Sedíš u svého stolu na koleji a s rukama k sobě koukáš do obrazovky před tebou a jediné co děláš je přemýšlíš. Proč tě Sun tak odstrkl? Máš se na tu noční šichtu vrátit? Pokud se tam dneska vrátíš a zůstaneš tam do těch tří ráno, tak svojí výplatu dostaneš. Ale hraješ si se životem, teda možná... Zabil někdy Moon někoho? Zavrtíš hlavou a koukneš na svoje Faz Watch. 22:50. Zbývá ti 40 minut. Popadneš se za hlavu.
„Co mám dělat, co mám dělat" šeptneš. Pan Hopers tě dneska seřval za ty klíče, které jsis stále nevyzvedl/a z Daycaru. Ale pro ně se můžeš vrátit ve dne, ale co když tě Sun nepustí? Pak si na něco vzpomeneš.
„Dokázal/a jsem utéct pomocí baterky, kterou jsem mu zasvítila do obličeje." řekneš si.
„Když jsem se schovával/a, mluvil něco o... Nezapínej světla?" v tu chvíli ti to dojde.
„Je to přece měsíc, proto je v Daycare tma... Bojí se světel." řekneš a koukneš na svůj mobil.
„Já tomu bastardovi ukážu pořádnou nálož dálkových světel." řekneš si a popadneš mobil.*23:20*
Sedíš v autobuse opět úplně sam/a. Přemýšlíš jestli to byl dobrý nápad tam vůbec chodit. Povzdechneš si.
„Zase Freddy Fazbear's Mega Pizzaplex?" ozve se řidič. Zvedneš hlavu.
„No, ano." odpovíš. Řidič se zasměje. Pak bylo ticho a řidič zastavil opět u parkoviště.
„Tak si to užijte" řekne a otočí se na tebe. Jen kývneš a pomalu vystoupíš. Řidič se na chvíli podíval na tvojí nohu, přivře oči a pak odjede. Rychlím krokem dojdeš k vchodu a klíčem je otevřeš. Security Boti opět hlídali okolí. Pomalu mezi nima prokličkuješ a dojdeš až ke vchodu Daycare.
*Proč to dělám* začneš toho litovat. Seběhneš schody dolů a rozhlédneš se. Nikde nikdo a v Daycare byla opět tma jak v pytli. Nalepíš se na sklo a snažíš se najít Moona ve tmě, ale žádný pohyb ani oči nezaregistruješ. Otočíš se k vratům a těžce je otevřeš. Stál/a jsi mezi světlem a tmou.
*Tak jo.* řekneš si v duchu a rozsvítíš světlo u mobilu. Námíříš na Daycare a koukneš jestli tu někde není. Pak vstoupíš dovnitř a natáhneš se pro baterku v boxu. Tu rozsvítíš taky a oběmi světly namíříš dovnitř.
„Tak co, líbí se ti tolik světel?" zasměješ se nervózně. Vrata necháš pootevřené a sedneš si za pult. Oběma světlama v ruce svítíš kolem a snažíš se ho najít.
*Opravdu tady budu 3 a půl hodiny šaškovat s baterkou a mobilem v ruce?* uvědomíš si. Pak se ozve zvuk rolniček. Mobil namíříš nad sebe a koukneš na strop. Žeby zase na tom svém navijáku létal? Až na to, že ten naviják zůstal vyset nad bazénkem.
„Tak ty si rád hraješ, jo." šeptneš a zvedneš se. Vejdeš víc do Daycaru.
„Předevčírem jsi mi udělal dost modřin na lýtku, doufám že jseš na to hrdej." křikneš do tmy. Ve skutečnosti jsi posraný/á až za ušima, ale zakrývat to něják musíš.
„Tak se ukaž, ne? Chceš zase hrát schovku? Tak fajn, tentokrát budu počítat já." řekneš. Zasvítíš nad bazénkem, kde je balkón se Sunnyho pokojem. Celý strop byl ozdobený noční oblohou.
„Sunny? Nejsi tam nahoře? Moc mě mrzí, že jsem ti lhal/a." jekneš nahoru. Žádná odezva. Potichý smích se ozve za tebou. Baterkou zasvítíš za sebe a otočíš se. Nikdo nikde.
