VALORANT: Marný Odpor

Kapitola devátá-Akce za zády Valorantu

„Je mi jasný, že tomu asi nebudete věřit, ale ta sekce M, o který mluvila ta radiantka-"
„Je zařízení pro experimentování na lidech vedený ženou jménem Sabine Grant," přerušil Sage Breach a usrkl z hrnku s kávou. „My víme. Lexi nám to řekla."
„Cože?"
„Bylo to, když jsme ji zatkli," začal Breach vyprávět a Phoenix přikyvoval.

O několik dní dříve, Lexiin byt

„Ty jsi... Phoenix, ne? Proč se za mnou honíš? Teda kromě toho, že Sova si nehodlá přiznat, že to posral a že mě málem zabil," vypálila na dvojici agentů Lexi a usmála se, když Phoenix trochu couvl. Breach dělal všechno proto, aby si zachoval profesionální vzhled, ale Lexi si i přesto všimla překvapeného výrazu, který mu na moment přeběhl po tváři.
„Sova udělal co?" nechápal Phoenix.
„Nechal mě chcípnout," objasnila Lexi. „Konkrétně umrznout. A věř mi, ležet uprostřed ruin uprostřed sněhový bouře se zlomenou nohou a bez tvojí ohnivý magie není zrovna sranda. Stejně mám štěstí, že mě našli místní dřív, než nějaká zvěř."
„Takže jste se Sovou pracovala," řekl Breach. „Kdy?"
„To nebudu probírat jen tak venku," odvětila Lexi. „V tomhle městě nikdy nevíte, kdy Kingdom poslouchá, a já bych si moc ráda alespoň na pár dalších dní zachovala zdraví."
„Nechápu, o co jde. Proč se Kingdomu bojíš?" zeptal se Phoenix.
„Hele, prcku, možná jsem tak dobrá jako Sova, ale ani já se nehodlám vrhat sama proti nadnárodní korporaci," vysvětlila Lexi. „Víte co? Seru na to. Pojďte dovnitř, promluvíme si tam. Ale opovažte se mi rozšlápnout byť jedinou figurku a letíte ven. Oknem." S tím se Lexi otočila a zmizela zpátky dovnitř?"

„Fakt tam hodláš jít?"
„Ať je zač cokoliv, je to dva na jednoho," odvětil Breach. „A takhle se možná dozvíme trochu víc. A třeba ví něco o těch rebelech." Phoenix kývl a vyrazil za Lexi. Breach se ještě naposledy rozhlédl, jestli je náhodou někdo nesleduje a proklouzl dveřmi, které za sebou následně zavřel.

„Co teda chcete? Bez obalu a bez zdvořilostí," řekla Lexi a při tom si pohrávala se štětcem. „Je mi jasný, že se mnou mluvíte proto, že vám o mě řekl Sova. A taky možná proto, že jsem pomohla jedný od vás, co?"
„Tak nějak," potvrdil Breach. „Asi bychom ti měli poděkovat ještě jednou."
„Udělala bych to pro každýho," odvětila Lexi. „Teda dobře, pro někoho z Kingdomu jen proto, abych si s ním mohla něco vyřídit, ale to jedno. Neřešte to. Jednou jsem pomohla někomu z vás, kdo to potřeboval. Nic víc, nic míň."
„Fajn. Jak se vlastně jmenuješ? Sova ti říká Robin, ale je mi jasný, že to nemáš ráda," snažil se Phoenix odvést téma trochu jinam.
„Lexi. To vám musí stačit."
„Dobrá. Tak tedy Lexi, co víš o rebelech?" zeptal se Breach.
„To, co všichni v tomhle městě," opáčila Lexi. „Jsou to lidi, se kterejma Kingdom více nebo méně vyjebalo a oni se s nima teď snaží vyjebat nazpátek. A taky docela pomáhají s kriminalitou. Takovou tou, se kterou nic nedělá Kingdom. Gangy, který platí Clayovi poplatky a tak."
„To Clay dělá?!"
„Přesně tak," potvrdila Lexi. „Všichni to ví. Ale nikdo kromě Eridanu, těch rebelů, s tím nemá schopnosti, odvahu nebo šanci s tím cokoliv udělat."
„A co ty?" neodpustil si Phoenix.
„Já se poflakuju po městě a v hlavě plánuju, jak zabít Claye, i když to nikdy neudělám. Ale vy koukejte přestat s touhle hrou a řekněte mi, co chcete? Zatknout mě a předat Clayovi proto, že ho chci zabít jako většina tohohle města, co?" Phoenix a Breach se na sebe podívali. Ani jeden z nich nečekal, že radiantka takhle otočí. „Hele, já chápu, že jste vojáci, ale to, jak Clay nechá mučit svoje odpůrce očividně chcete vidět fakt dost."

