My heart stop. [Dreambur]

0.1 - Hello, beautiful!

ξέρεις, είσαι πολύ όμορφη.

===================================

0.1 - Hello, beautiful!

Vešel jsem společně s mými dvěmi nejlepšími kamarády do kavárny, kterou nedávno jeden z nich nabídl. Dozvěděl se o ní prý díky nějakému svému jinému kamarádovi, který říkal, že tam mají fakt skvělé kafe.

Nemohl jsem si v tu chvíli za boha vzpomenout jestli jsem v této kavárně někdy před tím byl a když jsme před ní stáli, zjistil jsem že ano, ale to nevadí. Kafe jako kafe, no ne?

"Co si dáte?" Zeptal se kamarád po mé pravici, Sapnap.

"Já bych si dal asi espresso s mlíkem." Odpověděl jsem mu. "Cappuccino, asi?" Řekl kamarád po mé levici, George.

"Oki, já si dám asi espresso, ale bez mlíka. Dreame, běž to prosím objednat, díky!" Zaúkoloval mě Sapnap se smíchem. Já jsem nic nenamítal, ostatně, dělá to skoro vždy. Takže mezitím co si oni dva šli sednout já jsem si stoupnul do fronty a chvíli čekal.

Pak se na mě dostala řada. Podíval jsem se od mého telefonu nahoru, kde chvíli nikdo nebyl a potom se tam objevil vysoký brunet s kulatými brýlemi. Úplně jsem ztratil slova.

Nevím co mě to popadlo, ale musím uznat že byl velmi, co velmi? Jaké je to správné slovo? Hezký? Krásný? Pěkný? Roztomilý? Okouzlující? Atraktivní? Nemám ponětí, ale jedno z těchto slov to bylo- nebo dvě- možná tři- možná všechny. Co?

"Vítejte v Black Aroma, co vám mohu dneska nabídnout?" A usmál se. Bože. Ten úsměv. Ten úsměv. To byl tak krásný úsměv, který jsem nikdy neviděl. Měl někdy někdo takový překrásný úsměv jako on?

"Um- chtěl bych prosím dvě espressa, jedno s mlíkem a cappuccino, děkuji" Divím se, že jsem se v těch slovech nějak nezamotal.

"Oki doki! To bude 120 korun." Řekl. Dal jsem mu dvě stě korun a on mi vrátil nazpátek.

"Dobře, hned to tu bude, zeleno očko!" Odpověděl mi tím jeho překrásným hlasem a dal mi lístek s číslem mé objednávky. Já jsem rychle přikývnul a co nejrychleji jsem se společně s červení na tvářích přesunul ke stolu, kde seděli moji přátelé.

"Dobrý, Dre? Je ti vedro, nebo něco?" Zeptal se trochu ustaraně George.

"Hehe- myslím že je mu vedro z toho hot týpka u pokladny." Zasmál se Sap."Chápete? Jakože vedro, hot? To bylo náhodou vtipný!" A zkřížil ruce na hrudníku.

Já ani George jsme se nesmáli. George, protože se bál, že mi vážně něco je. Já, protože jsem se cítil jako němý. Možná měl pravdu?

Chvíli jsme tam seděli a Sap s Georgem si tam povídali, mezitím co já jsem se koukal na toho pokladního. On sem tam prohodil slovo s jeho spolupracujícím, mezitím co dělal naše kafe. Často se usmíval. Tak krásně se usmíval. Ten jeho úsměv vypadal až snově, jak krásný byl.

"Objednávka 34!" Ohlásil zpoza pultu. Já jsem vstal a šel jsem pro naše kafe.

"Tady máš kafe, zlato. Kdyby jsi něco potřeboval, určitě přijď a pokusím se pomoct." Řekl a mrk na mě jedním okem a pak šel zpět ke kase, kde stála další zákaznice.

Přísahám bohu, že kdybych to kafe držel v ruce, pustím ho. Flirtoval se mnou? Jo? Ne? Jo? Já nevím!

Rychle jsem nějak vzal naší kávu a šel jsme k našemu stolu, kde jsem ji položil.

Cítil jsem jak se mi skoro zastavilo srdce, jako kdybych každou chvíli měl omdlít, ale to se samozřejmě nestane. Wow, to bylo zajímavé.

Po chvíli co jsem se uklidnil jsem se napil mé kávy. Oh- byla o dost lepší než si pamatuji. Možná i ta nejlepší káva co jsem kdy měl?

"Přijde to jen mně, nebo i vaše káva chutná tak hrozně dobře?" Zeptal jsem se svých kamarádů a otočil jsem se k nim s pozdviženým obočím.

"Jo, je dobrý, ale přijde mi to jako každý jiný kafe, proč?" Odpověděl mi Sapnap. "Ah- nic, jen se ptám." Odpověděl jsem nazpět. On mi na to velmi podezřívavě přikývl a vrátil se zpět ke kávě a Georgovi se kterým vedl nějakou vážnou konverzaci o Minecraftu.

Podíval jsem se zpět za pult na bruneta, který si, po tom co si nějaký muž objednal, všiml toho, že na něj koukám a usmál se a zamával mi. Mně se do tváří nahrnula další vlna tepla a podíval jsem se do hrnečku na kávu.

Nějak jsem se dal do kupy a začal jsem si povídat s mými přáteli a občas jsem se podíval na toho bruneta. Po možná hodině jsme měli už dávno dopitou kávu a už jsme jen seděli a kecali. Pak jsme se rozhodli, že ještě půjdeme ke mně a Sapnapovi a zahrajeme nějaké hry.

Když už jsme byli na odchodu, tak jsem přišel k pultu a do kasičky se spropitným a hodil jsem tam dvacet korun. Pak jsem se podíval nahoru na bruneta, který se na mě usmál. "Awww- děkuji, hezounku. Určitě přijď zas." Okomentoval moji činnost a já se rychle s červenými tvářemi odklidil z té kavárny, před kterou na mě čekali moji dva kamarádi.

===================================

WC - 813

Vítejte u nové knihy! Doufám, že se vám první kapitola nějak líbila a že se vám bude líbit i zbytek!

Mějte se krásně, dávejte na sebe pozor a užívejte ráno/odpoledne/večer.

- Sam ;]