„Baví tě to, ty bastarde?" jekneš.
„Bacha na jazyk." ozve se za tebou. Oběma světlama namíříš na druhou stranu. Moon se krčel u mostu, který vedl přes obě prolézačky. Baterkou mu zasvítíš na obličej. Zaleze zpátky do prolézačky. Usměješ se.
„Světýlka tě bebí do očíček?" jdeš pomalu blíž. Moon jde pomalu z druhé strany a ty jsi ho stále držíš v dohledu. Obejdeš prolézačku z druhé strany a najednou ti zmizí z očí. Kam se poděl? Pomateně začneš svítit do všech stran. Najednou si všimneš červeného světla co ti svítila na záda. Rychle se otočíš. Stál asi 2 kroky od tebe.
„A ZALEZ." jekneš a posvítíš na něj.
„Rghhh.." Rychle se skrčí a pozpátku jde k tobogánu. Světlo dáš trochu dolů. Vypadal úplně stejně jako Sun. Jedna strana obličeje bílá a druhá černá. Na sobě měl noční čepici a kalhoty s hvězdičkama.
„Vypadáš hodně jako Sun.." šeptneš. Otočil hlavou dokola a po čtyřech do tobogánu zalezl. Hnus. Příjdeš k tobogánu blíž a skrčíš se. Dvě červené oči na tebe koukali. Strčíš mobil do tobogánu. Zavrčí a dá si dlaně před obličej.
„Světlo pryč." řekne a vyleze po tobogánu nahoru.
„Ani náhodou." zasměješ se a zpátky se narovnáš.
„Baví tě to? Ubližovat lidem?" zeptáš se ho. Jen na tebe blbě civí.
„Hej?" řekneš.
„Hrát." odpoví a zaleze na druhou stranu.
„Hrát? Jakože si rád hraješ s lidma?" podivíš se. Ozve se jen potichý smích.
„Hrát na život a na smrt možná tak.. " šeptneš si pro sebe. Objeví se zase dole a civí na tebe.
„Světlo dej pryč." zatočí hlavou dokola.
„Ani náhodou." odstoupíš. Moon přes mřížku na tebe nehybně kouká.
„ZRYCHLENÝ TEP, ZRYCHLENÝ TEP." začnou jančit zase Faz Watch. Cukneš sebou. Hodinky nemůžes vypnout do té doby dokud nebudeš mít aspoň jednu ruku volnou. Po chvilce pípaní zase přestanou. Moon se potichu zasměje a pomalu se nahne z prolézačky.
„Bojíš se." řekne. Zůstaneš zticha, protože na tohle se asi nevymluvíš. Tvoje ruce se začaly třepat. Namíříš světlo zpátky na něj. Zase zpátky zaleze.
„Tam zůstaneš do té doby, dokud mi neskončí šichta, jasan? Klidně na tebe budu svítit celý 3 hodiny, pokud to bude nutný."
Moon zůstane zticha a furt jen čumí.
„Spát." odpoví po chvíli.
„Na to zapomeň." odfrkneš. Hlasitý kovový zvuk se najednou ozve hned za tebou. Upustíš mobil a otočíš se dozadu. Baterkou posvítíš do prázdnoty... nic. Rychle sebereš mobil a posvítíš zpátky na Moona, který byl ale mezitím fuč. Tvůj obličej ti zkamení. Pomateně začneš svítit kolem sebe.
„Ne, ne, ne, ne, kde jseš, kam jses schoval." tvoje srdce opět bije o život. Pak namíříš na bazének s míčky. Něco tam chybí.... Naviják. Došlo ti to až moc pozdě, protože v tu ranu tě něco chytne za kapuci a zvedne do vzduchu. Upustíš jak baterku tak i mobil a Moon tě pak nechá spadnout na zem. Dopadneš na záda a bolestí
Moon dopadne hned nad tebe a chytí tvoje zápěstí. Pomalu ho překroutí až natolik, že máš pocit jakoby ti měla každou chvílí upadnout ruka. Máš chuť křičet o pomoc, ale nejde to.
