VALORANT: Marný Odpor

Kapitola desátá-Záchranná mise

 „Sem je vstup zakázán," zopakoval strážce u dveří do sekce M, a do Phoenixe, který odmítal zacouvat, lehce šťouchl puškou. „Bez zvláštního povolení shora vás sem nepustím."
„Viděli jsme, jak jste sem vedli Sovu," trvala Sage na svém. „Potřebujeme s ním mluvit, hned. Pokud ne, můžete říct sbohem jakékoliv naší spolupráci s Kingdomem!"
„Sorry madam, rozkaz je rozkaz," utrhl se na ní druhý strážce. „Teď vypadněte. Nečetli jste ceduli? Máme právo střílet bez varování."
„Nemůžete nám ho sem aspoň zavolat?" zeptala se Killjoy plaše. Brimstone se podíval na Breache a nenápadně kývl, jednu ruku u pasu. Švéd mu kývnutí oplatil a lehce se přikrčil. Stráže očividně vycítily, že Valorant něco plánuje, protože jako jeden muž všichni zvedli své zbraně.

V ten moment se někde za nimi fialově zablesklo a náhle se vzduchem vznášelo něco, co připomínalo oko. Mezi strážemi přímo u dveří se vytvořilo něco jako prachový mrak, a pak už bylo slyšet jen přerušené výkřiky a zvuky dopadajících těl.

Jako kdyby ze země vyrostla se najednou vedle agentů Valorantu objevila Raze a vypálila raketometem na jednu ze strážních věží. Druhou si, podle oblaku hvězdného prachu, na práci nejspíš vzala Astra.

„Tak co? Jsme dobrý?" zeptal se Yoru provokativně, když se společně s Cypherem se objevil vedle nich.
„Překvapuje mě ta koordinace," přiznal Brimstone. Breach přikývl a očima přejel scénu před vchodem do budovy. Jett právě přeskočila mrtvé, jakoby vysáté tělo, a s pomocí něčeho otevřela bránu.
„Připraveni?" zeptal se Cypher svých lidí na celkem zbytečnou otázku, a naznačil Phoenixovi, ať se postará o dveře. Ten téměř nadšeně přikývl a v dlani vytvořil malý plamen, který následně hodil dovnitř, a dveře přivřel. I přesto však ven pronikl záblesk světla. Následně Phoenix rozrazil dveře a mezi zmatené osoby hodil ohnivou kouli.
„Šup tam!" s tím Raze spustila na zem robota, který se s tichým pípáním rozjel dovnitř. Raze s Phoenixem jako první vrazili dovnitř a začali čistit postup ostatním. Breach svojí kovovou rukou popadl jednoho vědce, který se zoufale snažil spustit alarm, a praštil s ním o zeď.

|...|

Lexi se mátožně pokusila pohnout a protřít si oči, ale tělo ji neposlouchalo. Neměla ponětí, co se stalo.
Přece nejsem- myšlenku raději nedokončovala. Ale pamatovala si, i když matně, že ji ještě před chválí nic neohrožovalo.
Po několika minutách snažení dokázala zvednout hlavu a trochu se porozhlédnout kolem sebe.
„Ty jo, solidní trip," zamumlala uznales lehkým úsměvem, když její zrak padl na obrovskou tmavou kouli, která se rozpínala a pohlcovala domy přízračného města před ní. Její výraz ovšem okamžitě uvadl v ten moment, co si uvědomila, že koule se rozpíná trochu moc rychle jejím směrem. Lexi zanadávala a pokusila se zvednout na nohy, aby se mohla vypařit.
Jen přeneseně, pomyslela si, Protože pokud něco nevymyslím, bude to doslova."
Ale jako by byla k zemi přibitá. A výbuch, nebo co to bylo, se neúprosně blížil. Lexi soustředila zbytky svých sil na vyvolání zdi, která by ji aspoň trochu ochránila, a to se jí nakonec podařilo.

O moment později se ozvalo hlasité zapraštění, jak do magické bariéry narazil výbuch. Zeď chvíli držela, ale náhle se během mrknutí oka rozletěla na kousíčky. Lexi jako ve zpomaleném záběru pozorovala, jak kolem ní prolétávají úlomky její magie, a v každém z nich se její odraz zvláštně pokřivuje.

V jeden moment viděla sebe jako malou. V dalším střípku se zaleskla výzbroj Kingdomu, kterou na sobě měla žena, která vypadala identicky jako ona. Poté zahlédla sebe po boku Sovy. V dalším odraze seděla na zemi mezi dětmi a široce se usmívala. A další a další krystaly, další a další postavy vzhledově identické s ní, se kolem ní míhaly jako ve snu.

