Kapitola šedesátá osmá

1.6K 73 4
                                    

Společně jsme se navečeřeli. Bylo to moc výborné. Bee uvařila skvělé špagety se smetanovo-špenátovou omáčkou. Musel jsem si několikrát přidat a nemohl se toho nabažit. Teď jsem s Bee seděl na gauči v obýváku a koukali jsme na nějaký romantický film. Moc jsem tomu nevěnoval pozornost. Celou dobu jsem sledoval Bee. Zdála se mi nějak nervózní. Sice se to snažila maskovat, ale moc jí to nešlo.

Zastavil jsem film. Bee se na mě upřela svůj pohled. ,,Proč si to..." Ani svou otázku nestihla doříct, protože jsem ji skočil do řeči. ,,Bee, co se děje?" Zeptal jsem se. ,,Nic. Co by se mělo dít?" Zkusila hrát, že je vše v pořádku. ,,Bee... Já vidím, že se něco děje... Že jsi nervózní a taková smutná. Prosím... řekni mi to... Vždyť víš, že mi můžeš věřit a vše si říkáme." Bee sklopila svůj pohled dolů. Váhala nad tím zda mi to má říct.

,,Já... Bojím se, že... že budu špatná máma." Zašeptala, abych to neslyšel, ale stejně se tak stalo. Jak si to vůbec mohla myslet? ,,Bee, ty budeš skvělá máma. To vím jistě." Ihned jsem zareagoval na její odpověď. ,,Jak to to můžeš vědět, Ryane?" Položila mi otázku. Chtěl jsem odpovědět, ale Bee pokračovala. ,,Bojím se... Nevím, jak se mám chovat nebo se o dítě starat či ho vychovávat. Svoje rodiče jsem vůbec nepoznala a nepamatuju si je. Nikdy jsem nezažila mateřskou lásku... Teta sice byla hodná a hezky se o mě starala, ale nikdy mi nemohla nahradit moje rodiče. Co když to nezvládnu?" Bee vše na mě vychrlila najednou.

Naštěstí jsem měl ve všem jasno. Natáhl jsem svou ruku k Beeiné tváři. Mezi palec a ukazováček jsem uchopil její bradu a tímto gestem ji přiměl, aby se na mě podívala. ,,Bee... Budeš skvělá máma. A to vím naprosto jistě. Znám tě a vím, jaká jsi. I když tě nevychovali tvoji rodiče, ale tvoje teta, vůbec neznamená, že by jsi měla být špatná máma." Bee se mi stále dívala do očí. Viděl jsem, jak je z mých slov dojatá.

,,Ty i já to malé budeme milovat, tak jako on nebo ona nás. Vím, že by jsi pro něj udělala cokoliv na světě. Nemusíš se ničeho bát. Jsme na to dva a společně to zvládneme." Když jsem skončil, přitáhl jsem si Bee k sobě a pevně ji objal. U toho jsem ji hladil rukama po zádech a vtiskl jí polibek do vlasů. Bee mi mé objetí opětovala. ,,Miluju tě." Zašeptala mi do hrudi.

**********************************
Tak další kapitola je znovu úspěšně za námi a upřímně, jak já tak ani Ailly nevime kdy bude epilog, ale už teď s jistotou vím jak bude nějak vypadat. 💞

Teď bych poprosila odpověď na otázky - Jak se vám líbí tahle knížka? Něco by jste změnili? A nebo se vám líbí taková jaká je?

Tessie & Ailly13

Tajemná dívka ☑Kde žijí příběhy. Začni objevovat