Spidey Girl/Thor Odinson

Epilog-seznámení s postavou

Ahoj moje jméno je Elena Molly Parker. Můj bratr je Peter Benjamin Parker. Už od "mala" spolu bydlíme u tety May a je nám s ní dobře. Je mi 25 let a bráchovi je 27 let. Jsem povahově hodně egoistická a sebejistá ale zároveň umím být pěkná svině(jo jsem i trošku víc sprostá ale vy si zvyknete). Moje postava je vyšší a mám dlouhé hnědé vlasy a zelené očka. Jednou když jsme byli s Peterem na exkurzi tak nás kousnul pavouk a tak jsme stali superhrdiny. To jsme ještě však nevěděli co nás za život potká.--/--

pohled El

,, Petere mě už to tady nebaví nemůžeme jít domů"? zeptala jsem se. ,,El kolikrát ti mám říkat že nemůžeme jen tak odejít ze školy když se ti zachce"! konečně odpověděl Peter. ,, fajn panebože nemusíš být tak zlý. Stejně víš že odejdu tak i tak je mi to jedno" zasmála jsem se. ,, Ježiši marja proč já mám tuhle sestru", vzdychl si. ,,ehmm protože jsem nejlepší na světě a moc moc mě miluješ"!! Už jsem viděla jak chtěl něco říct ale předběhla jsem ho,, tak pojď už konečně domů"!! zařvala jsem na něj. Chvilku to trvalo ale nakonec se zvedl a šli jsme. Po cestě jsme se zastavili v našem oblíbeném obchůdku se sendvičema. ,,Tak co jak se máš Dellmarte"? zeptala jsem se. Pán však nestihnul odpovědět protože jsem slyšela odněkud výbuch. Rychle jsem se koukla na Petera a zaběhli jsem do ulice. ,, prosím řekni mi že máš svůj oblek"?? zeptal se mě Peter a přitom už ho mě celý oblečený. ,,jasný že mám za koho mě máš"? řekla jsem a rychle si ho oblékla. Když jsme vyběhli(nebo spíše vyletěli díky pavučinám) tak jsme hned spatřili zloděje. ,, vezmi si na starosti ty lupiče co jsou ještě v bance, já jdu po tom co utíká jasný"? řvala jsem na Petera. Odpovědi se mi však nedostalo a tak jsem doufala že mě slyšel. Rozběhla jsem se vstříc zlodějovi a skočila před něj. Zloděj trochu uskočil a pak už měl připravenou pistol že bude střílet. Naštěstí díky mému spidey-sense jsem všem kulkám uhnula a zloděje ve zkratce srovnala se zemí. Než jsem se stihla zvednout tak jsem už slyšela jak houká policie, a tak jsem se zvedla a šla pomoct bráchovi. ,,Peter kde jsi? Jdu ti pomoct toho svého už jsem zmákla". chvilku se nikdo neozýval nebudu lhát že jsem o něj neměla strach. ,, Jsem v ulici za banku a pomoc by s docela hodila"!. oddychla jsem si a vydala jsem se vstříc bráchovi a jak jsem viděla přišla jsem právě včas. Jeden týpek chtěl totiž bráchu bodnout do zad, naštěstí jsem po něm hodina pavučinu a zabránila tak návštěvě v nemocnici. Nemáš zač brácho! pomyslela jsem si v duchu. Už jsme je měli skoro vyřízené, když najednou se objevil jeden chlapík s křídly a podobné masce co má ten muflon Loki. Už jsem chtěla zařvat, když najednou něco přistálo vedle mě. ,, Holy shit" vykřikla jsem pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Vedle mě stál Iron Man jo ten iron man panebože já asi zrudnu pomyslela jsem. ,, Na to jak si malá by jsi neměla mluvit tak sprostě" ozval se kapitán který ani nevím jak se tady vzal. Jen jsem se ušklíbla a přešla jeho větu a zeptala jsem se ,, co tady děláte?" ,, co asi zachraňujeme vám prdel" odpověděl kovový muž. Mám pocit že Kapitán bude asi traumatizovaný po tomto slovníku no jo no kapitáne musíte se na mě zvyknout, ještěže neví zatím co ho semnou čeká.

