Drop of Hope (Sun/Moon x Reader) [ZRUŠENO]

1. Den Blbec

„Máte někdo nějaké otázky?" řekl pan Hopkins. Tvůj matematikář. Už je to několik let od té doby, co chodíš na technickou vysokou školu. Tvůj sen je se dostat do Evropy kde by jsi mohl/a rozšířit svůj talent. Technika tě zajímá už od malička a celý život se snažíš získat co největší příděl peněz. Čeká tě poslední rok před finalníma zkouškama a jakmile doděláš vysoké vzdělání, můžeš konečně odcestovat. Teda, pokud budeš mít ty peníze samozřejmě. Nejseš na tom finančně zrovna nejlíp, ale aspoň nějakou tu brigádu máš. 5,34$ za den. Není to nic moc, ale aspoň něco.
„Dobře, děkuji všem za pozornost, můžete odcházet." dořekl pan Hopkins a ukončil přednášku. Všichni se začali zvedat.
*Sakra, už zase jsem nedával/a ke konci pozor* řekneš si a rychle zavřeš notes se zápiskama. Zvedneš se a opouštíš místnost společně s ostatníma žákama. Tohle byla poslední hodina a ty konečně můžeš odejít na svojí kolej a odpočívat. Koleje byly po jednom, což se zrovna jen tak nevidí, ale pro tuhle školu to bylo aspoň plus. Konečně dojdeš ke svému pokoji a odemkneš ho. Sešity a bágl hodíš na stůl a mrskneš sebou o postel.
„Kolik ještě mám času." řekneš si a koukneš na mobil. 30 minut. Za půl hodiny už musíš umývat okna a výlohy u pana Clarksona. To byla ta jediná brigáda, kterou jsi měl/a.
„Pár minut nezabije, jsem vyčerpaný/á." zývneš si a zaboříš hlavu do polštáře.
„Pár minut.... nezabije.." řekl/a jsis znova.

Cukl/a jsi sebou a rychle se podíval/a po místnosti.
„To ne-" řekneš potichu a koukneš do mobilu. 15:20.
V 15:00 jsi tam už dávno měl/a být. Rychle jsi popadl/a mikinu, mobil, klíče, peněženku a vypadl ze své koleje. Rychle vyběhneš ze školy a pokračuješ směrem na autobusovou zastávku. Další skvělá zpráva, autobus ti nejdříve jede až za deset minut. S povzdechem si sedneš na lavičku a vezmeš do ruky mobil. Tohle bude už po několikáté co příjdeš pozdě, pan Clarkson bude určitě nadšený. Je otázka času kdy mu rupnou nervy a ty příjdeš o brigádu.
Sáhneš do kapsy a vytáhneš si sluchátka, nějaká relaxační hudba se ti teď hodí. Opřeš se o lavičku a zhluboka se nadechneš a vydechneš.
*zachovej chladnou hlavu* řekneš si pro sebe. Vítr začal více foukat což tě donutilo si nasadit kapucu. Ani nemrkneš a autobus už je tady. 10 minut uteklo vážně rychle.
*doufám, že to uteklo panu Clarksonovi stejně jako mně* řekneš a pousměješ se. Nastoupíš do busu a chytneš se tyče. Bus se rozjel a jel směrem na hlavní náměstí. Cesta naštěstí trvá jen 2 minuty, ale tu půl hodinu co jsi se zdržel/a, ti jen tak nesežere. Třeba když mu to vysvětlíš, tak ti to zase promine?

„Zaspal/a?!" jekne mistr Clarkson. Nervózně kývneš.
„Y/N, to je už po čtvrté, PO ČTVRTÉ!" řekne rozčileně.
„Omlouvám se pane, nechte mě to vysvětlit-" než si vůbec dořekl/a větu, pan Clarkson ti skočil do řeči.
„Je zase toho na tebe poslední dobou moc? Nebo, ti zase ujel bus?" řekne a dá si ruce v bok. Povzdechnu si.
„Mám toho dost, strhuju ti polovinu platu" řekne a obrátí se ke mně zády. Trhnu sebou.
„P-polovinu? Pane, ale to je jenom 2$ a pár centů." řekneš.
„Tvůj problém, teď rychle umej ty okna nebo ti to strhnu na 1$" řekne a pak odejde. Bez jediného slova popadneš hadr a začneš leštit výlohy jeho obchodu. Tenhle den snad nemůže být už horší.