„Dobrou." zašeptá a nahne nad tebe dlaň.
„UŽ DOST." zařve najednou. Z boční strany se vynoří sluneční paprsky. Moon tě pustí a začne se chytat za hlavu. Rychle se odplazíš od něj dál a sleduješ ho. Moon paprsky chytne a snaží se je zatlačit zpátky. Mezitím mu jedno oko začne svítit bíle.
„PŘESTAŇ... není to tvoje věc... UŽ TOHO BYLO DOST..."
Jakoby se dva hlasy vevnitř hádaly. Najednou se z něho začne kouřit. Moon sebou začne cukat a pak obě oči zčernají. Chvilku se nic neděje a pak spadne na zem. Bez jediného slova, úplně zadýchaný/á sedíš a koukáš, jak z něj vychází dým. Co se to právě stalo. Opatrně se zvedneš a hrábneš po svém mobilu. Namíříš na něj světlem a pomalu se k němu přiblížíš. Bravo Y/N rozbil si ho... Nebo, je? Moonová čepice byla propíchlá Sunnyho paprskama.
„Byl Sun a Moon celou dobu...jako jeden animatronik?" pomyslíš si. Opatrně se k němu skrčíš a prstem do něj dloubneš. Nic.
„Nemůžu je tady přece takhle nechat ty 3 hodiny, dostanu vyhazov... Ale to se mezitím můžu zase upsat na uklízeče/ku." zamyslíš se. Pak se na ně zase koukneš a povzdechneš si.
„Proboha, proč tohle dělám." šeptneš a zapneš Faz Watch. Měli by mít v sobě nějakou mapu ne? Začneš proklikávat různé ikony, až na ní konečne narazíš.
„Když Glamroci mají svojí Parts&Service, tak Daycare Attendant musí mít taky, ne?" vyhledáš si Lobby a koukáš po místnosti.
„Výtahy, schody, divadlo, Gift Shop a bingo! Parts&Service, hned vedle Fazcade!" vypneš hodinky a koukneš zpátky na ně.
„Tak... " tleskneš.
„Co teď."
Máš tu 10 tunového robota, z kterého se čoudí jak z parní lokomotivy a musíš ho dostat na druhou stranu místnosti. Pomalu se nad něj skloníš a popadneš ho za obě ruce. Svou plnou silou zabereš. Pohneš s ním tak o centimetr.
„Lucas tady něco bude mít." řekneš a odběhneš z Daycare. Jdeš k záchodům a otevřeš skříňku.
„Tak se podíváme, musíš tady mít nějaký vozík...Koště, smeták, kýble..." nic, nic tam nebylo. Skříňku zase zavřeš. Pak se otočíš na FazCade a koukneš dozadu jestli tam opravdu Parts&Service je. Ano, byl tam. Rozběhneš se k němu a snažíš se dveře otevřít. Ještě lepší zpráva, zamčeno.
„To snad není pravda."
Takže nemáš žádné nářadí, ani vozík a ani se vlastně nemůžeš dostat do Parts&Service, tak co teď?
*Oni mi dají práci, abych se tu starala o robota během zavíračky a nedají mi ani přístup do Parts&Service* pomyslíš si a koukneš na Faz Watch. 23:45. Máš fůru času.
„Nemůžu přece přijít za nějakým Glamrockem a zeptat se ho, vždyť ani pravděpodobně neví, že jsem tady." zamyslíš se nahlas. Pak luskneš.
„Nemůžu za animatronikem, ale za Staff Botem ano." zvedneš hlavu. Rychle nakoukneš do Daycaru. Stále ležel na zemi.
„Hned budu zpátky." šeptneš a vyběhneš schody nahoru směrem k Lobby. Po špičkách docupitáš až k výtahu a vejdeš dovnitř.
*Proboha, tohle je hodně špatný nápad.* řekneš si. Ocitneš se v Atriumu a porozhlédneš se. Paráda, všude samý Security Boti, teď se musíš kolem nich opatrně promotat. Dojdeš až na přízemí a opatrně po kraji dojdeš k Rockstar Row. Proběhneš kolem pásek až k pultu. Stál tam.
