Příběh o lásce 2...[Vijzr]

~Část 10.~

Pohled Vityy:
,,To není možný.." špitl sem si sám pro sebe a začal si potírat oči.. Sedl jsem si a zkusil najít takové to tlačítko, kterým přivoláte sestru, bylo tam.
Za chvíli do pokoje nevěřícně prišla sestra a za ní se objevil asi nějaký doktor.
Ptali se mě na nějaké otázky, aby zjistili, co vše si pamatuju, udělali mi pár prohlídek a pak mě prostě pustili domů.. Ani je nezajímalo, že pomalu nevím, kde sem.
Našel sem nádraží a nasedl do vlaku, co jede do Prahy.. Neměl sem lístek ani peníze, proto sem zabral místo na záchodech a modlil se, že tam tu cestu přežiju.
Po nějaké době mi došlo, že sem si ani nevzpomněl na Dominika.. Co s ním teď je? Museli ho také pustit ne?

Vlastně sem ani neměl klíče od bytu, což mi došlo až když sem k němu došel.. A pak to ve mně všechno buchlo a já se zhroutil na zem se slazama v očích.. Ani nevím jak dlouho jsem na té zemi seděl.
,,Víťo?" uslyšel sem povědomí hlas a když sem zvedl hlavu, tak sem spatřil Matyho a za ním Sama s Domčou..

Maty nám odemčel byt.. Dali jsme mu  klíč, když jsme se sem nastěhovali, kdyby se něco stalo.
Nechali nás tam o samotě a odjeli domů. Dominik se ke mně hned přitulil..

Následující dny byli zvláštní.. Snažili jsme se vrátit do běžného života..

Pohled Dominika:
Byl sem rád, že je Vitaa zpátky, mohl sem zase začít žít.. Jen mi postupem času začalo docházet, že už asi nebudeme pokračovat spolu.

,,Už takhle nemůžu Dominiku.." vyhrkl Vitaa jeden večer.
,,Potřebuju na to všechno zapomenout.. Začít od znova, odstěhovat se jinam" dodal a do očí se mu začali nahrnovat slzy.
,,Jasně, chápu, to není problém.. Můžeme se odstěhovat a začít od znova" řekl jsem a lehce se na něho pousmál.. Zadíval se mi do očí a jeho oči začaly slzet ještě víc.
,,Musím začít znovu bez tebe... Musím vymazat i tebe" řekl a já se už nezmohl ani na slovo..

Od té doby, co se Vitaa probudil jsme to spolu vydrželi měsíc.. A pak se stalo tohle.
Potřeboval sem také začít od znovu.
Nepřestal sem Vituu milovat, ale miloval sem ho tak moc, že mi pouze stačilo vědět, že je v pořádku.. Že někde na téhle planetě žije a je štastnej.

O rok později:

Pohled Vityy:
Ráno mě probudil budík.. Miloval sem tyhle rána.. Rozevřel sem žaluzie a naskytl se mi ten nádherný výhled na moře, který mě snad nikdy neomrzí.
Dal jsem si pořádnou snídani a vydal se do práce.. Na večer jsem měl jiné plány.. Půjdeme s Erikem, s mužem s kterým se už nějakou dobu vydám, do restaurace na večeři... Myslím, že dnes by mohlo už dojít k něčemu víc.

Miluju svůj život tady.. Vážně sem začal od znova, odstěhoval sem se do Nizozemí, našel si tu práci, co mě baví a uživí, menší byteček, který nemá zas tak vysoký nájem, nové přátelé, nové známosti... Nezapomněl sem na svoji minulost úplně, nešlo na ni zapomenout, ale už sem se přes ní dávno přenesl a sem šťastný..

Pohled Dominika:
Maty mě pravidelně informuje o tom, jak se Vitaa má.. Se mnou už dlouho nemluvil... Prostě mě úplně vymazal ze života, ale nemám mu to za zlé, zaslouží si být šťastný.

Přestěhoval sem se do Brna.. Našel sem si tu v pohodě bydlení a jsou tu fajn lidi? Myslím, že se ze mě tak trochu stal děvkař.. Po tom všem už se asi prostě nedokážu zamilovat.
Ale žiju.. Nějak ano a věřím, že čas všechno spraví.
Začal sem se na plno věnovat své YouTube kariéře.. Ze začátku to bylo těžké a všichni fanoušci byli z toho všeho zmatení, ale to se časem změnilo a začalo se mi s tím vším dařit.
S Matym a Samkem jsem se bavil snad víc než kdy před tím.. Volali jsme si skoro každý den a víkendy jsme většinou strávili spolu.
Taky se ze mě stal barovej typ, takže sem měl i spoustu přátel, co se mnou chodili do klubů.. Měl sem problém s alkoholem, fakt jo

Konec

Myslím, že je to tu.. Definitivní konec téhle celé ff.. Děkuji všem, co věnovali pozornost i tomuhle druhému dílu a dočetli ho až sem.. Bylo fajn vidět, že tohle všechno někoho baví.
~Domino