Uběhlo pár hodin a ty jsi opět dorazil/a ke své koleji. Vyčerpaně vytáhneš klíče a odemkneš. Sedneš si ke stolu a chytneš se za hlavu.
„2,69$... To je maximum co můžu za den vydělat." řekneš potichu a podíváš se na kasičku, která byla položená na kraji stolu.
„Takovýmhle způsobem nikdy neodcestuju." řekneš zoufale. Ruce si položíš na stůl a hlavu do nich zaboříš. Zítra máš naštěstí jen pár hodin, takže bys mohl/a k panu Clarksonovi dřív a udělat víc práce, třeba si to rozmyslí. Pak zvedneš hlavu a koukneš na notebook, který máš před sebou. Chvilku přemýšlíš a pak ho nakonec zapneš.
„Jestli si myslí, že semnou bude někdo takhle vyjebávat, tak to ať si nasere" zabručíš si pro sebe a rozklikneš vyhledávač.
„Notak notak, přece tady musí být nějaká společnost co hledá zaměstnance nebo poskoka" řekneš si a prohledáváš různé linky, který ti prohlížeč nabídl.
*Hmmm samé nudné práce a k tomu tak mizerný plat!* řekneš si v duchu. Narazíš na brigádu v supermarketu.
„Tohle vypadá slibně." řekneš si a pročteš si stránku.
„13,41$?! To už je něco" řekneš nadšeně.
„Teď už jenom zjistit na kolik hodin denně." Bohužel, pracovní doba trvá od 6:00 do 15:00. Skvěle, to máš školu, takže smůla. Zhluboka se nadechneš.
„To je jak naschvál." řekneš otráveně a projíždíš dál a najednou...na něco narazíš. Nakloníš se blíž k obrazovce notebooku.
„Freddy Fazbear's Mega Pizzaplex?" podivíš se.
„To je to nákupní centrum na konci města" link rozklikneš.
„Fazbear Entertainment hledá nové uklízeče a údržbáře, přihlašte se ještě dnes a staňte se součastí Fazbear rodiny" přečteš nahlas. To nezní špatně. Rozhodl/a jses přečíst více o práci jako uklízeč/ka.
„Na starosti bude spoustu věcí po celé budově jako je, čistota na toaletech, hygiena po restauracích, úklid v šatnách, oprava světel. Zajisté jsme si vědomi, že takováhle práce dokáže být namáhavá, proto u nás jako zaměstnanec dostanete 50% slevu na všechno." přečteš v popisu. Pousměješ se. Teď ti jen zbývá najít informace o pracovní době a výdělek. Bingo, hned jako další odstavec. 22,30$. Málem jses zadusil/a vlastní slinou.
„22 dolarů?! To je skoro dvakrát více než ten supermarket!" řekneš radostně. Hned si začal/a pátrat po pracovní době.
„Od 15:00 do 20:00" přečteš a radostí málem exploduješ.
„V 14:30 mi končí škola! Super!" vyhrkneš. Tvoje radost trošku zeslábne hned po tom co se dočteš, že budeš muset mít i povinné noční směny. Od 2:00 do 6:00. A v 8 ti začíná škola.
„Já jsem si říkal/a, že to je nějaký velký balík peněz na to, že budu makat jen 5 hodin denně." řekneš znepokojivě. Štěstí máš v tom, že noční směny máš 2 týdně a denní 5. Takže o víkendu je volno. Chvilku jsi přemýšlel/a. Nebude to jednoduché, ale zase z toho budeš mít spoustu peněz. Bouchneš pěstí do stolu.
„Učení mi jde, techniku zvládám na jedničku a ty peníze jsou momentálně pro mě všechno, naserte si pane Clarksone!" prohlásíš vítězně. I když jseš v místnosti sám/a a nikdo tě neslyší, furt jsi byl/a na sebe pyšný/a. Rozklikl/a jsis email a začal/a psát.

„Dobrý večer
Mám zájem u vás pracovat jako uklízeč/ka na plný úvazek přes den i noc. Bylo by možné se stavit zítra kolem 15:00 na pohovor? Děkuji, Y/N"

Email dopíšeš a odešleš. Začal/a si váhat jestli jsi zvolil/a dobře, ale tuhle myšlenku zahodíš za hlavu. Notebook zaklapneš a lehneš do postele. 22$ za den je skvělý výdělek za tak poměrně snadnou práci. V Pizzaplexu jsi nikdy nebyl/a, ale hodně jsi o tom slyšel/a. Animatronici jsou tam uplně jako živí díky vysokému AI. Co taky můžeš čekat, je rok 2043. Technologie je na jiné úrovni.
Po chvilce zavřeš oči a pevně doufáš v to, že tě příjmou. Musíš se pořádně vyspat.

Zítra je další den.