Spidey Girl/Thor Odinson

Thunder Boy✨

Probudilo mě pípání alarmu. Rychle jsem vstala z postele a dala si do za kraťasy zezadu pistol. Vyšla jsem ven a pobíhali tam vojáci Hydry. Zabouchla jsem dveře a všechna přítomnost byla na mě. ,, Panebože nemohli byste si to nechat na jindy je sedm hodin ráno." řekla jsme otráveně. Luskla jsem prsty a měla jsem na sobě můj červený oblek. Překvapeně na mě čuměli a vytáhli zbraně. Vytvořila jsem kolem sebe neviditelný štít a oni začali střílet. Vystříleli si každý svůj zásobník. ,, Už jste skončili?" ušklíbla jsem se. Ani nestihli odpovědět a pomocí mysli jsem je poslala do bezvědomí. ,, Jarvisi kde jsou všichni?" opatrně jsem postupovala dál. ,, Jsou zamklí v cele v osmnáctém patře a začínají se probouzet. Musím vás ale upozornit že je kolem nich hodně stráží." odpověděl mi můj kamarád. Rozhodla jsem se jet výtahem. Na patře už nikdo nebyl a tak jsem se zneviditelnila a šal do výtahu.  Vystoupila jsem a vojáci se rozhlíželi kolem sebe jestli tady někdo je protože se otevřel prázdný výtah. Rozhlédla jsem a hledala Avengers. Našla jsem je na konci chodby. Byli všichni vzhůru a koukali kolem sebe. Byli v cele kde nemůžou používat schopnosti. Popošla jsme potichu do prostředku místnosti. Rychle jsem se koukla kolem sebe a zviditelnila jsem se. ,, Lidi co takhle si zahrát hru? Kdo umře první?" vysmátě jsem vykřikla. Vytáhli zbraně a začali střílet vytvořila jsem štít a nechala je si jen tak střílet. ,, Panebože musí vám to trvat tak dlouho?" odpověděla jsem znuděně. Zničila jsem štít a vytáhla zbraně. Prvních deset jsem střelila do hrudi pistolí a na další dva jsem hodila nože do srdce. Pro křupla jsem si prsty a pustila se do pěstního souboje. Jednomu jsem dala kolenem do obličeje a svalil se k zemi. Jeden mě chytl zezadu a snažil se mě přehodit na záda na zem. ,, To od tebe nebylo moc hezké zezadu!" řekla jsem a rychle se otočila. Kopla jsem ho do břicha to ustál a tak jsem mu ještě dala pořádnou pěstí do obličeje. Po jednou jsme vyslala zelenou velkou kouli a odletěl asi dalších dvacet metrů. To byli už všichni. Otočila jsem se a chtěla jít k cele. Když v tom se ozvalo nabíjení zbraní. Otočila jsem se a přede mnou jsem viděla asi padesát vojáku. Usmála jsem se a klekla si na zem. Dotkla jsme se rukou země a tím jsme se napojila do jejich mysli. Všichni padli k zemi. Přiložila jsem další ruku a zabila všechny vojáky v každém patře v Toweru. Otevřela jsme oči a vstala. Popošla jsem k ovládání cely. Otevřely se dveře a já jsem vešla dovnitř. Všichni byli celkem v pohodě akorát byli omámený takže nemohli chodit. ,, Okej vy potřebujete nutně postel. S každým se přenesu protože na to nemám vás tahat do výtahu." ostatní souhlasně zamručeli. Přišla jsem k Tonymu a přenesla ho do pokoje. Pokračovala jsem tak do posledního. ,, Tak jo Thore pojď jdeme spinkat." řekla jsem a začala ho zvedat. Chytla ho za ruku a přenesla do jeho pokoje do postele. Jelikož všichni byli ještě v pižamu tak jsme to nemusela řešit. Položila jsem ho opatrně do postele a přikryla ho peřinou. Koukla jsem na něj a odešla do obyváku. ,, Jarvisi dej mi prosím záznam z kamer od každého z pokoje na obrazovku číslo jedna! Na obrazovku číslo dvě mi prosím připrav Mimoně." řekla jsem kámošovi a přešla do kuchyně. Připravila jsme všem dva tousty a dala je do lednice že ro potom jenom zapeču. Sama jsem si dala přesnídávku a šla si sednout k Mimoňům. Všichni spali tak to bylo v pohodě. Dokoukala jsem Mimoně a tak jsem šla dělat tousty. Naskládala jsme je na talíř a odnesla to ostatním do pokojů a potom i pití. ,, Jarvisi vzbuď je prosím ať se najedí." poprosila jsme ho a šla jsem do pokoje. Musela jsem se jít obléct protože mi začíná za půl hoďky práce.  Vzala jsem si kalhoty a mikinu protože už není moc teplo.