MY DVA /Calin

Part 5

Neviděla jsem ho už přes dva dny.Hned ten večer si vzal nějaké věci a odešel.Vůbec nevím kam protože se mnou nemluvil.Ani mi nezvedá telefon když ho vyzváním a zprávy si jen zobrazuje.Aspoň jsem tak věděla,že je v pořádku.Neuklidňovalo mě to ale natolik abych si myslela,že je všechno v pořádku.Už jsem se mu omluvila snad třikrát a prosila o odpověď.Nechtěla jsem aby byl naštvanej a už vůbec ne kvůli mě.Zase jsem ze sebe udělala jen hloupou žárlivku.

CALIN

„Už mi můžeš říct proč nejsi u tvý mladý?"Otočil se na mě David s kafem,který uvařil potom,co přišel do studia.Vzbudila mě jeho přítomnost když jsem dospával na gauči.
Spal bych klidně dál kdyby na mě nemluvil.
„Našla u mě v kapse kalhotky od tý v ten pátek."Promnul jsem si unavený oči a napil se z hrnku.Jen s uchechnutím zakroutil hlavou. „Ty seš fakt debil,víš to?"Zasmál se. „Po každý když mi to řekneš si to uvědomím."Zasmál jsem se taky.

„Takže tě vyhodila a ty tady přežíváš?"Zeptal se. „Náhodou se mi tady žije pěkně."Ruku jsem si složil na čelo gauče a udělal si pohodlí.
„Caline,říkám ti to pořád,ale řeknu ti to stejně;měl by si přestat tohle dělat."Řekl mi vážně ale výraz měl stejně lhostejný jako předtím.
„A co přesně?"
„O tom mluvím!Vždyť se jednou takhle zabiješ."Zvedl ruku mým směrem aby upoutal moji pozornost,kterou jsem doteď směřoval na kafe.Věděl jsem kam tím míří.Já ale vím kdy mám dost a kdy přestat.
„Znám svoje hranice."Naklonil jsem hlavu a díval se na něho. „No potom už tu hranici ztrácíš."Otočil se k počítači a tím mi dával najevo,že se se mnou bavit už nebude.Mluvil jsem na něj ale on dál dělal,že mě radši neslyší a pracoval.V tom hluku nešlo ani spát.Proto jsem se zvedl a vzal si všechny svoje věci.

„Kam se stěhuješ tentokrát?"Poslední na co se mě zeptal než jsem zavřel dveře.Nezbývá nic jiného než se vrátit domů.Před tím bych mohl někam zajít.
Pomalu se stmívalo a já dostal chuť na jedno.Proto jsem si zašel do prvního baru,co jsem viděl.
Ani mi tak nevadilo,že jsem tu sám a nikoho moc neznám.Při objednávání piva jsem poslal i dva drinky holkám,co byly na druhé straně baru.Jen se zmateně podívaly na barmana a ten jim ukázal na mě.
Když šly směrem ke mně věděl jsem,že to bude lehký úlovek.
„Ahoj."Usmála se na mě jedna z nich.Byly to vyšší brunetky.Štíhlé a pěkně obdarované od boha.Jejich krátké šaty mi to jen dokazovaly.Nejvíc mě zaujmula ta,co na mě mluvila.
„Čau."Usmál jsem se na ně taky a ukázal na volné židle.Podle jejich pohledu mi bylo jasný,že mě znají.
„Děkujeme za pití."Zvedla ruku se skleničkou Mojita.
„V pohodě."Napil jsem se z piva a otočil se na ní.Viděl jsem,že tohle docela holky pijou.Myslím si,že i kdybych jim koupil jen vodu tak by byly hotový.
„Jsem Calin."Podal jsem jí ruku a ona ji přijala.
„Nikol,tohle je Sandra."
„Těší mě."Řekl jsem jim když jsem si s nimi potřásl rukou a myšlenkami jinde.Dneska asi domů nedorazím.

* *

„Jdeš tančit?"Zeptal jsem se už s trochou zamotaným jazykem.Její kamarádka Simča nebo jak se jmenovala,už šla domů a ona tady zůstala.V sobě už jsme měli pár panáku a drinků.Přesto se víc motala ona než já.
„Jo."S úsměvem se na mě podívala a slezla z barovky.Mně se na tváři pohrával taky úsměv,ale z jiného důvodu.Šel jsem za ní a celé její tělo přejel pohledem.Napadlo mě spousty myšlenek,co by se s ní všechno dalo dělat.
Došli jsme tam a když se začala vlnit do rytmu hudby,přešel jsem k ní ze zadu.Chytil ji rukama za pas a natiskl ji k sobě.Opřela si mi hlavou o mou hruď a mě tak vletěla do nosu její vůně.Dámský parfém je nejsilnější droga,se kterou jsem měl tu čest.
Sklonil jsem se k ní a zašeptal jí jak moc jí to jde.Jen se tomu trochu zasmála a pokračovala v tanci.Já dál ve svých rukou držel její boky.Nic nenamítala a tak jsem využil příležitosti.Až když se ke mně otáčela,sklonil jsem se k ní a přisál se na její rty.Hned se mnou začala spolupracovat a něco mi říkalo,že by nenamítala v ničem,co bych jí nabídl.Líbání s ní bylo jako všechny předešlý.Byla moc jednoduchá a to mě nebavilo.
V kapse mi začal brnět mobil a já se tak od ní odtrhl.

'Sára'

Přečetl jsem na obrazovce její jméno.

„Počkej chvíli."Sundal jsem z jejího pasu ruku a mířil ven z klubu.

„Caline?"Ozvalo se v mobilu hned po tom,co jsem to zvedl.
„Caline kde jseš?"
„Jsem ve studiu."Otočil jsem se a viděl všude kolem ožralí lidi.
„Proč nejdeš domů?"V jejím hlase šla slyšet únava.
„Proč bych měl chodit?"Zeptal jsem se nechápavě.
„Protože tu na tebe čekám už tři dny.Proč mi nezvedáš telefon?Mám o tebe strach-"Chrlila to na mě až jsem jí musel zastavit.
„Nemusíš mít strach,já se o sebe dokážu postarat."Klidně jsem ji odpověděl.
„Já vím,ale to neznamená že o tebe nemůžu mít strach."Přitom jak mi odpovídala jsem se otočil směrem ke klubu,kde šla ta holka.Její jméno jsem zase zapomněl.
„Sáro,musím končit,s Davidem řešíme novou písničku."Rychle jsem přišel na první lež,se kterou jsem ji chtěl nakrmit.
„Dobře,jen prosím přijď dnes domů."Prosila mě,ale já už neměl čas jí odpovědět a rychle to típnul.

„Co tady děláš?"Zasmála se a přiblížila se až moc přátelsky blízko na to,že znala jenom moje jméno a vedli jsme pár nepodstatných konverzací.
„Musel jsem něco vyřešit."Uklidil jsem si mobil do kapsy a podíval se na ní.Sotva se udržela na nohou a motala se jako kdyby zem pod ní byla pohyblivá.Nemohl jsem se na ní ani dívat.
„Jdem zpátky?"Zeptala se úplně mimo a já se uchechtnul.
„Už mám dost."
„Co?"Podívala se na mě nechápavě.
„Už mě nebavíš."Upřesnil jsem ji to,co jsem měl na mysli.Zamračila se na mě a založila si ruce na prsou.Jako kdyby se mě to mělo dotknout.Neřešil jsem ji a otočil se opačným směrem od klubu.

Konečně delší část!
Dejte mi vědět jak se vám líbí💓