„Hej, ty." řekneš a bouchneš pěstma do pultu. Staff Bot na tebe koukne.
„Při vaší šichtě nemáte opouštět prostor Daycaru." oznámí.
„To je mi teď úplně jedno, říkali jste, že dbám i na opravu Daycare Attendanta, ne? Nemám klíče od Parts&Service." řekneš. Staff Bot chvíli překvapeně jen koukal a mlčel, pak se natáhl na poličku, otevřel box a podal ti klíč.
„Děkuji." zazubíš se a klíče popadneš. Vydáš se zpátky do Atriumu.
„Tak oni mi dají za práci, abych dávala bacha na animatronika, opravovala ho, čistila a nedají mi ani nářadí nebo klíče do Parts&Service? Za co mě mají?... to jako počítali s tím, že mě zabije nebo že dám výpověd?" zakecal/a jses se sam/a sebou tak moc, že jsi nedával/a pozor na cestu. Security Bot namíří na tebe baterkou a ty ztuhneš. Kouká na tebe a ty zas na jeho.
„J-Já tady pracuju, hele-" ukážeš na jmenovku. Security Bot si tě oskenuje a pak odjede jinam. To bylo těsný.
*Ví teda, že mám tu noční šichtu?* podivíš se. Radši se sebereš do výtahu a rozběhneš se zpátky do Daycaru. Klíčema otevřeš dveře od Parts&Service. Ozve se hlasitý skřípot a ty hmátneš po vypínači. Jediná žárovka v místnosti se rozsvítila k životu. Uprostřed místnosti bylo něco jako lehátko, akorát u toho byli upínací pásy, pak nějaké krabice a spooousta prachu. Tuhle místnost už dlouho nikdo neotevřel. Vstoupíš dovnitř a koukneš po něčem kam bys mohl Daycare Attendanta naložit. A bingo. V rohu místnosti se povaloval červený vozík. Vyklepeš z něho prach a postavíš ho na kolečka.
„To by šlo." usměješ se a dotáhneš vozík až do Daycaru. Animatronik stále ležel na zemi. Opatrně se k němu sehneš a vší silou se ho snažíš dostat dovnitř vozíku. Prvně tam dostaneš jeho nohy a pak i zbytek těla. To byla fuška. Po chvilce ho začneš táhnout směrem do Parts&Service.
*Jak ho na to lehátko dostanu?* pomyslíš si. Popadneš ho za jednu ruku a vytáhneš ho na lehátko. Trošku poškrábeš jeho záda o železnou tyč kolem lehátka. Zatneš zuby.
„Promiň, promiň, promiň." šeptneš a nastavíš ho tak aby seděl.
*Dobře, tak se na to podíváme.* řekneš si pro sebe a začneš prohledávat krabice. Povalovalo se tam spoustu náhradních dílů a nějaké to nářadí. Vytáhneš vrtačku, šrouby a klíč. Pohodíš to na lehátko a sedneš si směrem k jeho zádům. Zezadu měl na hlavě dráty a spoustu tlačítek.
„To je firmě úplně jedno, že ty dráty jsou mu úplně vidět? Co kdyby za to dítě zatáhlo?" zatřepeš hlavou. Na zádech měl kovové ucho, za které se zapřehával ten hák. Opatrně šroubem odmontuješ box u jeho hlavy. Vynořil se dým. Vevnitř byly spálené a odpojené dráty. Opatrně je zase spojíš. Ozval se skřípající zvuk z jeho voice boxu.
„Sune?" řekneš opatrně. Jeho obličej se na tebe prudce otočí. Skoro spadneš z lehátka. Zvuk, který se z něho ozýval nezněl zrovna hezky.
„Y-Y/N" nakloní hlavu na stranu.
„Ano, to jsem já, uhh poslyš, všechno ti vysvětlím." řekneš opatrně. Sun se rozhlédl po místnosti.
„Parts&Service..." řekne. Byl jsi zticha.
„Parts&Service.... " zopakuje.
