Kapitola sedmdesátá pátá

1.3K 75 7
                                    

𝐑𝐲𝐚𝐧

,,Copak lásko?" Na rtech jsem měl nevinný úsměv, Bee si odfrkla a dívala se mi do očí. Udělal jsem to samé a zahleděl se do těch jejich očí. ,,Ty se mnou nemluvíš?" Všimla si jak se můj úsměv změnil v úšklebek. Nechápavě povytáhla obočí.

Ruce jsem přesunul na její boky, naklonil se k jejímu krku kde jsem jí začal líbat. Líbilo se jí to, tím jsem si byl jistý.

,,Ryane.." Zašeptala a já se na chvíli odtáhl a podíval do jejích očí. ,,Ano, miláčku?" tiše jsem zašeptal jako Bee a neodtrhl od ní pohled.

,,Miluju tě." V očích měla jiskřičky, když ta slova říkala. Nebránil jsem se úsměvu a hned jí políbil na její sladké a plné rty.

,,Já vás oba miluji víc." Zašeptal jsem znovu tiše, pohladil Bee po tváři a druhou ruku přesunul na její ploché bříško. Tam je naše maličké. Pomyslel jsem si. Začal jsem si představovat, jak Bee bude s větším a taky zakulaceným bříškem vypadat.

O týden později

,,Lásko, říkám ti to už po stopadesáté. Budeš se jim líbit." Bee se snad celý ten týden snažila uklízet, ale to jsem nedovolil, má se šetřit, jak řekla její doktorka. A taky to hodlám až do jejího porodu dodržet. ,,Ale já mám fakt stra-" Nenechal jsem tu větu dokončit, přitáhl si jí k sobě a políbil.

Byla pod velkým stresem, bála se co na ni moji rodiče řeknou, ale já už předem věděl, že si jí oblíbí. Celá se třásla, neustále jsem jí říkal ať se uklidní, ale neposlechla.

,,Zlatíčko, jestli se neuklidníš, udělám něco, co tě konečně uklidní." Ušklíbl jsem se, když se ode mě odtáhla a pořád se lehce třásla. Jen co jsem ta slova dořekl, vyvalila na mě oči.

,,Ani na to nemy-" Přerušil jsem jí dalším polibkem na její rty, kterých se snad nikdy nenabažím. Jsou jako droga. Bee je moje droga. Žádná jiná. Jen moje Bee. Rád bych pokračoval i dál, ale to by se nesměl ozvat zvuk zvonku. Skutečně se nic nezměnilo. Táta si vždycky dával a jak jde vidět, dává záležet, aby někde byl včas, ne-li dřív.

Bee se ode mě odtáhla a šla ke dveřím, neváhal jsem ani sekundu a už jí byl v patách. Společně jsme otevřeli dveře a já tak mohl spatřit své rodiče. Černovlasá starší žena se usmívala na mojí přítelkyni, zatímco hnědovlasý a vousatý muž se na ní nedíval s úsměvem na rtech a nevítal Bee s otevřenou náručí.

**********************************
Sedmdesátá pátá kapitola je úspěšně za námi a já se zatím nemůžu dokopat k tomu abych napsala konec knihy.

Do toho mě ještě napadl jeden nápad, co udělám v jedné další chystané knize. 😏 Ale na to si už budete muset počkat.

Prosím dávejte komentáře, jak se Vám tato kniha líbí, každý komentář mě potěší a taky budu mít o dost větší chuť vydat vám další kapitolu. 😉

Tessie & Ailly

Tajemná dívka ☑Kde žijí příběhy. Začni objevovat