„Lexi Pearce... zatýkáme vás," řekl Breach po chvíli trapného mlčení. Lexi se jen usmála a natáhla před sebe ruce.
„Nemám v plánu se bránit. Hlavně mě prosím odveďte co nejnenápadněji, ráda bych se někdy vrátila k životu člověka, kterýmu do baráku nevtrhnul Valorant."
„Ale- ale pokud je to, co říká o Kingdomu pravda, Clay ji zabije," protestoval Phoenix slabě. Očividně ještě nebyl schopen zpracovat až cynicky komickou situaci, ve které se ocitl.
„To vyřešíme potom," odbyl ho Breach. „Tak fajn."
„Dělám si prdel," pokračovala Lexi a hystericky se zasmála. „Já se nikdy nevrátím. Chcípnu v sekci M a nikdo kromě tý šílený ženský, která to tam podle historek řídí o tom vědět nebude."
„Co je to sekce M?" zeptal se Phoenix na otázku, kterou chtěl očividně položit i Breach.
„To nevíte? Jeden by řekl, že to svým novým psům vysvětlí," řekla Lexi. „Sekce M je něco jako oblast padesát jedna pro konspirační teoretiky. Až na to, že v sekci M se ty sračky prokazatelně dějou."
„Co?"
„Takový ty nedůležitý věci jako pokusy na lidech, vytváření nových odrůd radianitu a takovýhle drobnosti," vysvětlila Lexi. „Vede to tam ženská jménem Sabine Grant."
„A odkud to víš ty?!" Breach se snažil dělat všechno proto, aby si radiantka neuvědomila, jak moc ho tahle záplava informací vyvedla z míry.
„Mám známýho kterej... tam byl. Jako experiment," vypadlo z Lexi. „Ale co, je to jedno. Slibuju vám, že Viper neprozradím, že o tom víte, ok?"
„Ne," řekl Breach. „To počká. Pokud je to, co říkáš pravda, váš boj dává smysl. A my bychom měli mít proti Kingdomu nějaké důkazy."
„A?" nechápala Lexi.
„Phoenixi, dej vědět Killjoy, že je tu budeme potřebovat. A ať je nenápadná, alespoň v jejích možnostech," rozkázal Breach. Phoenix kývl a odběhl do vedlejší místnosti, aby mohl dát agentce vědět.

„Mám nápad," řekl Breach prostě. Teprve, když se na něj Lexi zmateně podívala, se nadechl a začal vysvětlovat. „Killjoy na tebe připevní čip, kterým budeme sledovat tvou polohu. Pak tam celá organizace vtrhneme a vytáhneme to na světlo."
„Zaprvé," přerušila ho Lexi. „Na to potřebujete víc lidí. Měli byste dát vědět našim, ať se nějak domluvíte. Zadruhý, chcete mi ten váš čip narvat přímo do masa, co?"
„Víceméně," přiznal Breach.
„To zní jako neskutečně riskantní operace ve spojení s lidma, kterým nevěřím," řekla Lexi. „Jdu do toho."

