Příběh o lásce 2...[Vijzr]

~Část 8. ~

Pohled Vityy:
Probudím se vedle Domina.. Po dlouhé době, otočím se k němu a jen chvíli pozoruju, jak spí.. Potom ho pohladím podél lícní kosti a políbím ho na nos.
Usměje se, ale očka má furt zavřená.
,,Dobré ránko" řeknu tiše a on rozevře víčka a věnuje mi další z jeho sladkých úsměvů..
Nemohl sem na to přestat myslet.. Včera, když jsme spolu spali, nemohl sem z hlavy vymazat, že tohle dělal s někým jiným, když neměl.. Musel sem od neho při téhle myšlence odvrátit pohled.. Jen sem se zvedl a beze slova odešel. Musím najít Adriana.

Pohled Domina:
Odešel.. Beze slova. Přemýšlel sem, že půjdu za ním, ale to jsem si rychle rozmyslel, protože chce být zřejmě sám.. Vím, že mi to furt neodpustil.. Jen proste nevím, co mám dělat.
Po chvíli jsme vylezl z pokoje a rozhodl se, že se porozhlédnu po okolí.. Nejde moc popsat, jak to tu vypadá, ale je to tu vlastne celkem hezké.. Jen nevím jestli bych si takhle představoval nebe.
,,Ahoj" osloví mě někdo za mými zády. Otočím se k ní a spatřím celkem krásnou dívku, blonďaté dlouhé vlasy, jemné rysy a menší sympatickej úsměv.
,,Jsem Sky" řekne a dál mě pozoruje svýma zářivě modrýma očima.
,,Dominik" představím se a lehce se na ni usměju.
,,Ty jsi ten, co se sem dostal z pekla, že ano?" zeptá se a mě to trochu zaskočí, ale přikývnu.
Společně se vydáme to tu trochu víc prozkoumat, také to tu moc nezná, je tu jen pár dní.. Je fajn.

,,Takže Víťa?" zeptá se.
,,Jo.." řeknu tiše.
,,Stalo se mezi vámi něco, že ano?"
,,Jo.. Myslím, že mi to nedokáže odpustit.. Sotva se mnou mluví"
,,Co jsi udělal?" zeptá se opatrně.
Na chvíli zmlknu než se odhodlám ji to říct.
,,Po- podvedl sem ho" vyhrknu.
Na chvíli vypadá zaskočeně, ale pak zase nasadí ten svůj milej výraz.
,,Nevím co mám dělat" dodám a nahrnou se mi slzy do očí.
Opatrně mě chytne za ruku.
,,Musíš mu dát čas.. Určitě by ti odpustit chtěl, jen na to potřebuje čas"
,,Ale co když ten čas nemáme, Sky?? Co když jeden z nás jen tak zase zmizí a tentokrát se už fakt nikdy neuvidíme!" zvýším na ní hlas a pak se to stane..

Pohled Sky:
Chci něco říct, ale.. Ale on zmizí.
Chvíli jen tak koukám na jeho prázdné místo a snažím se to vstřebat a pak se jen rozběhnu do hlavní mistnosti, abych zjistila, co se s ním stalo.
,,Adriene!" zakričím do prázdna a on fakt přijde.. On vždycky přijde.
,,On on.. Potrebuju!.." vyhrknu pár slov které nedávají smysl.
Položí mi ruku na rameno a řekne:
,,V klidu, hezky po poradě dobře?" usměje se na mě tím svým úsměvem, který mě vždycky uklidní.
Nadechnu se a zkusím to znovu.
,,Bavila sem se tu s jedním klukem.. A on zmizel, jen tak. Potrebuju vědět, co s ním je" řeknu a on pozvedne jedno obočí.
,,Tohle je naposled Sky" řekne a zavede mě k ty věci, co vám ukáže, kde danej človek je.
,,Jméno? " zpetá se.
,,Dominik.. Dominik Tuček" řeknu a on vypadá až moc zaskočeně.
,,D- Dominik Tuček ?" zopakuje po mně.
Přikývnu.
Mlčí.
Naklikám tam to jméno za něj a pak ho uvidím.. Leží v nemocnici.. On-on jee naživu!!
,,Musím najít jeho přítele.." řeknu.
,,Jo to musíme!" vykřikne, popadne mě za ruku a někam běžíme.

Pohled Vityy:
Chci vidět Domina.. Musím ho na-
,,Víťo!!!" slyším Adriana, otočím se k němu a vidím jak ke mně běží s nějakou blondýnkou.
Jen je pozoruju.
,,on-Dominik-" začne, ale pak mlčí.
,,Co Dominik?" zeptám se
,,Žije" řekne ta blondýna a mně se udělá knedlík v krku.