Spidey Girl/Thor Odinson

Pozitivní?!

Vlezla jsem do bytu a zavřela za námi dveře. ,, Dobrý den. Co potřebujete?" Zopakovala jsem. ,, Děláš si ze mě srandu?" Podívala jsem se na něj hnusně. ,, Jedeme ze záchrany dětí a najednou mám v hlavě obraz jak můj bratr bojuje s nějakou zelenou příšerou." ,, Musím podotknout že jste tam byli tři Spider-Mani." Řekla jsem. ,, Teď přiletím protože chlap kterému jsem věřila mě podvedl s tou od který bych to nečekala a zároveň jsem měla. Všichni který znám mi říkají že nikdo jako Peter Parker neexistuje." Povzdechla jsem si. ,, Přitom ho vidím přímo před sebou. A opravdu ho právě teď potřebuju." Nevydržela jsem to a rozbrečela se. Sedla jsem si tam na židli a dala si hlavu do dlaní. ,, To mě mrzí El." Řekl a já zvedla hlavu. Podívala jsem se na něj přes zamlžené oči a okamžitě vstala. Přitáhla jsem si ho do objetí a položila si hlavu na jeho rameno. ,, Chyběl si mi." Zavzlykala jsem. Odtáhla jsem se a podívala se mu do očí. ,, Co se stalo?" Sedli jsme si. ,, Udělal jsem něco s Multiversem a tak Strange dal kletbu že všichni zapomenou kdo Peter Parker je." Řekl. ,, Bráško, pojď sem." Řekla jsem a znovu otevřela náruč do objetí. ,, Musíme něco udělat." Řekla jsem. ,, Musíme jít spát. Zítra to vyřešíme." Řekl. Luskla jsem prsty a byla v pyžamu. Lehli jsme si do postele a jen tak mlčeli. Po chvilce jsem usnula.

-Skip Time-

Vyběhla jsem z postele a rychle se sklonila k záchodu. Vypláchla jsem si pusu a šla pryč z koupelny. ,, V pohodě?" Položil přede mě bráška snídani. ,, Asi jo." Řekla jsme nejistě a pustila se do jídla. ,, Dneska se půjdu podívat za MJ a Nedem a zkusím něco zjistit." Kousla jsem si do toustů. ,, Jsi si jistá že jsi v pořádku?" Podíval se na mě lítostivě. ,, Fyzicky asi jo a mentálně rozhodně ne." Falešně jsem se na něj usmála a dál jedla svačinu. ,, To co se stalo s Thorem musí být pro tebe" ,, Nechci se o tom bavit." Řekla jsem a šla dát talíř do dřezu. ,, Jdu nakoupit." Řekla jsem a popadla mobil ze stolu. ,, Omlouvám se." Slyšela jsem ještě před tím než jsem za sebou zavřela dveře. Nahromadil se ve mně vztek a tak jsem radši rychle odešla do toho obchodu.
Koupila jsem vše potřebné k jídlu a po cestě se stavila ještě v drogérii. ,, Jsem zpátky." Zařvala jsem a odpověď se mi nedostala. Vyndala jsem jídlo z tašky a dala ho kam patří. Nemohla jsem být doma sama a tak jsem se rozhodla zajít do kavárny kde MJ pracuje. Otevřela jsme dveře a ozval se zvonek. Všimla jsme si jak MJ mluví se zákazníkem a tak jsem si stoupla k pultu. ,, Ahoj El. Co ti nabídnu?" Usmál se na mě. Taky jsem se usmála. ,, Horkou čokoládu prosím." Sedla jsem si na "bar". Ozval se zvonek a ve dveřích se objevil Ned. Hned si mě všimnul. Vstala se a obejmula ho. ,, Chyběl jsi mi!" Zasmála jsem se. ,, Ty mně taky!" Řekl a objednal si. Sedl si vedle mě a já začala pít svou horkou čokoládu. Nenápadně jsem se jim koukla do hlavy a snažila se najít jakýkoliv vzpomínky na Petera. Byly tam ale byly hodně hluboko. Usrkla jsem si z čokolády a snažila se přemýšlet. Nemůžu se jim dostat do hlavy a vyndat jim vzpomínky aniž by si toho všimli. Cinkl zvoneček a ve dveřích se objevil brácha. Usmála jsem se na něj a počkala až si objedná. MJ ho nepoznala a bylo dost hnusný vidět jak se brácha rozpadá před očima. Přišel ke mně. ,, Mají je tam. Hodně hluboko ale jsou tam." Usmála jsem se. ,, Co to znamená?" Zeptal se. ,, Kdybych jim je chtěla dát na povrch všimli by jsi toho. Budu muset něco vymyslet abych to mohla udělat." Odvětila jsem mu. ,, Hlavně jim nesmíš ublížit!" Řekl. ,, Neboj." Usmála jsem se a šla si zpátky sednout k baru. ,, Ty ho znáš?" Zeptal se Ned. Přikývla jsem. ,, Myslela jsem že chodíš s Thorem?" Připojila se k rozhovoru MJ. ,, Nechodím ale s ním nic nemám okay?" Řekla jsem a odběhla na záchod. Sklonila jsem se hlavou k míse a zvracela. Spláchla jsem a šla zpátky. ,, Myslím že půjdu." Řekla jsem a oni se na mě divně dívali. ,, Díky za čokoládu." Usmála jsem se a rozešla jsem. Zašla jsem za roh a teleportovala jsem se domů. Hned jak jsem stála tak jsem zase odběhla do koupelny přímo k záchodu. Vyšla jsem a sedla si na postel. ,, Jsi v pořádku? To je už po druhý dneska." Ozval se bratr. ,, Po třetí." Opravila jsem ho.