„Jsem tu," ohlásila se Killjoy a možná chtěla ještě něco dodat, když v tom upoutaly její pozornost rozpracované figurky. „Jé, ty taky hraješ?!"
„Spíš maluju," odvětila Lexi nadšená z toho, že se našel někdo další kromě členů Eridanu, který s ní zálibu ve Warhammeru sdílí. „Hraní mi moc nejde, a v malování jsou strašný prachy."
„To teda," potvrdila Killjoy. „Nedávno jsem si udělala objednávku a stálo mě to skoro půlku výplaty."
„Proboha!" bylo jediné, na co se Brimstone zmohl.
„Klid, Brime. Většina z toho byla poštovný," řekla a vrátila se ke zkoumání figurek. „Hele, s tímhle hraju taky."
„Taky je mám ráda," potvrdila Lexi. „Hlavně se na nich dá vyřádit designově. Jednou jsem šila pláště pro asi stovku. Ruce mě bolely ještě tejden potom, ale za ty prachy to stálo."
„To stačí," přerušil dvojici hráček Breach. „Aby bylo jasno. Lexi, my-"
„Ti narveme čip přímo do ruky," doplnila ho Lexi. „To mi došlo. Tak do toho. Pokud to pomůže v boji proti Kingdomu a nebude to v sobě mít zabudovanou sebedestrukci, tak jsem v klidu."

„Takže vy jste se s ní domluvili za našimi zády." Brimstone byl první, který přerušil ochromující ticho.
„A teď je tam ke všemu zavřenej i Sova," vydechla Sage.
„Ale teď máme dvojitou dávku důkazů a dvojtej důvod tam vtrhnout!" vykřikl Phoenix bojovně a vyskočil na nohy. Killjoy přikývla a také se zvedla.

„Zpomalte trochu, vy dva," brzdil nadšenou dvojici agentů Brimstone. „Měli bychom vymyslet, jak přesně se tam dostaneme."
„Předními dveřmi," navrhla Killjoy okamžitě. „Podle Claye máme práva jako on, můžeme tam přece nakráčet, jak se nám zachce!"
„To... je pravda," uznal Breach, kterého tahle možnost ani zdaleka nenapadla. „Ale co zbraně?"
„Podle smluvních podmínek a toho, že jsme v ohrožené oblasti, u sebe máme právo mít aspoň nůž, popřípadě služební pistoli. Ty máš ruce, Phoenix je zbraň sama o sobě, a já mám ve skladu dost střílen na to, abychom to tam trochu pročistili. Pak si půjčíme něco od ochranky," vysypala na něj Killjoy hromadu informací.
„Tys tu smlouvu četla?!" zeptal se Phoenix tak zmateným tónem, že si všichni agenti alespoň pobaveně odfrkli.
„Dobře, to nezní tak špatně," řekl Brimstone a usrkl z hrnku kávy, který u sebe měl.

„A my to vezmeme naším způsobem," ozvalo se za nimi.

Když se agenti Valorantu otočili, střetli se pohledem se skupinkou lidí, která by se jen těžko dala kvalifikovat jako normální občané.
„Eridan se hlásí do služby," prohlásil muž, jehož celou tvář zakrýval stín ze široké krempy klobouku. „Jsme tu všichni."
„Joy!" vypískla Raze a pevně ji objala. Všichni zúčastnění na ty dvě tiše zírali, než se Brimstone odhodlal ke slovu.
„Jsem Brimstone. Sage, Phoenix, Killjoy, Breach. Sova je v sekci M," představil své lidi postupně.
„Říkejte mi Cypher," odvětil muž s kloboukem příkře. „Tohle jsou Astra, Yoru, Raze, Reyna a Jett. Lexi znáte, a ta je tam zavřená taky."
„Přesně tak," potvrdila Sage.
„Jak dlouho jste tady stáli?" zeptal se Phoenix zvědavě.
„Minimálně od tý doby, co Sage vyprávěla, co se proboha rozhodla Lexi vyvést," odpověděla Reyna chladným hlasem a změřila si Phoenixe pohledem, jako by z něj chtěla vysát duši.
„Dobrovolně se nechat zavřít do Sekce M, to bych neřekl ani do ní," zamumlal si Yoru pro sebe.
„Tak co, Joy? Připravená na to něco zničit od základů?" zeptala se Raze nadšeným tónem. Killjoy přikývla a otočila se na zbývající agenty Valorantu.
„Tak co? Jdeme, nebo na sebe budeme zírat po zbytek dne?"

Všichni vzdejte hold tomu vteřinovému lepidlu od Vietnamců za deset kaček, kterým se mi povedlo si spravit klávesnici, takže mám možnost psát.