Tajemná dívka ☑

Kapitola sedmdesátá první

I když jsem si to nechtěla přiznat, tak jsem byla docela dost unavená. Po krátké chvíli jsem se propadla do jakéhosi polospánku.

Byla jsem zachumlaná v jemném povlečení. Hlavu jsem měla položenou na Ryanově polštáři. Byla z něj cítit Ryanova vůně, na které jsem se stala závislá. Miluju ji a miluji Ryana.

Nevím, jak dlouho byl Ryan pryč, ale už se mi po něm stýskalo. ,,Lásko?" Ozvalo se najednou. Byl to Ryan, který už přišel.

Seděl na kraji postele a hladil mě po zádech. Pomalu jsem otevřela oči a usmála jsem se na něj. Byl to tak krásný moment a moc ráda bych si ho užívala dál, kdyby se mi neudělalo blbě. Můj žaludek udělal kotrmelec a už jsem běžela do koupelny. Nesnáším ranní nevolnost.

,,Bee..." Přišel za mnou Ryan. Z jeho hlasu jsem poznala, že si dělá starosti. ,,Bee, jestli je ti špatně zajedeme k doktorovi." Oznámí mi. Musím se nad tím usmát.

Je to od něj moc hezké, ale starosti si dělá zbytečně. ,,Ryane, to je dobrý. Tohle k začátku těhotenství patří. Nemusíš si dělat starosti." Řekla jsem mu. Když už mi bylo líp, Ryan mi pomohl se zvednout a já si u umyvadla vyčistila zuby.

Teď jsem nechtěla nic jiného než se znovu zachumlat pod peřinu. ,,Pojď si lehnout." Řekl Ryan a doprovodil mě do postele.

,,Dáš si snídani?" Zeptal se mě Ryan, když už jsem znovu ležela v posteli. ,,Ne, teď ne. Ale později ano." Odpověděla jsem mu. ,,Opravdu?" Zeptá se mě znovu. ,,Ne, teď na nic nemám chuť a asi bych znovu vyhodila." Řekla jsem Ryanovi a on už pochopil. ,,Ale aspoň mi řekni, co dobrého si připravil." Koukla jsem se na něj a v jeho očích jsem viděla tu krásnou jiskru, kdy je na něco pyšný.

,,Noo, potřebuješ teď hodně vitamínů, tak tam máš ovocný salát, k tomu čtyři tousty namazané žervém a na tom plátky nakrájeného avokáda. Jsou trochu osolené a opepřené. A nesmím zapomenout na pomerančový džus." Dokončil svůj monolog a mě se tak trochu začaly sbíhat sliny, ale vím, že by to nedopadlo dobře. ,,Hmmm... Tak to zní opravdu skvěle a chutně. Už se těším až to všechno ochutnám." Přemýšlela jsem jestli se můžu usmívat ještě víc. Ryan byl opravdu dokonalý a vůbec bych si bez něj už svůj život nedokázala představit.

**********************************
Ještě stále se kniha neschyluje ke konci, tak mě zajímá (a určitě to zajímá i Ailly13 která tuhle kapitolu napsala 💞) jaký si myslíte že bude epilog? 🤔

Nebudu lhát, zajímá mě to a to hodně, ale asi se nedočkám odpovědi. 😅

Krásný den vám přeji zlatíčka 💞

Tessie & Ailly13