„V klidu, Sune. Jen jste se mi trochu porouchali." vysvětlíš. Sun se chytne za hlavu.
„Můžeš za to ty, vyřadí nás, zníčí nás, budeme našrot" začne se klepat. Stoupneš si před něj.
„Sunny, klid prosimtě, koukni na mě." chytneš ho za ramena. Sun zvedne hlavu.
„Nic se neděje, nejsem tady abych vám něco udělal/a." řekneš. Sun je zticha a nahmatá si čepici, která byla na jeho paprskách.
„Ta čepice mě mrzí-" šeptneš.
Sun byl furt zticha.
„No, nejsi na tom zrovna dobře takže mi dej chvilku, jo?" sedneš si zpátky za něj a prohrábneš se v drátech.
„Omlouvám se." řekne Sun. Zastavíš se.
„Za co?" podivíš se.
„Že jsem tě dneska tak z Daycare vyhodil... Nechci ti ublížit." chytne se za ruce. Povzdechneš si.
„To je v pořádku, chápu to." vrátíš se zpátky k drátům.
„Já se taky omlouvám za ty noční směny, měl/a jsem ti to říct." řekneš potichu. Pak byl Sun zticha a koukl na roztrhanou čepici.
„Tu čepici zašiju" usměješ se.
„To by Moon byl rád.. " odpoví. Snažíš se nějak začít konverzaci.
„A Moon je teďka kde?" zeptáš se. Sun si poklepe na hlavu.
„Spí... když jsem aktivní já, tak on nic nevidí.. " odpoví.
„Takže když je aktivní on tak spíš ty?" Sun kývne.
„A co to teda bylo, když se Moon pokusil, no ty víš" podivíš se.
„Error... Z nějakého důvodu jsem se nachvilku probudil a viděl tě." řekne. Zamyslíš se.
„To znamená, že se to dá vypnout, ne? Pak by jste mohli oba dva vidět vše zároveň" řekneš.
„Dřív to tak bylo... Oba jsme mohli vždy mezi sebou komunikovat." odpoví. Zakoukáš se do článků.
„Někde to tady musí bejt." řekneš potichu. Rozšroubuješ další boxy a mrkneš se dovnitř. A hele. Eclipse mode.
„Eclipse mode?" řekneš nahlas.
„Ano, to je ono." odpoví Sun. Tlačítko bylo vyplé.
„Mohu to zapnout?" zeptáš se.
„To by jsme oba ocenili." řekne. Tlačíto stiskneš a Sun se najednou vypl. Po pár sekundách se zase zapl a zatřepal hlavou.
„Sune?" nakloníš se. Koukne na tebe.
„Vyšlo to." v jeho hlase se ozvala špetka nadšení.
„Takže můžete spolu mluvit? A všechno společně vidět?" usměješ se.
„Ano." řekne a pak na tebe koukne.
„No... A co říká?" zeptáš se opatrně. Sun chvíli mlčel.
„Nic... Jen tě sleduje." odpoví.
„Oh.. Jasně- dobře-" řekneš nervózně a sedneš si zpátky na lehátko.
„Vypadá to, že už jste oba v pohodě, takže mi dej chvilku." prohlásíš a vše začneš montovat zpátky. Po chvilce máš hotovo.
„Fuu, hotovo." řekneš a koukneš na svoje FazWatch. 2:30
„To už je půl třetí ráno? No teda, uteko to víc než jsem si myslel/a." pomyslíš si. Sun seskočí z lehátka a prohlédne se.
„Vše v pohodě?" ujistíš se.
„Jo... Všechno v pořádku.." odpoví Sun. Po celou tu dobu Sun nezněl jako Sun. Jeho hlas byl chladný. Otevřel/a jsi dveře od Parts&Service. Venku byla tma jak v pytli.
„Vždyť tu tma nemá být." podivíš se.
„Po druhé hodině se tu vypínají všude světla, aby se šetřilo s energií." vysvětlí. Povzdechneš si, tak tohle si fakt potřeboval/a.
„Nemůžu jít ven.. " řekne Sun a udělá krok vzad.
„A když na tebe budu svítit baterkou?" zeptáš se. Sunny zavrtí hlavou.
