Život v dříve obyčejném městě plném bytostí které by měli existovat jen v pohádkách.
Předem se omlouvám za všechny chyby a věty co nedávají smysl.
! nemusí se shodovat se seriálem !
Jenom jsem zavrtěla hlavou a vážně se na něj podívala.
,, Promiň, že jsem tě otravoval, ale potřeboval jsem si promluvit s někým aspoň trochu normálním. "
,, Hahaha tak proč jsi psal Veronice? "
Přišel sem Damon.
,, Taky tě ráda vidím. "
Řekla jsem mu. Damon se jenom usmál a zase odešl.
,, Ummm jak se má Tyler a jeho nová holka? "
,, Asi dobrý, většinu času oba tráví v pokoji... "
,, Oh, umm- "
,, Co potřebuješ Stefane? "
,, Chyběla jsi mi. "
,, Umm, ty mě taky- "
,, Veroniko! "
,, Co? "
,, Když jsi byla pryč... Tak jsem si uvědomil, že mi na tobě hodně záleží... "
,, Jo, mě na tobě taky jsme přece kamarádi. "
,, Ale já tě mám rád víc, než jenom jako kamarádku. "
,, Co? "
Teď jsem byla trochu zmatená.
( ,, Nevinná Y/n... ")
,, Miluju tě Y/n "
,, Cože? "
,, Já miluju tě, asi ti to přijde divný, ale jo, je to tak. "
,, Stefane- "
,, Nemusíš odpovídat, jestli nechceš. "
,, Stefane promiň, já jenom... Zasloužíš si někoho lepšího, já jsem taková divná. "
,, Ne tohle neříkej Veroniko, jsi dokonalá! A jestli někdo někdy řekl něco jiného, tak lhal. "
Začli mi slzet oči.
Proč jsi Stefane nepřišel do mého života dříve?
Slabě jsem se usmála.
...
,, Poběž Y/n! "
,, Stefane spomal! "
Doběhla jsem k němu udýchaná. Proč mě prostě nemohl nechat v posteli!
,, Přece nemůže naše výročí slavit v posteli! "
Občas mám pocit, že mi čte myšlenky až moc...
Jsme spolu měsíc a tenhle idiot z toho dělá, jako kdybychom měli 50. výročí! Nebudu lhát líbilo jsem mi to. Byl to zvláštní pocit cítit se tolik milovaná.
Usmála jsem se na něj a dala mu pusu na tvář.
,, Jenom na tvář?! "
Stefan udělal smutný obličej a začal falešně brečet.
,, Přestaň! "
Začala jsem se smát a dala mu pusu.
,, Jdeme! "
Stefan mě chytil za ruku a pokračovali jsem v cestě.
...
,, Je to dobrý? "
,, Basne, s to nelepsi jidl! "
Odpověděla jsem s plnou pusou. Stefan se jenom usmál a utřel mi pusu ubrouskem.
Chudák Stefan, musí mít těžký život. Myslím tím, musí být těžký žít se mnou.
...
Byla jsem se Stefanem na cestě do baru, všichni jsme tam měli malou oslavu a přijdete i Kol! Jediný z Mikaelson rodiny.
,, Musím ti říct něčí důležitého Stefane! "
Řekla jsem pár metrů před barem.
,, Stalo se něco? "
,, Musíš mi slíbit, že se nebudeš zlobit! "
,, Jasně, že ne. Co se stalo? "
Tak jo Veroniko teď nebo nikdy.
Zhluboka jsem se nadechla...
,, Nemůžeme se vrátit? Jsem unavená a chci spát! "
,, Cože?! "
Řekl zařazený Stefan. Stefan protočil oči.
,, Slíbili jsme, že tam přijdeme. Nemůžeme to zrušit. "
Povzdechla jsem si a Stefan mě chytil za ruku a táhnul směrem k baru.
...
Už to jsou dva měsíce co jsem neviděla Klause. Řekla jsem si vduchu.
Podívala jsem se na ostatní všichni se tu bavili.
,, Chybí mi postel. "
Zašeptala jsem potichu, tak aby to nikdo neslyšel.
,, Půjdu na chvíli na vzduch. "
Oznámila jsem.
,, Půjdu s tebou. "
Stefan se zvedl od stolu a šel se mnou.
...
Povídali jsme si venku už docela dlouho.
,, Nechceš už jít dovnitř? "
Zeptal se mě starostlivě Stefan.
,, Běž napřed, za chvíli přijdu. "
Usmála jsem se na něj.
,, Dobře, miluju tě. "
Stefan se na mě taky usmál.
,, Taky tě miluju. "
Stefan se ke mě naklonil a dlouze mě políbil. Usmál se ještě víc a vešel dovnitř.
Když jsem se otočila pryč od dveří, tak jsem se přestala usmívat...
Přede mnou stal naštvaný Klaus.
...
THE END
...
HAHAHA
Ale když budete chtít tak udělám druhý díl. Možná by vyšel brzo, možná ne.
Děkuju všem kteří příběh přečetli až do konce. ❤️
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
