Touha

Zase odjel

Říkám si že když už něco "je" mezi mnou a Klausem což není on by mě vyměnil hned a navíc zabil moji rodinu a to se neodpouští ale i tak jak by jsme to udělali když Elijah... no  je to Elijah a nedopadlo by to dobře. To by jsme "vztah" tajili? Asi jen před Elijahem a Rebekah protože Kol by věděl hned vše před nim se nic neuznání.
Já už bych fakt měla myslet normálně.

,,Ahoj!"
Otevřel dveře Kol a vyhrál mě z myšlenek.
"Bože lekla jsem se tě!"
Kol šel ke mě a vyvalil se vedle mě na postel

,,měli by jsme si promluvit."
Zvážnil nějak tón.

"Co se děje ?!"
Lekla jsem se že někdo umřel nebo tak.

,,ty a Klaus ? Co mi k tomu povíš?!"

"Nev-"

,,upozorňuji tě že se nebudeš vymlouvat."

"Ano Elijahu."
Dělala jsem si z něho prdel.

,,Bí."

"Fajn.. netuším opravdu netuším co se děje."

,, ale já ano. Ty jsi upír jen chvíli ."

"Něco přes 200 let?!"

,,ale i tak je to krátká doba. To je jako upíři puberta. Přitahují tě všichni. No neříkej mi že nemáš sto chuti si to rozdat s Klausem a hlavně neříkej že možná kdyby jsi to udělala tak by to přestalo, protože pak by jsi vyjela i po mě."

Kol má pravdu ale když jsem upír přes 200let?
A možná... ne nepřestalo. Ale ta představa já a Kol? To není špatné.

,,Bí?"

"Ano?"

,,na to ani nemysli!"
Teď jsem se lekla. Jak muže vědět na co myslím ?

,,vím to protože ti čtu z oči."
Kol s čtení z oči ? Vždyť jsem ho nikdy neviděla ani číst knihu.

"Já prostě nevím."

,,mě můžeš říct vše zlato."
Ach ty moje myšlenky když mě pohladil. Zabijte mě někdo!!

,,musím jít. "
Řekl Kol a zvedl se z postele.

"Ne zase odcházíš?"
Štípali mě slzy v očích. Kol jen přikývl.

"Jestli odjedeš tak... se vyspím s Klausem a né jednou!"

,,Bianco."
Povzdechl si Kol

,,tak pojeď semnou."

"Kole.."
Kápla mi slza..

"Ne. Prosím. Ty se vrátíš zase za několik let."

,,ale prosím tě."

Vyskočila jsem na nohy a přilepila se k němu jako klíště.

"Já tě nepustím."

,,tak za měsíc nebo klidně kdy budeš chtít můžeš přijet za mnou?"

"Hmm... no dobře."
Řekla jsem smutně. Taky aby ne vždy přijede jen na par dní

"Já vím ze jsem dospěla ale možná ještě nechci být úplně dospělá. Ne teď "

,,jsi úplně normální. Jsi svá."

"To je lež."

,,ne není. Už musím jít pa.."
Kol mě líbnul do vlasů a upír rychlosti zmizel.
Ano nějakým svým způsobem miluji Kola ale to je normální.