pohled Petera

Vůbec nevím co se tam u El děje protože poslední co jsem slyšel bylo její nadávání tak doufám že je v pořádku. Když jsem tady skončil s jedním chlapíkem který teda byl pěkně těžký tak jsem se vydal za El. najednou jsem viděl jak se Iron Man, Kapitán Amerika a El perou s nějakým člověk. Až třeba po minutě jsem si uvědomil že bych jim měl pomoct a tak jsem se tam zhoupl a byl jsem tam když najednou slyším ,, Panebože kolik vás pavouků ještě je"? zeptal se Stark a nějak jsem to ignoroval nebyl čas na povídání. Po chvilce jsme toho chlapa měli vyřešeného a Stark mu vzal zařízení a Policie si ho odvezla na stanici asi.

pohled Tonyho

Policie už odvážela toho debila a já jsem jenom stál na místě a snažil se vstřebat to že vidím asi dvakrát. Přitom jsem dneska ještě ani nepil divný . Po chvilce ticha jsem konečně promluvil ,, Hej vy dva co jste zač? jak to že střílíte pavučinu? jste doopravdy dva nebo se mi to zdá?" konečně jsem ze sebe dostal hroudu otázek. Najednou jsem viděl jak chtěl ten kluk odpovědět myslím teda že to byl kluk ale ta "asi holka" ho přerušila ,, Jsem spider-man a spider-woman, protože pavouci přece patří k pavučině ale to by jste zvlášť vy měl vědět a jestli se vám to zdá, to už musíte posoudit sám." řekla ta holka a už teď vím že si s ní budu rozumět. ,,okej nechcete s námi jít do avengers toweru? Stejně dřív nebo později by si vás vyžádal Fury a věřte mi to nechcete" řekl jsem a čekal na jejich odpověď. Přeli trochu do ústraní a začali se nějak domlouvat. Mezitím jsem navázal konverzaci s Kápem ,, Steve? Nevíš co máme k večeři asi umírám hlady?" zeptal jsem se a čekal na odpověď. Odpovědi od Kápa se mi nedostalo ale zas od pavouků jo ,, Klidně pojedeme ale jak mám máme věřit že nás třeba nezavřete do cely?" řekla dívka a nad tím jsem se trochu pousmál. ,, Protože já nejsem Fury, nezavírám lidi do cely a navíc jsme ti dobří". odpověděl jsem. ,, tak jo pojedeme" odpověděl tentokrát ten kluk.

pohled El

Po chvilce co nám to Stark nabídl tak přiletěl Jet. chvilku mě zarazilo že ho nikdo neřídil ale tak co se divím, když se jedná o Tonyho Starka. Nastoupili jsme. Stark si šel sednout na sedačku pilota, Rogers šel na sedačku po levé straně a my s bráchou se usadili naproti kapitánovi. Celou cestu jsme byli všichni zticha a furt jsme s bráchou měli obleky na sobě. Přeci jenom nevíme jestli chceme aby věděli kdo jsme. když tak až v toweru. Za nedlouho jsme přistáli na střeše té hrozně vysoké budovy ne že bych se nějak nebála výšek ale tohle bylo hodně tak Stark zavelel a šli jsme společně dovnitř. Pro moje štěstí tady mají výtah takže jsme jeli asi z 78. patro do společenské místnosti která se nacházela ve 22. patře. Ještě bych se zapomněla zmínit o Jarvisovi se kterým furt Stark mluvil. Chvilku mi trvalo než mi došlo kdo je Jarvis. Když jsem se koukla na Petera tak jenom stál a obdivoval všechno okolo. Výtah cinknul a konečně jsme vystoupili do asi obyváku a kde už teda byli asi všichni. Viděla jsem tady Clinta, Natashu, Bruce, Thora a ještě myslím že se jmenovala Maria nebo tak nějak. Poté jsme přišli na řadu mi. Než jsme s Peterem stihli cokoliv říct tak začal mluvit Stark,, Čau ve spolek, tohle je Spider-Man a Spider-Woman. Jo a jestli chcete tak si můžete sundat masku a třeba nám říct jak se jmenujete?" řekl muž z kovu. S Peterem jsme se na sebe podívali a poté si sundali masku a já začala mluvit,, Dobrý já jsem Elena Molly Parker ale můžete mi říkat El. Jo a abych nezapomněla kapitáne je mi 25 tak sprosté slova říkat můžu" ukončila jsem tak svůj proslov. ,, Wow tak ta tě setřela Kápo" vykřikl lučištník. Poté šel na řadu Peter. ,,Dobrý den já jsem Peter Benjamin Parker ale stačí Peter" dořekl Peter. Ten si vždy musí hrát na slušňáka že?  říkala jsem si pro sebe. ,, Tak si pojďte sednou." ozvala se Natasha.

