12.kapitola

283 13 2
                                    

( Krátká kapitola )

...

Klaus:

Když jsem se vrátil domů, nemohl jsem nikde najít Veroniku.

,, Když jde někam pryč, tak mi to aspoň může říct. "

Zavrtěl jsem hlavou a šel si lehnout do postele.

Když už jsem skoro usnul, zahlédl jsem něco na nočním stolku.

Vzal jsem tu obálku do ruky a otevřel ji.

Veroniky dopis:

Ahoj Klausi,

Asi jsi si už všimnul, že tu nejsem.
Nebo nevšiml.
Chtěla jsem se s tebou rozloučit osobně, ale nechtěla jsem tě tu déle obtěžovat.
Na naší sázku jsem nezapomněla, vyhrál jsi.
Teď si můžeš dělat co chceš a mít pro sebe svůj pokoj.

Omlouvám se za všechno.
A taky promiň, že jsem vám nepomohla s vaším problémem v New Orleans.

Doufám, že budeš mít život, který si nezasloužíš. (hezký život)

,, Jak se opovažuje, ona si nezaslouží ani žít! "

A taky jsem ti vždycky chtěla říct, že by jsi měl přestat všechno svádět na svoje rodiče. Jsi jeden z nejstarších upírů na světě a to, že máš depky i stovky let potom, je trochu tvůj problém. Možná tě chtějí zabít, ale to asi každý.

Klaus nedočetl ten dopis a zmuchlal ho a hodil ho někam na zem.

,, Já tu malou holku tak nesnáším! "

...

(Editováno: 26.4. 2023)

Lockwood twin | Klaus Mikaelson Kde žijí příběhy. Začni objevovat