Najednou si všimla, že se pomalu ale jistě propadá do země. A i když se vší silou snažila vytvořit pod sebou pevný povrch, více a více jejího těla neúprosně jakoby propadávalo podlahou.

|...|

„Mám je," zamumlal Cypher a ze země sebral svůj klobouk.
„Proč máš lokalizátor v klobouku?" zeptal se Phoenix zvědavě. Cypher agentovu poznámku přešel bez komentáře a stáhl si krempu hlouběji do očí.
„Tři patra pod námi jsou cely," oznámil týmu. „Musíme to tam vyčistit." Raze se otočila a pažbou brokovnice tvrdě udeřila vojáka Kingdomu, který se pokusil zvednout na nohy. Pažba zapraštěla, a muž se znovu složil na zem.
„Ty jejich zbraně nic nevydrží," prohlásila znechuceně a odhodila zbraň se zničenou pažbou někam za sebe.
„Možná by to bylo lepší, pokud bys je nepoužívala jako palici," neodpustil si Brimstone. Raze se na něj zašklebila a vyrvala Yoruovi z rukou další brokovnici.
„Na tohle nemáme čas!" naléhal Yoru. „Pokud Viper došlo, že to jsme my, dost možná ty dva každou chvílí oddělá."
„Má pravdu," řekla Astra, když se s trhnutím probrala z transu, ve kterém se na moment ocitla. „Už se to k ní dostalo. Musíme zrychlit." Zároveň s tím se chodbou začaly ozývat kroky.
„Tak fajn. Kdo jich oddělá míň, platí pití!" vykřikla Jett směrem k Phoenixovi a s pomocí větru se odrazila proti přicházejícím nepřátelům.

„To se ještě uvidí," procedil Phoenix mezi zuby a následoval ji.

|...|

Náhle se její pohyb zastavil

„Pojď," promluvila postava, která se vynořila jakoby odnikud a teď držela její ruku. Byla to žena v dlouhém hnědém kabátu s plynovou maskou přes obličej, ale Viper nepřipomínala ani trochu.
„Co... jsi zač?" zeptala se Lexi a s ženinou pomocí se vyškrábala ven.
„To teď není důležité," odvětila postava tiše a ukázala za sebe. Tam, kde předtím stálo město, byl nyní jen portál. „Koukej se probrat!"
„Co?" nechápala Lexi, ale žena už ji táhla k portálu.
„Musíš se probrat," trvala žena na svém. „Tohle je důležitý. Lexi, prosím!"
„No jo, no jo," zavrčela Lexi a neochotně se k portálu vydala sama. „Proč mi pomáháš."
„Protože ty jsi mě zachránila," řekla žena. „Nebo vlastně teprv zachráníš." Lexi chvilku přemýšlela, co tím myslí, ale potom jen pokrčila rameny a proskočila portálem

|...|

„Sovo!" vykřikla Sage.
„Už jsem si říkal, že nepřijdete," odvětil Sova. „Máte moje zbraně?"
„Máme," potvrdil Cypher a odemkl dveře. Zatímco Sova postával poměrně blízko nich, Lexi nebyla nikde k vidění. Až po chvíli napadlo Cyphera, přesunout svůj pohled do rohu.

„Nevím, co se stalo," řekl Sova. „Byla poměrně v pořádku. S takovýmhle zpomalením žádné uspávadlo nepůsobí."
„To taky nic takového nebylo," zašeptala Sage a pomalu se přiblížila k Lexi. Zem kolem ní byla poseta malými, ostrými krystaly. „Tohle vypadá špatně."
„Mutace radianitem?" zeptal se Yoru nejistě.
„Všichni víme, že cely jsou odstíněné," oponovala Reyna. „Podívej." Zvedla ruku do vzduchu a pokusila se vyvolat orb, který by za normálních okolností sebral schopnost vidět víc než na metr snad všem v místnosti.
„Yoru má pravdu," řekla Sage po chvíli zkoumání. „Je to mutace. Můžu jí alespoň zaléčit ty rány s pomocí normálních prostředků, ale to je tak všechno." S tím sáhla k pasu a odepnula jednu malou lahvičku. Nalila trochu zářivě zeleného obsahu na kus gázy a začala Lexi ošetřovat povrchové rány.

„Kterej idiot!-" vystřelila Lexi do sedu a zmateně se okolo sebe rozhlížela. Po chvíli jí došlo, že když upadla do bezvědomí, tolik lidí tady zdaleka nebylo. „Co čumíte?!"
„Jen klid, jen klid," opakovala Sage a snažila se přinutit Lexi, ať drží na místě. „Jsme tady. Musíme vás dostat pryč."
„Ne," vydechla Lexi tiše. „Ještě ona."
„Kdo?" nechápal Yoru. „Viper? Neboj, o tu se postaráme, ale teprv až budete vy dva v pořádku, ať jsme v plným počtu."
„Asi myslí jednu holku, která tady byla s náma," prohlásil Sova. „Viper ji někam odtáhla."
„Tak to je mrtvá," řekla Reyna bez jakýchkoliv emocí v hlase. „Tu už nikdo nezahrání."
„Sklapni!" vykřikla Lexi a vymrštila se dopředu. Agenti tak tak stačili uhnout jak Lexi, tak krystalům rašícím ze země, které ji těsně následovaly. Lexi se po nich letmo ohlédla a naslepo vyrazila pryč.