pohled steva

Docela mě dostalo to co ta myslím že se jmenovala El řekla, ale asi vím na co naráží. Chvilku jsem ještě s ostatníma seděl na pohovce ale pak jsem si řekl že se půjdu umýt a spát. Tak jsem se zvedl a kráčel si to jenom do kuchyně se napít vody. V kuchyni jsem potkal El a Petera jak se baví a nechtěně jsem zaslechl jejich konverzaci ,, Petere musíme zavolat May že přijdeme později v noci, doufám že se o nás nestrachuje" prohlásila dívka k chlapci. Chlapec chtěl něco říct ale do toho jsem se vrhl já ,, Nerad poslouchám cizí rozhovory ale myslím že tady bude třeba volný pokoj a můžete přespat. Teda ještě se zeptám Tonyho ale neměl by to být problém." dokončil jsem větu. Oba dva se na mě zmateně podívali a pak nakonec přikývli. Tím pádem jsem se vydal ta Tonym mu celou situaci říci.

pohled Tonyho

Začínal jsem být trošku opilí. chtěl jsem si nalít dalšího panáka z toho mě ale vyrušil Steve. ,,Hele jestli mi chceš zakazovat pít, tak to můžeš rovnou vzdát." odpověděl sem mu trochu hnusně ale já za to nemohl to alkohol!! ,, Ne Tony už dávno jsem pochopil že to nemá cenu a tak jsem se tě přišel zeptat jestli pro ně dva nemáš pokoj ať nemusí jet domů." vybalil na mě Steve. Chvilku jsem koukal na jeho vypracované svaly ale poté jsem se vrátil do reality a odpověděl ,, klidně Jarvis jim to ukáže. Teď mě omluv musím si jít zajezdit na jednorožci Stevie❤." Stevuv pohled jsem ani nevnímal a přesunu jsem se na gauč. Mám pocit že už jsem dost opilí tak radši půjdu spát. To bych ale nebyl já kdybych nezalezl do jiného pokoje než je můj. Vůbec mi to nějak nevadilo a tak sem si lehl do postele. Najednou jsem si všiml že mě někdo objal. Byl to můj milovaný Stevie. Dal jsem mu pusinku na Čelíčko a šel jsem spát.

pohled El

Po chvilce co odešel kapitán jsem si všimla že odešel i Tony. Přišlo mi to nějaké divné ale ignorovala jsem to, protože jsem začínala být trochu podnapilá. tak jsme s Peterem vyrazili do našeho pokoje. Když jsem otevřela dveře naskytl se mi pohled na obrovský pokoj s velkou postelí a obrovskou skříň a taky tady byli dveře předpokládám že do koupelny. Neměla jsem energii na sprchování a tak šel Peter. Já jsem se mezitím převlékla do oblečení které tady je a uslnula do vteřiny.

čauky vespolek předem se omlouvám za gramatické chyby. Doufám že se vám bude příběh líbit. Budu se snažit kapitoly přídávat vždy jednu denně. Tak mi držte palce naviděnou

1727 slov