„To nepomůže, potřebuju celou osvětlenou místnost." řekne potichu.
„Uhm, tak to přejdu s Moonem." navrhneš. Sun na tebe koukne.
„Slyší mě Moon?" řekneš potichu. Sun kývne.
„Fajn- hele Moone um- omlouvám se za ty baterky, jen jsem měl/a strach." omluvíš se. Sun jen kouká.
„Ale teď- vás chci jen dostat zpátky do Daycare aby jsme neměli problém. Já dostanu své peníze a vy budete v klidu a nikdo se nedozví co se tady dělo. Managementu dám vědět, že jsem vás zkontroloval/a a že jste v perfektním stavu. Pak až se zase vrátím, tak mi můžeš dělat ty svoje naschvály, ale teď... aspoň na tu chvilku si budem klid." řekneš. Sun mlčky pak jde ke dveřím.
„Souhlasí." řekne. Oddechneš si.
„Super." popadneš Moonovu čepici a vyjdeš ven. Sun pomalu vstoupí do tmy. Jeho paprsky postupně zmizí, pruhované kalhoty se změní do ornamentu hvězd. Trošku ustoupíš. Moon se zhrbí a jeho rudýma očima se pomalu na tebe podívá. Nervózně polkneš, mobilem posvítíš do tmy a vydáš se k vratům. Moon jde pomalu vedle tebe a přitom furt zírá. Bez té čepice vypadal trochu k smíchu, ale radši to neřekneš nahlas
„Tu čepici ti pak vrátím zítra pokud nevadí- zašiju ti jí." řekneš a koukneš na děravou čepici. Moon jen mlčel a furt zíral. Naštěstí jste už byli u vrat. Zatáhneš za kliku a otevřeš je dokořán.
„Tak- můžeš dovnitř." zazubíš se. Moon na tebe zíral, pak upřel pohled na tvojí zavázanou nohu a pak zpátky na tebe. Nic neřekl a šel dovnitř. Hned za ním zavřeš a oddechneš si. Dojdeš ke schodům a ještě naposled se otočíš. Moon seděl u skla a koukal na tebe. Po chvilce na zamlžené sklo nakreslil usměvavého smajlíka. Nevíš jak to přesně myslel, ale radši rychle vyběhneš schody nahoru a vydáš se k Atriumu.V Atriumu bylo ticho a jediné co se ozvýalo byla elektrická kolečka Staff botů. Opatrně se proplížíš až k pultu v Rockstar Row.
„Jsou přesně 3 hodiny ráno." bouchneš do pultu a staff robot na tebe koukne.
„Vše je v pořádku, Daycare Attendant prošel menší opravou a je připraven na zítřejší otevíračku." dopovíš. Staff bot po chvilce odpověděl.
„Děkujeme, ceníme si vaší snahy." Pak otevře šuplík a vyndá balík s penězy.
„Vaše výplata za dnešní denní a noční směnu." dopoví. Balíček si od něj vezmeš a přepočítáš ho. 50$. Paráda. Koukneš na robota.
„Děkuji." poděkuješ. Staff bot pak ještě vytáhl papír a podal ti ho.
„Seznam upgradů na Daycare Attendanta, pokud by jste měl zájem na této pozici stále pracovat." řekne. Koukneš do papíru a vykulíš oči.
„Samozřejmě!" usměješ se. Staff bot se pak zpátky narovnal. S balíčkem a papírem se vydáš do Lobby a k východu. Ten seznam je plný skvělých věcí. Né jenom, že Sunny bude nadšený, ale konečně využiju svůj potenciál!To budou ve škole čubrnět, až zjistí, že jsem opravil/a celého robota!
ČTEŠ
Drop of Hope (Sun/Moon x Reader) [ZRUŠENO]
Fanfiction[ZRUŠENO] Píše se rok 2043 a ty jako student vysoké školy hledáš způsob, jak si zajistit živobytí do budoucna. Jednoho dne narazíš na brigádu, která ti dopřeje skvělý plat. Práce tam zrovna není jednoduchá, ale za ty peníze to stojí. Je tam příjemn...