,, Tak co?" Zeptal se přes dveře. ,, Pozitivní." Vyšla jsem se slzami z očí. Podala jsem mu test a sedla si na gauč. ,, Jsi těhotná."řekl překvapeně. ,, Vypadá to tak." Povzdechla jsem si. ,, Jak to že nejsi nadšená. Tohle jsi si vždycky přála." Klekl si přede mne. ,, Přála ale ne tahle." Dala jsem si hlavu do dlaní. ,, Všechno se vyřeší neboj." Přitáhl si mě do objetí. ,, Jak si můžeš být tak jistý?" Utřel mi slzy. ,, Protože tě znám." Zasmál se. Najednou se na balkóně rozzářila duha. Sebrala jsem bráškovi test z ruky a strčila si ho do kapsy. Jelikož byli otevřený balkónové dveře tak prošel dovnitř. ,, Já vás nechám o samotě." Zašeptal Peter a odešel z bytu. Stoupla jsem si a mlčela. Přišel ke mně a položil sekeru na zem. ,, Molly...." Řekl ale já ho přerušila. ,, Proč si to udělal?" Podívala jsem se mu do očí. ,, Já nevím. Nechtěl jsem." Řekl. ,, Ty nevíš?" Zeptala jsem se naštvaně. ,, Miluju tě." Řekl. ,, Ne, neříkej to. Neříkej to když to není pravda!" Řekla jsem nahlas. ,, Je to pravda." Řekl klidně. ,, Kdyby to byla pravda tak by jsi to neudělal!" Zařvala jsem trochu. ,, Bylo mi jí líto." Řekl z ničeho nic. Otočila jsem se na něj. ,, Bylo ti jí líto?" Nechápavě jsem se na něj podívala co to má znamenat. ,, Měla rakovinu. Fáze 4. Zemřela." Řekl. ,, To je mi líto." Řekla jsem upřímně. ,, Já vím že to není žádná výmluva ale..." zase jsem ho přerušila. ,, Ale? Já vím že jsem tady skoro sedm let nebyla ale myslela jsem že mě miluješ když jsi mi to říkal. Vzal si mě sebou do vesmíru. To to pro tebe nic neznamenalo?" Utřela jsem si slzy. ,, Znamenalo miluju tě!" Přistoupil blíž. Udělala jsem krok dozadu. ,, Jak mám vědět jestli to myslíš vážně a znovu mě nepodvedeš?" Zeptala jsem se. ,, Myslím to vážně nechci o tebe přijít." Přistoupil blíž. ,, Já nevím jestli ti můžeme věřit?" Řekla jsem a až potom si to uvědomila. ,, My?" Zeptal se. Sáhla jsem do kapsy pro test. ,, My!" Položila jsem ho na stůl mezi námi. ,, Už půjdu." Otočila jsem se a šla ke dveřím. Otočila jsem se a viděla jak Thor studuje test. ,, Ty jsi těhotná? Semnou?" Zeptal se. ,, S kým jiným? Miluju tě ale potřebuju čas.". ,, Nehledej mě prosím!" Řekla jsem a odešla z bytu a nechala ho tam jen tak stát. Doběhla jsem na vlak a po cestě pořádně utřela slzy. Nastoupila jsem a sedla si na sedačku. Cesta trvala asi půl hodiny a já si mezitím vytřídila všechny myšlenky. Vystoupila jsem a šla kousek k lesu. Došla jsem tam a sklonila se k hrobu. ,, Ahoj Tasho." Usmála jsem se a oprášila jí náhrobek. ,, Jak to jde? Doufám že tam máš pohodu narozdíl tady na zemi." Opřela jsem se o hrob ze strany. ,, Panebože tolik věcí se stalo mezitím co tu už nejsi." Povzdechla jsem si. ,, Poslouchat uměla vždycky dobře." Uslyšela jsem hlas. Otočila jsem se za hlasem a spatřila Yelenu. Zvedla jsem se a došla k ní. Obejmula jsem se s ní. ,, Jak to zvládáš?" Zeptala jsem se. ,, Jak nejvíc můžu." Usmála se. ,, Nechtěla by aby jsme kvůli ní truchlily." Usmála jsem se. ,, To je pravda." Řekla a položila jí kytku do vázy. Opřela si čelo o hrob a zapískala. Vždycky mi Nat vyprávěla jak má s Yelenou tajnou píšťalku. Nikdy jsem jí teda neslyšela.

