Lockwood twin | Klaus Mikaelson

9.kapitola

Když jsem se ráno probudila tak vedle mě ležel Klaus, nahý Klaus.
Povzdechla jsem si a koukla se do stropu.

Když jsem se procházela po městě, měla jsem pořád pocit, že mě někdo sleduje. Ale vždy když jsem se otočila nikdo za mnou nebyl.

Pomalu jsem šla směrem k lesu. Zkontrolovala jsem jestli za mnou někdo vážně není a šla dál po cestě.
Po chvíli jsem slyšela někoho křičet.
Rychle jsem se otočila.
Znovu jsem uslyšela křik.

Rozběhla jsem se směrem odkud jsem slyšela někoho křičet.

Když jsem doběhla na místo nikdo tam nebyl.

,, Haló? "

Zakřičela jsem. Nic lepšího tě napadnout nemohlo Veroniko...
Slyšela jsem za sebou tiché křupnutí.
Otočila jsem se.
Na zemi byla hromádka popela z které se kouřilo. A v té hromádce byli... kosti!
Přikryla jsem si pusu rukou a udělal krok blíž k té hromádce.
Když jsem se chtěla sehnout k té hromádce, tak jsem za sebou někoho nebo něco cítila. Něco sem běželo.

Rychle jsem si tu věc vyfotila. A rozběhla se pryč. Pořád jsem za sebou slyšela tu věc běžet.
Když jsem se chtěla otočit, zakopla jsem...

,, Tohle se vážně může stát jenom mě! "
Zašeptala jsem potichu.

Otočila jsem se a předemnou bylo...

Rychle jsem vyletěla z postele.
Byl to jenom sen.
Snažila jsem se zhluboka dýchat abych se uklidnila. Jak tohle mohl být sen, bylo to tak živé. Co když se to někomu stalo, nebo se to stane mě.

Koukala jsem se na postel kde si v klidu spal Klaus.
Oblékla jsem si jeho tričko a jemně s ním zatřásla.

,, Klausi vstávej prosím. "

Zakňučela jsem.

,, Prosím. "

,, Co je?! "

Řekl rozespale Klaus.

,, Potřebuju s tebou mluvit je to důležité! "

Klaus protočil očima a sedl si.

,, Přísahám, že jestli to bude nějaká blbost tak tě osobně zabiju. "

,, Zdál se mi sen a- "

,, Děláš si srandu, že jo? Ty si mě budila kvůli pitomímu snu?! "

,, Tohle je vážný já- "

,, Jdu zase spát. "

,, Klausi prosím! Bylo to tak živí a co když to nebyl jenom sen? "

,, Co by to jiného bylo, když ne sen? "

,, Já nevím, ale poslouchej. "

,, No jo, ale dělej. "

,, V tom snu jsem se šla projít. "

,, Aha tak to je úžasný jdu- "

,, Nech mě to doříct. V tom snu jsem se šla projít a- "

,, To je úžasný, ale už si to řekla. "

,, Klausi mlč, tohle je vážný! "

Klaus si povzdechnul.

,, V tom snu když jsem se procházela, tak jsem šla směrem k lesu a měla jsem pořád pocit, že mě někdo nebo něco sleduje, ale když jsem se otočila nikdo tam nebyl. Potom jsem uslyšela někoho křičet, tak jsem šla zatím křikem a-"

,, Veroniko, ty jsi tak blbá, že jdeš za nějakým křikem, neměla by jsi spíš odtamtud utéct? "

,, Co když ten člověk potřebuje pomoct? "

,, Takže místo toho aby jsi utekla do bezpečí a nechala toho člověka umřít, tak umřeš s ním? "

,, Nech mě to konečně dopovědět!
Když jsem konečně doběhla k tomu místu, tak tam nikdo nebyl, přišlo mi to divné, potom jsem se otočila a na zemi byla hromádka popelu z které se kouřilo a v ní byli kosti. "

V tu chvíli kdy jsem zmínila tu hromádku tak Klaus začal dávat pozor a čekal co řeknu dál.

,, Potom mě něco honili a já zakopla a když mě to chytilo tak jsem se otočila a viděla jsem... "

,, Co?! "

,, CO JSI VIDĚLA VERONIKO?! "

,, Já nevím. "

,, Jak nevíš! "

,, Nemůžu si vzpomenout, nebo já nevím. Vím že jsem v tu chvíli tu věc viděla, ale teď... jako bych to neviděla, nebo by se mi ta část vymazal v paměti. "

Chvíli bylo ticho.

Potom Klaus zničeho nic vyskočil.

,, Freya! "

...

(Editováno: 26.4. 2023)