Part 1

442 23 4
                                    



„To zvládneš,jasný?"Chytla jsem jeho tvář do svých dlaní.Koukali jsme si tak do očí,z kterých jsem četla jen strach.Snažila jsem se ho před ním uklidnit.Viděla jsem jak jen předtím pobíhá z jedné strany na druhou.

„Strašně mi buší srdce."Řekl to s menším roztřeseným hlasem a trochu se u toho zasmál,ale spíš tím maskoval jeho nervozitu,která pomalu přecházela i na mě.

„Není nic,co bys nezvládl."Naposled jsem se na něj usmála a chtěla mu tak pomoc.On se nadechnul a zavřel oči.Rukou jsem ho pohladila po ruce a byla s ním,dokud nezavolali jeho jméno.
On vydechl a odtáhl se.S menším přemlouvání sám sebe se pomalu rozešel ke schodům.
Všichni jeho fanoušci začali najednou skandovat jeho jméno.Usmála jsem se když jsem viděla jak se směje taky.Možná ho to i povzbudilo protože co nejrychleji vyšel schody na podium.Hned na to se ozval výkřik stovky lidí.
Jako kdyby se nikdy nebál,začal zpívat.

Ani jsem si nevšimla,že celou dobu stojím uprostřed cesty na stage.Dívala jsem se na něho.Jak se z malého ustrašeného kluka stala najednou hvězda.Usmívala jsem se tak dlouho dokud mě to nebolelo.Byla jsem tím vším moc fascinovaná.
První takový velký koncert.Byla jsem šťastná za něho a to si nedovedu představit jak musí být on sám.Hned se mi vybavily ty momenty kdy mi hrál po nocích a pár sklenkách na kytaru.

*flashback

Snažila jsem se smát co nejvíc potichu abych nevzbudila i ostatní.Po flašce vína jsem byla i docela unavená,ale přesto dost odhodlaná na to,abych s ním zůstala vzhůru.

„Můžu ti něco zazpívat?"Zeptal se mě potichu potom,co do brnkal na kytaře melodii.S usměvem a bradou podepřenou kvůli unavě jsem tiše souhlasila.On se na mě usmál a začal hrát.
Nepřestávala jsem na něj koukat s úžasem.On byl ale soustředěný a příliš zabraný do hudby aby i vnímal to,jak na něj až směšně koukám.
Po chvíli kdy hrál se rozezněl jeho hlas po pokoji.Hned mi přeběhl mráz po zádech.Hluboký a trochu chraplavý hlas,který byl díky bílému vínu a pozdní hodině,dodával tomu všemu něco,co nedokážu popsat.Každým slovem jsem naslouchala a doufala,že ta píseň nikdy neskončí.Poprvé,co mi někdo takhle zazpíval.
Říkal,že mi tak hraje city na strunách.Já se tomu jen dokázala usmívat a začala chápat to kouzlo hudby.

***

Ze vzpomínky mě vyrušilo tleskání s pískáním a následovný křik Calina.Ten ze schodů z pódia skočil dolů až k nám.Kluci ho hned zahrnuli objetími a povzbuzujícími slovy.
Zvládnul to ještě líp než jsme čekali.Byl přímo dokonalej.

„Jdeme pít!"Vykřikl rozhodně.Já se jen pousmála a snažila se dostat k němu dřív,než odejde abych mu mohla říct, jak skvělý byl a že to dokázal.
Všichni ale zvolali jednohlasný souhlas a rozutekli se.Cali se na mě jen po cestě podíval s přetrvávajícím usměvem.Stačil se mě u toho dotknout ruky a hned na to zmizel s ostatními oslavovat tenhle večer.

Zůstala jsem tam jako předtím stát a koukat úplně sama.Radši jsem rychle vzala všechny věci a hned vypadla ze zákulisí.Když jsem vyšla musela jsem se porozhlédnout po klubu,kde by měl být.Po menším hledání jsem je zahlédla všechny u baru.
Došla jsem tam a rukou se ho dotkla ramene.Úsměv,který měl se mu vytratil když se na mě otočil.

„Caline,já už půjdu domu."Oznámila jsem mu zrovna když k němu přistálo pivo.

„Dobře."

„V kolik půjdete?Nebo,napiš mi pak."Snažila jsem aby mi rozuměl,ale přes tu hlasitou hudbu šlo jen těžce slyšet vlastní myšlenku.

„Dneska mě už nečekej."Naklonil se ke mně a poplácal po zadku.Uviděla jsem nějaké další holky,co měli pohled na mě a stály taky u baru.

„Fajn,tak mi pak hlavně napiš."Usmála jsem se a chtěla ho políbit.V ten moment se otočil a moje pusa mu skončila na tváři.

„Byl jsi skvělej."Chtěla jsem mu to říct teď než to bude irelevantní.On už byl myslí ale jinde a svoji pozornost směřoval hlavně na kluky.Neslyšel ani můj pozdrav.Jen na mě kýval s úsměvem.
Neřešila jsem to protože jsem chtěla být co nejrychleji doma.
Na kluky jsem jen kývla a šla směrem ven.Nejsem na tenhle noční život.Nemám to ráda a nikdy jsem v téhle věci,čemu říkají zábava,zábavu neviděla.

Opustila jsem bar a rozloučila jsem se tam s pořadateli akce.Pak jsem jen vyšla z toho klubu ven.Tam už se to po koncertě jen hemžilo lidmi.Přišlo mi,že na mě spousta z nich kouká.Neřešila jsem to a vydala se cestou domů.
Bylo mi jasný,že nenapíše..

Ahooj!
Doufám,že jste se těšili protože od teď už budu vydávat pravidelně🫶🏻

MY DVA /CalinKde žijí příběhy. Začni objevovat