.

"tyvole!" křikla jsem "tady semnou bereš zatáčky že bych vypadla"
"pardon" odpoví mi ironicky. zastavil kousek od školy kde je parkoviště a já vyskočila z auta "kam ten spěch?" řekne a vytáhne si batoh "dál od tebe" odpovím mu, přispěchal zamnou a spolu jsme šli do třídy.

"třído, dneska máte spíš takový klid, budete koukat na film a budete pracovat na notebookách" křikla učitelka "teďka máte první hodinu volno s tím že tady budete do 16:30" dořekla nám to a hned odešla. Přišla jsem k Martinovi a sedla si k němu "super no" povzdychnu si "to zas bude nějakej film o životě ne" potichu řekl Martin.

No nebudu kecat, škola utekla i docela rychle, pracovali jsem jen na noteboocích a bavilo mě to. celou dobu jsem seděla vedle Martina teda až na poslední dvě hodiny to bych to s ním nevydržela a potřebovala jsem větší klid na to.

"prosim tě, teďka semnou pojedeš v klidu ano?" řekla jsem na Martina a on přikývl, nasedli jsme do auta a jeli.

"bez tak máme prázdnou ledničku.. a já mám hlad" řekl Martin a hned to ostře zatočí k obchodu, "Martine!" zasyčela jsem po něm, jen se zasmál a vystoupil z auta.

"tak jdeš tam aspoň semnou, ne?" zeptá se mě "hm" egoisticky jsem odpověděla "bože můj" povzdech si a šel mi otevřít dveře. "omlouvám se" chytl mě za ruku a vytáhl z auta "vidíš že to jde" usmál se, furt mě držel za ruku a táhl mě za ním.

"a čokoládu pro Domču" řekl a koukl na mě s úsměvem, usmála jsem se taky a šli k pokladně. měli jsme toho nakoupenýho dost. Když jsme jeli domů tak ani nejezdil tak z prudka což jsem čuměla.

Zavolala jsem pro jistotu mamce že je vše v pohodě. "ahoj mami, tak co? je všechno v pohodě?" Zeptám se "ahoj domi, jo všechno v pohodě" slyšela jsem jak si povzdechla a hned se začala vyptávat "co se děje?" Sedla jsem si na postel a Martin na mě hned začal koukat "no.." řekla smutně "mami?" Vypadlo ze mě "ale..rozešli jsme se" v tu chvíli se mi až zamotala hlava "cože? Proč?" Řekla jsem smutně "nebavilo mě se furt hádat a tak.. takhle to bude lepší" povzdechla si "mami.. počkej hned jsme u tebe" řekla jsem ji a hned to ukončila, Martin na mě zmateně koukal "co se děje?" Zeptá se mě "mamka se s ním rozešla" odpověděla jsem mu a začala si obouvat boty "tak čekej jedu tam s tebou" začal si obouvat boty a hned jsme jeli za mamkou.