-Skip Time-

Odemkla jsem byt a vyzula jsem. Jak jsem vstoupila do obýváku tak jsem měla chuť zase odejít. ,, Neodcházej prosím." Řekl. Otočila jsem se a popošla blíž. ,, Chci tu být s tebou. S vámi." Vstal z gauče. Zaklonila jsem hlavu abych mu viděla do očí. ,, Vím že jsem udělal chybu která se neodpouští ale.." přerušila jsem ho. ,, Chybu?" Zeptala jsem se. ,, Ano chybu. Byla to chyba. Nic to pro mě nezajímá. Jenom vy mě zajímáte." Přistoupil blíž a dal mi ruku na tvář. Zase se mi spustili slzy a uhnula jsem pohledem. ,, Prosím odpusť mi." Řekl a všimla jsem si že mu taky tekly slzy. Zavřela jsem oči a přemýšlela. ,, Molly prosím." Zvedl mi bradu. Stoupla jsem si na špičky a políbila ho jemně na rty. ,, Nevím jestli to dokážu ale můžu to zkusit." Odtáhla jsem se. Sklonil se a políbil mě na rty pořádně. ,, Miluju tě a slibuju že už neudělám nic takového. Nechci ti ubližovat. Miluju tě!" Utřel mi slzy. ,, Taky tě miluju."

Zdarec lidičky. Nevím jestli je to Happy End a nebo uprostřed. Nevím jak se píšou hádky o nevěře a tak se když tak omlouvám. Mimochodem máme tu 30 kapitolu 🎉🎉🎉.Miluju vás v každým světe!
Na viděnou!
1508 slov