Tajemná dívka ☑

Kapitola čtyřicátá třetí

,,Bee." Oslovil mě už podruhé a já se přestala utápět v jeho nádherných očích. Styděla jsem se, že ta ženská ve mě probudila žárlivost. Ryan položil jemně svou ruku na mou tvář, díval se mi do očí a já se hlavou víc naklonila k té jeho ruce, jako kdybych skutečně chtěla, aby ta ruka zůstala na mé tváři.

Jen si to přiznej, Brooklyne, jsi zamilovaná do Ryana Harrisona. Začínala jsem už tomu jeho kouzlu pomalu přestávat odolávat a spíš mě to k němu začalo táhnout víc i když by to správně nemělo. Chtěla jsem se znovu podívat na Grace a Jorgeho, ale Ryan mi to nedovolil, postavil se přede mě a tím mi zakryl jakýkoliv výhled na ty dva.

,,Vypadáš ospale, pojedeme domů, ano?" Jeho slova jsem slyšela, ale duchem jsem byla někde úplně jinde. V mých myšlenkách. Probrala jsem se, až když Ryan přicházel od Jorgeho a Grace. V tu chvíli mi došlo, že Ryan jim byl říct, že už půjdeme.

Ryan mě vzal do náruče, jako princeznu a vyšel se mnou z baru. Na dálkové ovládání odemkl svoje auto a mě posadil na místo spolujezdce, pak si sám šel sednout na místo řidiče.

Zapnula jsem si bezpečnostní pás, a Ryan vyjel. Když zařazoval řadící pákou, tak jsem mu jemně položila ruku na tu jeho.

,,Klidně se prospi, zlatíčko." Zašeptal tak, abych to slyšela. Poslechla jsem ho a zavřela oči. Než jsem usnula, cítila jsem jak Ryan propletl prsty s mou a jeho rukou. Nad tím jsem se pousmála a nechala unavenost zvítězit.

Probrala jsem se, když mě někdo pokládal do postele a chystal se odejít. ,,Ryane?" Zašeptala jsem rozespale. Chytla jsem ho za ruku, Ryan se na mě otočil a na tváři měl úsměv. ,,Chci jít jen do sprchy, pak přijdu." Na rtech měl pořád ten svůj úsměv, ale když si všiml že přemýšlím, sedl si vedle mě.

,,Copak se děje, miláčku?" Chytl mě za ruku, měl pravdu když říkal že chce abych byla jeho. Měla jsem pocit, že už jsem jeho kouzlu úplně propadla a teď lítám mezi mou zamilovaností k člověku který mi dřív přišel jako ten nejhorší v celém Londýně.

Bohužel jsem nevěděla, jak to mám Ryanovi říct, pořád jsem měla strach že to má být jen hra, ale větší část mě, mi říká že to hra není.

,,Já.. Já.." Pozoroval mě, bylo na něm znát že se o mě bojí, jestli se něco neděje. Dvěma prsty mi jemně zvedl hlavu tak, že jsem mu hleděla do očí.

**********************************
Tady už začíná jít do tuhého.. 🤔 Co myslíte? Já bych fakt ráda slyšela vaše názory, byla jsem fakt hrozně moc ráda, když jsem viděla že tři lidi napsali komentáře.

Jsem ráda i za dva lidi, ale bohužel nic s tím neudělám, když nechcete nebo se bojíte aspoň někdo z vás jeden komentář napsat, tak váš názor nezměním. Jsem ráda za ty hlasy.

Alespoň ti dva lidi/někdy i jeden člověk, který mi to komentuje 100%, mi udělají/udělá radost.

Tessie