Lockwood twin | Klaus Mikaelson

7.kapitola

,,Nemůžeš zůstat celý den v posteli!"

Klaus se ze mě snažil strhnout deku.

,,Můžu!"

Vytrhla jsem mu tu deku z ruky a zachumlala se.
Klaus protočil oči a povzdechnul si.

,,Budeš mít hlad a žízeň."

,,Nebudu!"

Klaus odešel.

,,Konečně klid."

Zavřela jsem oči a povzdechla jsi.
Slyšela jsem jak někdo otevřel dveře.

,, Aaaaaaaaa!"

Byla jsem celá mokrá, někdo mě polil studenou vodou.

,,Jakej, idiot!"

,,Já ti říkal, že to bude fungovat Klausi."

Přišel do pokoje Kol.

,, Nesnáším vás!"

,,S tím asi dokážu žít, hodně štěstí Klausi."

Kol mi poslal vzdušný polibek a odešel.

Vstala jsem z té postele a šla do koupelny.

,,Říkal jsem, že se ti New Orleans bude líbit."

,,Ale mě se nelíbí, víš, to je ten problém. Já chci aby jsi mě odvezl domů!"

Klaus se zastavil.

,,No tak to máš smůlu, protože tady zůstaneš se mnou."

Klaus se mi začal dívat do očí a já ho vraždila pohledem.

,,Tady jsi Klausi!"

,,Taky tě rád vidím Marceli."

A já jsem asi vzduch, že jo.
Ti dva si začali povídat a vůbec si mě nevšímali.
Nenápadně jsem se vypařila z té uličky a běžela pryč.
Doběhla jsem k nějakému a baru a šla dovnitř.

,,Co si dáte?"

,,Cokoliv co není alkoholické prosím."

Odpověděla jsem se jí a usmála se.

,,Jste tu nová, nikdy jsem vás tu neviděla?"

,,Vlastně jo, ale dlouho se nezdržím."

,,Jsem Camille."

,,Veronika."

Dovnitř přišel Klaus, vypadal docela naštvaně.

,,Co tady děláš?!"

,,Jezdím na velbloudovi, nevidíš?"

Odpověděla jsem mu ironicky.
Camille se pousmála. Klaus se na ni podíval a ona rychle šla někoho obsloužit.

,,Jdeme!"

Klaus mě vzal za ruku a táhnul pryč z baru.

,,Au, au, au, Klausi to bolí!"

Klaus mě nevnímal a táhnul mě směrem k nim domů.

,,Klausi to bolí!"

Křičela jsem na něj Klaus se zastavil a natlačil mě na stěnu nějaké uličky.

,,Jsi normální! Odejdeš si někam sama v městě kde tě nikdo nezná!"

,,No a co, že mě nikdo nezná!"

,,Mohl ti někdo ublížit ty blbá, nebo tě zabít!"

,,Děláš jakoby zrovna tobě na tom záleželo, aspoň by jsi se mě konečně zbavil. Stejně tě nezajímám, přijde ti nějaký tvůj upír nebo kolem tebe projde holka co má zadek a zapomeneš, že existuju."

,,Máš pravdu nezajímáš mě a ano, jsi tu jen kvůli té sázce!"

Když to řekl tak to bolelo. Jasně, že jsem věděla, že je to jen sázka a, že ho doopravdy nezajímala. Ale když to takhle řekl tak mě z toho bolelo srdce. Tyler měl pravdu. I kdybych vyhrála tak mě stejně radši zabije.

Klaus se otočil a šel pryč.

,,Jdeš nebo tam budeš takhle stát do rána?"

Radši bych tu stala až do rána, ale zima mi byla už teď a za pár hodin by to bylo ještě horší.
Doběhla jsem Klause a šla jsem s ním domů, teda k němu domů.

Skoro celou cestu jsme mlčeli. Klaus se asi snažil v duchu uklidnit a já jsem se bála něco říct. Nechtěla jsem ,aby na mě zase křičel.

,,Co budeme dělat zítra?"

Zeptala jsem se opatrně.

,,Budeme?"

,,Když jsi mě jsem přivezl tak jsem myslela, že-"

Zarazila jsem se.

,,Jen jsem myslela, že budem spolu."

,,Nevím, já budu řešit věci ohledně města. To by tě asi nebavilo, ale jestli chceš můžeš jít s mnou."

Zase bylo ticho.

,,Je mi zima."

Klaus si povzdechnul.

,,Možná jsem původní hybrid, ale počasí ovládat neumím Veroniko."

Jako vážně, co na něm ty holky vidí.

,,Mohl by jsi mi půjčit bundu?"

Klaus si povzdechl, sundal si bundu podal mi ji.

,,Díky."

Když jsme konečně došli domů tak jsem si svlékla Klausovu bundu, hodila ji po něm a šla nahoru.

...

(Editováno 26.4. 2023)